Jaroslav Rudiš: Chtěli jsme vytvořit jiný film, přestože to bude náročné

14.10.2011 16:11:39 | Autor: Petr Ježek | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Semily

V pátek 7. října zavítal do semilského kina Jitřenka u příležitosti premiéry komiksového filmu Alois Nebel autor námětu a scénáře Jaroslav Rudiš. To byla jasná příležitost k rozhovoru se spisovatelem nejen o filmu, komiksu, ale i jeho dalších projektech.

Před vlastním rozhovorem s Jaroslavem Rudišem jsem se mu přiznal, že jsem si otázky připravoval až při cestě vlakem z Turnova do Semil. To samozřejmě příznivce vlaků zaujalo, ale sám jsem si „naběhl", když jsem to komentoval větou: „Je to docela zajímavá trať, na cestě je asi osm tunelů..." Byl jsem okamžitě přerušen: „Ne, těch tunelů je přece šest," opravil mě Rudiš. Od té chvíle už jsem věděl, že mluvím nejen s velkým znalcem železnice, ale i zdejšího regionu.

Jste známý svým vztahem k Libereckému kraji, film Grandhotel podle vaší knihy se odehrává v hotelu Ještěd a v Liberci. Vím, že jste studoval na gymnáziu v Turnově, ale co vás ještě váže k Pojizeří?

Narodil jsem se v Turnově, ale vyrůstal a bydlel v Lomnici nad Popelkou a studoval poté opravdu na gymnáziu v Turnově. Jsem s Turnovem i Lomnicí spjatý. V Lomnici navíc žije moje rodina, rodiče. Nesnášel jsem tenhle region v pubertě, ale teď se sem moc rád vracím. Dobře se mi tady tvoří, z Lomnice je taky můj kamarád Petr Pýcha, se kterým jsme napsali rozhlasovou hru Lidojedi, která měla nedávno premiéru. V Lomnici jsem napsal i román Konec punku v Helsinkách.

Dnes jste byl na zahájení (pátek 7. října) výstavy komiksů v Muzeu a Pojizerské galerii v Semilech, co vás k návštěvě nalákalo?

Řekl mi o tom vedoucí kina Ondřej Šír, protože se to krásně propojilo s premiérou komiksového filmu Alois Nebel v Semilech, což je hezká náhoda. Těší mě hlavně, že se vůbec pořádá v muzeu výstava komiksů, protože tím se vlastně uznává komiks jako umění. Je vidět že jsou Tomášovi (autor Tomáš Kučerovský) věci velmi zajímavé, umí udělat skvělý komiksový příběh.

Jaký je váš vztah ke komiksům kromě Nebela?

Přivedl mě k nim zpětně Jaromír 99. Třeba ve Francii má komiks tradici i jako umění pro dospělé, existují v něm i vážné příběhy - romány jako komiks, nejen ty superhrdinské. Žijeme v takové uspěchané vizuální době, takže si myslím, že komiksům to bude čím dál víc, díky jejich obrazové podobě, přát. Ta touha poslouchat příběhu totiž zůstává, ale jde o to jestli to zůstane v knihách nebo právě v komiksech. Ještě jinak řečeno, nebojím se, že by literatura nepřežila, ale možná je její budoucnost v komiksech.

Jak se díváte na zdejší prolnutí kina s knihovnou a nově třeba právě komiksovým večerem i s muzeem?

Je to určitě dobrá věc, tady jsou skvělý lidi co se motají kolem kultury, ať už pan Šír nebo ředitelka muzea Hájková, má to tu takovou energii. Semily nejsou tak ospalý město, jak by se mohlo zdát.

Pojďme už k vlastnímu filmu, autor námětu často není spokojen s výslednou podobou filmu. Jak jste s ním spokojený vy a zvlášť u Nebela, který byl vytvářen unikátní technikou?

Jsem spokojený na tři tisíce procent, já i výtvarník Jaromír 99. Od začátku jsme chtěli, aby to byl komiks. Odmítli jsme úvahy o tom, že by to byl hraný film, chtěli jsme tam převést atmosféru komiksu. A zároveň zachovat i ten příběh 50 letého nádražáka, kterej se tak poztrácel v dějinách a musí pochopit, že na světě není jenom nádraží, ale i ženský. Což je možná dobrý pochopit v určitý fázi života (úsměv).

