Jak probíhala Valná hromada Svazku Krkonoše

22.12.2019 07:33:37 | Autor: Dáša Palátková | Rubrika: NÁZORY | Obce: Vrchlabí

Prosincová Valná hromada předcházela výročí 20 let od vzniku Svazku měst a obcí Krkonoše.

Ohlédnutí

V polovině září 2000 bylo osmadvaceti starosty měst a obcí ustanoveno Sdružení Krkonoše se sídlem ve Vrchlabí s cílem realizovat aktivity v oblasti regionálního rozvoje a cestovního ruchu na podporu rozvoje Krkonoš. Přípravy na jeho vznik trvaly zhruba půl roku.

Současnost

Za dobu dvaceti let uplynulo v řekách mnoho vody. Vizionářské sdělení zakladatelů potvrdilo již dvacet let trvající chuť ke vzájemnému dialogu a ochotu ke spolupráci. Výzvu k součinnosti během uplynulé doby uchopilo čtyřicet starostů a zastupitelstev.

Pracovníci Svazku Krkonoše vytvořili a realizovali řadu veřejně prospěšných projektů. Tým destinačního managementu pod následným vedením Jana Sobotky s dalšími kolegyněmi a kolegy, svým konáním, systematickou prací a cíleným dialogem vedoucím k soudržnosti v regionu působících aktérů dokázal „posunout Krkonoše" kupředu. Zdaleka tím předstihl tehdejší situaci v celé ČR, která byla i pro další subjekty, působící nejenom v turismu, vzorovou.

Členský příspěvek se zvýší

Členské příspěvky byly v roce 2000 stanoveny ve výši 3 Kč/obyvatele. Od té doby nedošlo k jejich navýšení. Čeští zákonodárci se bohužel nepostavili čelem k resortu turismu. Zákon o cestovním ruchu chybí. To se odráží i v pozici krkonošského destinačního managementu Svazku Krkonoše.

Jeho předseda Jan Sobotka k tomu charakterizuje: „Svazek Krkonoše má za sebou dvě desítky let jednoznačně veřejně užitečné práce jak pro místní obyvatele, podnikatele, ale i turisty, kteří do našeho regionu cílí. Přestože destinační management Svazku Krkonoše hospodaří s příspěvky Libereckého a Královéhradeckého kraje na jejichž území působí, s penězi z projektů z fondů Evropské unie a ze členských příspěvků měst, obcí i dobrovolných partnerů Fondu cestovního ruchu Krkonoše (FCR), ocitá se v situaci, která není charakteristická jenom pro tento rok, ale dlouhodobě zřejmá, žije z finanční rezervy a to znamená, že je ve finanční nejistotě. Bylo zřejmé, že je situaci nutné řešit," uzavřel Jan Sobotka.

Nejistota posledních let motivovala samotné starosty zastoupené v Radě Svazku, aby v rámci zajištění finanční stability Svazku navrhli výši členského příspěvku pro rok 2020 v částce 10 Kč na trvale žijícího obyvatele. Starostové na prosincové Valné hromadě usnesení jednohlasně přijali.

Svazek Krkonoše pro naplňování pracovních aktivit generuje z provozních nákladů ve výši 2 500 000 Kč celkové výdaje v částce 8 584 884 Kč. Částka vychází ze schváleného rozpočtu roku 2019. To znamená, že umí získat dotační prostředky ve výši cca 6 080 000 Kč.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Pracovníci infocenter zavítali do Krkonoš. Vzniká zde mapa řemeslníků
Krkonošská pivní stezka zahájí 1. června již svou šestou sezonu
Krkonoše – svazek měst a obcí se ohlížel za 15 lety působení

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kraj schválil strategický dokument pro podporu podnikání a výzkumu

Krajský dokument staví na odborných kapacitách místní výzkumné základny a firem v oblasti strojírenství, sklářství, optiky, nanotechnologií, robotiky či umělé inteligence. Své priority opírá o nejpokročilejší znalosti a technologické trendy a formuluje opatření pro jejich maximální využití v regionu. Je úzce propojen s nastavením finančních zdrojů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v období 2021+ na evropské, národní i regionální úrovni. „Jsme si vědomi, že síla nápadů a inovací, na kterých můžeme stavět ekonomickou prosperitu našeho regionu, není závislá ani na počtu obyvatel ani na velikosti území," uvedl Michal Kříž, člen rady kraje pro resort regionálního rozvoje, evropských projektů a rozvoje venkova.

TU Liberec přišla s projektem mapujícím historické zdroje vody

Návrh projektu, jehož cílem je vyhledávání zaniklých vodních prvků v krajině a nalézání metod jejich případné obnovy, představila letos v červnu Libereckému kraji Technická univerzita v Liberci. Celkové odhadované náklady jsou zhruba 6 milionů korun. Výstupy by měly být známy nejpozději v prosinci 2022. „Pokud by projekt uspěl ve vyhlášené výzvě, měl by se do něj zapojit i Krajský úřad Libereckého kraje. Výstupy můžeme v budoucnu použít i pro možné hodnocení žádostí o dotaci z dotačního programu Podpora zadržování vody v krajině, ale také pro plánování toho, jak pečovat o maloplošná chráněná území ve správě úřadu," uvedl Jiří Löffelmann, člen rady kraje pro resort životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova. Hlavními výstupy projektu budou zejména určení polohy zaniklých vodotečí, rybníků, tůní a mokřadů, stopování meliorací a využití těchto dat při posuzování efektivity zamýšlených úprav krajiny. Projekt je v přípravné fázi a čeká na souhlasné stanovisko.