Dita Tomsová: Forma a způsob výuky je stále to, co se mnou rezonuje

23.03.2021 19:49:54 | Autor: Martina Wittmayerová | Rubrika: ŠKOLSTVÍ | Obce: Semily

Dita Tomsová: Forma a způsob výuky je stále to, co se mnou rezonuje

Absolventi waldorfské školy 4: Ing. Dita Tomsová (Landovská) je absolventka Waldorfské školy v Semilech. Nyní, obklopena příjemnou zelení v centru města, na mateřské dovolené. Kromě vzpomínek na waldorf jsme se v rozhovoru pro Nadační fond Waldorf dostaly i k tomu, co pro ní bylo impulsem ke studiu zahradní architektury.

Jaký je váš pohled na waldorfskou školu (WŠ) z pohledu vzpomínek dítěte?

Je to pro mě svět, který jsem žila velmi intenzivně a z dětství se přerodil až do současnosti. Vzpomínám na skvělá přátelství, osobní vazby na vyučující a na výrazné zážitky, jakými byla například práce s poezií, hudbou, ale i s materiály jako je dřevo nebo měď. Bylo to naplněné a pestré období, které mě zásadně ovlivnilo.

Co vám WŠ přinesla?

Kromě znalostí, o které jsem se mohla opřít v dalším studiu, také zajímavé zkušenosti, které jsem již potom jinde nezažila - například práci osobní asistentky v rámci sociální praxe, péči o zdravotně a mentálně postižené v Camphill Glencraig Community v Severním Irsku nebo nácvik divadelních představení. To vše bylo obohacující. V osobní rovině potom určitou hloubku prožitku, kterou asi nebudu umět přesně popsat - ale jakýsi přesah ve vnímání - například poezie, kterou jsem v období dospívání dost intenzivně žila. Měla jsem možnost básně s pedagogy konzultovat a následně i společně s blízkou kamarádkou vydat. V konečném důsledku mi waldorfská škola přinesla i rodinu, protože bývalý spolužák je nyní můj muž a máme spolu roční dceru.

Kam směřovaly vaše kroky po WŠ?

Z celé škály oborů jsem se rozhodla jít na Českou zemědělskou univerzitu, kde jsem vystudovala nejprve obor Zahradní a krajinářské úpravy a následně obor Zahradní tvorba. Po ukončení studia jsem pracovala dva roky na pozici juniorního architekta v ateliéru Flera a následně se osamostatnila jako nezávislý projektant.

Jaký byl přechod z WŠ na klasický systém vzdělávání?

Řekla bych, že velice hladký, neznatelný. Nevybavuji si, že by mi látka dělala problémy. V některých předmětech, jako byla chemie nebo matematika, jsem znala z výuky na střední škole látku nad rámec učiva. Nemohla jsme se ale zase srovnávat se spolužáky z odborných zahradnických škol ve znalostech latiny, ale vše se dalo celkem nenásilně dohnat.

Jak vás WŠ připravila na další vzdělávání?

Z praktického úhlu pohledu mě škola připravila k dalšímu vysokoškolskému studiu. Byli jsme zvyklí diskutovat - respektive - byli jsme vyučujícími vyzýváni k dialogu a proaktivnímu zapojení do probírané látky. Nebála jsem se ptát, cítila jsem se v prostoru bezpečně, což nemusí být vždy v kolektivu samozřejmé. Byli jsme zvyklí prezentovat sebe a své projekty ostatním. To vše byly velké devizy, které mi následně zjednodušily další studium.

Jaká je vaše oblast působení dnes? Máte pocit, že vás k oboru nasměrovala WŠ?

Nyní jsem na rodičovské dovolené a své profesi se věnuji po troškách, spíš pro radost než z nutnosti. Zcela určitě se nápad zažehl během studia na střední škole, protože mé rozhodnutí studovat zahradní a krajinářskou architekturu vzešlo po zvolení tématu maturitní práce, kterým se pro mě stala "bříza". Bříza byla totiž zároveň dřevem, ze kterého jsem v druhém ročníku spolutvořila sochu vyjadřující symboliku právě toho kterého dřeva. Téma stromů mě následně inspirovalo natolik, že jsem hledala vhodný obor, který by se jej dotýkal. A protože krajinářská architektura snoubí technické, umělecké i botanické znalosti, rozhodla jsem se právě pro ní.

Jak vidíte WŠ z pohledu dospělého? Co si myslíte o waldorfské pedagogice obecně?

