Archeologická vycházka na Kozlov s Evou Ulrychovou

17.10.2019 08:19:51 | Autor: Andrea Zikmundová | Rubrika: VOLNÝ ČAS | Obce: Lomnice nad Popelkou

Bývalá archeoložka Regionálního muzea v Jičíně Eva Ulrychová je dobře známá i v Lomnici díky předchozí práci pro místní muzeum. V minulosti jako kurátorka připravila zajímavou tematickou krátkodobou výstavu o numismatice, s ukázkami nalezených mincovních pokladů v širokém okolí Lomnicka.

Dále pro lomnické muzeum také odborně zpracovala muzejní numismatickou sbírku a realizovala desítky fundovaných přednášek zaměřených především na dějiny našeho kraje.

Tentokrát přednáškovou vstupní halu muzea zaměníme za procházku na tajemný strážní hrádek Kozlov nedaleko Morcinova opředený řadou pověstí, dokonce s vazbou i na náš městský znak a prapor s tatarským mužíkem. Samozřejmě zmíněna bude historie hrádku, mnohdy však zahalená do neproniknutelného dávnověku. Jak podtitulek akce napovídá, zaměří se paní doktorka na informace související s archeologickými nálezy této lokality, ať už amatérských hledačů z 19. století (například geolog Prof. Jan Benda zde nalezl bojovou sekeru, dnes vystavenou v muzeu), tak i novější výzkumy profesionálních odborných pracovníků muzeí.

Tomuto zajímavému místu se ve svých dílech věnovala celá řada umělců z řad výtvarníků. Za všechny jmenujme např. Antonína Chmelíka, Frantu Patočku, Adolfa Liebschera a další.

A jako malou ochutnávku nám k programu vycházky zaslala paní doktorka stručnou anotaci:

Zřícenina hrádku Kozlov byla při geodetických pracích v 19. století rozdělena na dvě části. Severní leží na katastru Košova (pozemková parcela č. 527/1) na Semilsku, jižní na katastru Kněžnice (ppč. 596).

Při opakovaném pozemním průzkumu byly v roce 1980 nalezeny zlomky nádob z 1. poloviny 14. století, jsou uložené v muzeu v Hradci Králové. Několik zlomků se hlásí i do závěru 13. století. Dalším movitým nálezem je hrot malého kordu (muzeum v Jičíně), který byl vytažen z podzemní chodby.

Byl postaven někdy v polovině 14. století na mimořádně výrazném a exponovaném místě s možností kontroly rozhraní krajiny vnitrozemí a prvních kopců Podkrkonoší. Zcela nejistý je údaj neověřený jinými prameny: Bohuslav Balbín píše, že hrad byl v roce 1442 za správcovství Jiřího z Poděbrad dobyt. V tomto roce byla v kraji vojenská výprava s cílem zlikvidovat loupeživé rytíře usazené na hradu Bradlec. K roku 1462 byl Kozlov již zcela pustý a neobývaný a patřil k panství Lomnice rodu Košíků z Lomnice a Valdštejnům.

Hrádek byl jednodílný, mírně oválné plochy a jeho středová plošina je nepravidelně devíti úhelníkovitá. Dobře jsou patrné stopy po úpravě obvodu skály. Byl opevněn jedním příkopem a valem, příkop byl vytesán do melafyrové skály. Na severozápadním okraji areálu opevnění není. Je zde prudký svah a mírné rozšíření hradby i příkopu. V tomto rozšířeném místě mohly být na dně příkopu cisterny na vodu, protože pro vodu bylo daleko. Poměrně na vzdáleném místě pod kopcem teče až řeka Cidlina. Přístup k hrádku byl situován směrem od Košova, plášťová hradba je zde až 2 m silná po celém obvodu valu. Jihozápadní úsek této hradby byl zdvojený. Tím bylo vytvořeno místo pro vstupní bránu do hradu, jiný vstup není totiž patrný. K této hradbě přiléhaly vnitřní obytné a hospodářské budovy. Kozlov je typově sídlem s plášťovou zdí, který je v Čechách málo obvyklý. Snad tento typ pochází z oblasti Moravy nebo ze Slezska.

Nelze jej spojit s konkrétními majiteli. Podle jména odtud pravděpodobně pocházeli Kozlovští z Kozlova. Jejich erb byl do požáru zachován v lomnickém kostele. Z rodu jsou uváděni Hanuš a jeho syn Jiří snad v listině ze 14. století, Jan Hanuš Kozlovský z doby před 1419 (loupeživý rytíř). Jediná jistá zpráva se vztahuje až k roku 1462, kdy byl Kozlov jako součást panství Lomnice uváděn již jako pustý. Další zprávy pocházejí již ze 13. století, kdy v Lomnici stála tvrz pánů Košíků z Lomnice, kteří kraj kolonizovali a mohli být i stavebníky Kozlova. Písemné zprávy o tomto rodu pocházejí z roku 1308 a 1397 - 1435. K roku 1377 uváděný Tas z Hrdoňovic a z Lomnice mohl být dalším majitelem Kozlova. Tyto písemné zprávy plně pokrývá soubor keramického zboží získaný v roce 1980.

OKOLÍ HRADU KOZLOV

Ves Kněžnice - 1227 patřila abatyši kláštera benediktinek u sv. Jiří na Hradě, ves leží na samém okraji v pravěku osídlené krajiny, ojedinělé nálezy kamenných nástrojů z neolitu (spíše StK) odtud i z okolních katastrů, v centru Dolní Kněžnice je zachováno tvrziště, kde byl učiněn grošový nález z 15. století se zachovanou nádobkou (groše pražské, míšeňské, husitské peníze, drobné mince 2. poloviny 15. století, vše z bílého kovu)

Ves Košov - poprvé připomínaná až k roku 1417, to je poměrně pozdní založení v nepříliš chráněné teplé poloze na svahu k jihovýchodu, tehdy Jan Košík pojistil věno své ženy Machny z Ryzmburku touto vsí

Rváčov - statek a vesnice Chlum součástí panství Lomnice, na kopci Tábor první kaple Lomnických Valdštejnů k roku 1349

Ječniště - statek k roku 1388 zatím nebyl lokalizován, dvůr Košovský byl ale nazýván ječnišťovským, obé stálo nejspíš u osady Morcinov severně od Kozlova

Kompletní přehled sportovních a zábavných akcí o aktuálním víkendu

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Buďte Aktivní školou, pomozte rozpohybovat mládež v kraji

Liberecký kraj ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci (TUL) podpoří fyzickou aktivitu mládeže v regionu a společně chtějí rozpohybovat mládež v kraji. Projekt s názvem Aktivní škola je zaměřen na základní a střední školy a kraj jej podpoří třemi miliony korun. Zájemci se již nyní mohou do Aktivní školy hlásit online. „Cílem projektu je zhodnotit podmínky k pohybovým a sportovním aktivitám ve školách a nabídnout školám manuál s příklady dobré praxe a doporučeními, jak děti k pohybu pozitivně motivovat," řekl Lukáš Rubín, vedoucí katedry tělesné výchovy a sportu FP TUL, který je hlavním řešitelem projektu Aktivní škola v Libereckém kraji.

Šestnáctý ročník fotosoutěže Zaostřeno na Jizerky byl vyhlášen

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody opět vyhlašuje oblíbenou fotosoutěž Zaostřeno na Jizerky a hledá nejkrásnější snímky tohoto pohoří pro vznik benefičního kalendáře. Do šestnáctého ročníku mohou zájemci zaslat maximálně čtyři fotografie Jizerských hor, a to nejpozději do 5. června 2026. Více podrobností na Našem Jablonecku