Ale film je na rozdíl od komiksu vytvořen metodou rotoskopie podle skutečných herců, co vás k tomu vedlo?

Přišel s tím režisér Tomáš Luňák a dává to filmu takovou plastičnost, protože vidíte ty herce. Jejich tváře, jak se pohybujou, a poznáváte tam Miroslava Krobota nebo Karla Rodena. Nikdo z nás ale netušil, jak to bude náročné.

Co na tom bylo nejnáročnější?

Ta samotná animace, překreslení vlastně trvalo dva roky, film se rodil celkem pět let, pohyb po pohybu. Je to ruční práce, 50 animátorů to ručně překreslovalo. Vzhledem k tomu, že je v Čechách animátorská tradice, tak tady šlo ty šikovné lidi najít. Chtěli jsme vytvořit takhle jiný film, přestože to bude náročné.

Film byl geniálně zpropagován hlasováním diváků o tom, ve kterém kině bude uvedena předpremiéra. Koho to napadlo?

Vymyslel to Aerofilms, naši distributoři, propojily se k tomu další nápady. Nikdo třeba nečekal, že další hvězdou našeho filmu bude Václav Neckář, jehož písnička ve filmu zazní na pár vteřin. Sázíme i na takovou šeptandu lidí. Nečekáme, že na Aloise Nebela přijde milion diváků, je to prostě artový film. Nabízíme ale divákům zajímavý zážitek a třeba i výjimečný zvuk u českého filmu. K tomu jsme dostali i pozvání na filmové festivaly (v Benátkách a v Torontu - poznámka redakce) a média pak sama měla zájem o filmu psát, až toho bylo jakoby moc, takže už mám zákaz poskytovat rozhovory (úsměv). Tohle je teda vlastně výjimka.

Chystáte nějaký nový literární počin nebo snad další filmový projekt?

Chtěli bychom udělat s Jaromírem 99 nový komiks. Podle knihy Konec punku v Helsinkách by mohl být nový film. A rozhlasovou hru Lidojedi bychom s Petrem Pýchou chtěli udělat jako divadelní adaptaci.

Jaroslav Rudiš
Narozen 1972 v Turnově
Autor románů Nebe pod Berlínem, Grandhotel, Potichu a Konec punku v Helsinkách. S Jaromírem 99 vytvořil úspěšnou komiksovou trilogii Alois Nebel: Bílý Potok, Hlavní nádraží a Zlaté hory. Společně s Petrem Píchou napsal nedávno uvedenou rozhlasovou hru Lidojedi.
Za své knihy získal Cenu Jiřího Ortena a čtenářskou cenu Magnesia Litera. Žije a pracuje mezi Lomnicí nad Popelkou, Prahou a Lipskem.

Aktuálně: Na konci září bylo oznámeno, že Česká televizní a filmová akademie vybrala film Alois Nebel jako českého zástupce v klání o americké filmové Oscary. Aktuálně byla dnes vydána doplňující zpráva, že kromě nominace v kategorii nejlepší zahraniční film, se jedná i o jeho přijetí do kategorie animovaných filmů.

Ve čtvrtek 20. října od 17.30 a 20 hodin Jaroslav Rudiš osobně uvede i premiéru filmu Alois Nebel v kině v Lomnici nad Popelkou. Kompletní program lomnického kina.

Související články:

Rok provozu kina Jitřenka oslavili s Rudišem a Nebelem

Hlasování o Nebela skončeno, zvítězilo kino v Jeseníku!

FOTO: V Pojizerské galerii zahájili první komiksovou výstavu

Kompletní říjnový program kina Jitřenka

Rozhovory s dalšími filmovými tvůrci:

Zdeněk Troška: Zdejší kraj patří pro filmování Věře Plívové - Šimkové

Jan Hřebejk: Návrat k Pelíškům by už dnes nefungoval

Rozhovory se zajímavými osobnostmi najdete v rubrice VOLNÝ ČAS - Rozhovory

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.