Jsem přesvědčená, že budou-li pro to vhodné podmínky, byla bych ráda, kdyby mé děti chodily do waldorfské školy. Myslím si, že forma a způsob výuky je stále to, co se mnou rezonuje. Já si odnáším především pocit, že zde nebyl kladen přehnaný tlak na výkon a hon za výsledkem motivovaný známkami. Výuka byla kontextuální a alespoň já jsem cítila, že mě vyučující "vidí" jako individualitu. Myslím, že jsme se naučili vnímat se a akceptovat navzájem, jací jsme. Doteď se v menší skupině bývalých spolužáků setkáváme a někdy z nadhledu vnímám, jak různorodá naše skupina je, přesto ale drží dohromady ve vřelém naladění. Vážím si toho, že vyučující s námi vedli diskuze nad aktuálními společenskými tématy a že je tomu tak dodnes - myslím, že díky tomu jsme se učili vnímat své okolí a přemýšlet o něm. Doposud cítím hluboký vděk za to, že jsem něčeho takového byla součástí a nyní z pohledu dospělého vidím, kolik energie a úsilí pedagogové vynakládají na to, aby byli přítomní a pouze netečně neodvykládali látku, ale vnesli do ní určitý přesah a hloubku.

Rozhovory s absolventy waldorfské školy:

3. Mojmír Dlabola: Kreativita nemusí být spjata pouze s uměním

2. Kristýna Šoltesová: Láska k učení mě provází celým mým životem

1. Klára Kůželová: Je potřeba pečovat o duši, to nás waldorf učil

Sdílet s přáteli na facebooku

 
 
 

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT
 

Vyberte obec

Události dle data

Stalo se | Připravuje se

Vyberte datum:
Po Út St Čt So Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Na podporu obchodů na venkově rozdělí kraj téměř čtyři a půl milionu

Malé prodejny na venkově i letos podpořil Liberecký kraj, a to prostřednictvím dotačního programu nazvaného Obchůdek 2021+. Peníze zamíří do obcí do tisíce obyvatel, případně do obcí do tří tisíc obyvatel, v jejichž místních částech žije méně než tisícovka lidí a na jejichž území se nachází nejvýše jedna maloobchodní prodejna s převahou prodeje potravin a nápojů. „V programu bylo stejně jako v předchozím roce k dispozici 4,4 milionu korun. 3,8 milionu poskytlo ze svého rozpočtu ministerstvo průmyslu a obchodu a šesti sty tisíci korunami přispěl Liberecký kraj," uvedl Jiří Ulvr, člen rady kraje pro resort hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů, územního plánování a rozvoje venkova.

Skleníky v liberecké botanické zahradě se dočkají obnovy

Více než 20 let staré opláštění skleníků v liberecké botanické zahradě se dočká obnovy. Liberecký kraj poskytne na tento projekt celkem 2 160 000 korun mimo běžný rozpočet organizace. Nové skleníky bude mít botanická zahrada ještě letos, s nejvyšší pravděpodobností už na konci října letošního roku. „Opláštění skleníků v botanické zahradě je v nevyhovujícím stavu. Je poškozené UV zářením, má mnoho prasklin v plexiskle, které navíc zarůstá mechem. Netěsní tam také střechy i okna. Rozhodli jsme se proto vyhovět žádosti pana ředitele Václava Lenka o účelový příspěvek mimo rozpočet organizace a poskytneme botanické zahradě na obnovu skleníků 2 160 000 korun," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu.


Archiv krátkých zpráv

Nejnovější články

Pašijové hry zahájí novou sezonu na Valdštejně
Podzemí vydá poklady na Velký pátek. 14 jeskyní začne sezonu dřív
Na Zákupech zpřístupní nové interiéry, vzdají poctu Habsburkům
Paňmaminko, utonuli jsme zimu. Dlaskův statek slaví Velikonoce
Šestá výstava v Original Gallery je ve stylu kubismu

Nejčtenější články

26.03.: Silnice kolem Souše bude od čtvrtka 28. března opět průjezdná
25.03.: Sváteční prohlídky připravili na Rotštejně
27.03.: 8 metrů – letošní maximum na Mapě republiky

Další »

Infomail


Chcete pravidelně dostávat informace o novinkách na tomto serveru?

Zadejte svůj e-mail:
 

Facebook

Twitter

Instagram

https://www.instagram.com/nasepojizeri

Odkazy

Fotogalerie Videogalerie Soutěže Anketa

INZERCE | KARIÉRA | KONTAKT