Kolora na přelomu září a října ožije díky netradičnímu projektu

25.09.2011 22:17:18 | Autor: Petr Ježek | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Semily

Dříve symbol Semil a dnes chátrající textilní továrna Kolora ve dnech 30. září a 1. října ožije díky netradičnímu projektu. Mladí umělci ze Semil se spojili s dalšími studenty DAMU a chtějí v areálu předvést divadelní představení a další umělecké performance a projekce.

Textilní továrna v Semilech - Řekách a její dcery stojící podél řeky Jizery ovlivňovaly životy mnoha generací, protože v nich pracovaly tisíce lidí. Navíc tyto továrny vyvážely textil do celého světa  a značka Kolora byla ceněná v oblasti tkanin na povlečení a textilních plen. Na její historii navázala v 90. letech firma Hybler, ale dnes už areál této továrny zeje prázdnotou.

„Proto jsme se rozhodli vrátit továrně život, připomenout starší generaci co v ní zažila. Otevřít její brány i mladým lidem, za které by se jinak nedostali a starším poodhalit vzpomínky a tajemství, na které sedá prach," uvedla k projektu jeho koordinátorka Anežka Navrátilová.

Projekt vznikl díky motivaci pedagogů

Skupina celkem třiceti studentů a umělců vznikla díky motivaci pedagogů, kteří studenty vyzývali k vytváření projektů odehrávajících se v netradičních prostorech. Studenti mají k akci povolení majitele objektu Milana Kuršela, bez kterého by se brány areálu ostatně nemohly pro veřejnost otevřít.

„Naším cílem je pomocí tohoto ojedinělého projektu ve spojení divadla, tance a výtvarna s architektonicky unikátním objektem továrny obohatit kulturní život v regionu," doplnila Anežka Navrátilová.

Kromě studentů a mladých umělců z DAMU pocházejících ze Semil (Nikola Pádivá, Iveta Jiříčková, Pavel Martinec, Jan Mocek, Zuzana Marková, Michaela Hradecká, Lucie Valšíková a Anna Bedrníková) se na projektu budou podílet i žáci a pedagogové literárně dramatického oboru ZUŠ Semily, tanečního souboru ZUŠ Semily pod vedením Lenky Hlubučkové a žáků hudebního souboru ZUŠ Semily pod vedením Roberta Tomáše.

Získali ocenění i podporu nadací

Projekt byl zařazen do programu Mezinárodního bienále Industriální stopy 2011 a získal podporu několika nadací. Studenti ale podle svých přání sledují i vyšší cíle než si zahrát a zatančit v ojedinělém areálu. „Prostřednictvím našeho projektu chceme být impulsem k veřejnému dialogu, který by v ideálním případě mohl vést k novému využití továrny," sdělila na závěr koordinátorka projektu.

Zájemci a diváci jsou v areálu bývalého závodu Kolora 01 vítáni mezi 15 a 17 hodinou v pátek 30. září a ve stejném čase v sobotu 1. října. Podle pořadatelů se každý návštěvník stane součástí skupiny, kterou průvodci továrnou provedou a předvedou jim různá tématická zastavení - výtvarné instalace, performance či projekce.

Historie areálu Kolory:

Nejpozoruhodnější semilskou tovární budovou je areál v městské části Řeky momentálně vlastněný firmou Hybler Textil a.s. Ten nechal postavit v letech 1861-1865 továrník Franz Schmitt jako přádelnu bavlny a mechanickou tkalcovnu. Po dobudování zaměstnával podnik na 1700 lidí. Součástí tohoto továrního areálu byly i obytné domy, škola, pošta, hotel a prodejny. Firma měla svého lékaře, svou nemocnici, požární sbor, tovární kapelu, sportovní střelnici, kuželník a plovárnu.

Výrobky firmy Schmitt získaly ve světě dobré jméno a řadu cen na mezinárodních výstavách. Obchodní zastoupení firma měla ve všech světadílech, hlavní sklady v Praze, Vídni a Budapešti. Celý podnik prosperoval také proto, že byl postaven v těsné blízkosti nově postavené železniční trati, tedy bylo možné sem dovážet potřebné suroviny a naopak vyvážet hotové výrobky. Po smrti F. Schmitta (1883) pečovali o podnik jeho následovníci až do roku 1940, kdy ho koupila firma Gebrüder Rudolph Eibau.

Za okupace byla tkalcovna v Řekách vystěhována pro potřebu zbrojní firmy Zittwerke, v přádelně zůstalo z původních 93 tisíc jen 10 tisíc vřeten, do tiskárny šátků byl umístěn sklad oděvů námořnictva a výzkumná stanice kotonizace z Berlína. Bývalé firmě Schmitt byly způsobeny válečné škody ve výši 34,6 milionu. V posledních dnech války bylo v objektu ubytováno německé vojsko a za revoluce sběrný tábor tisíců německých zajatců.

Po znárodnění v roce 1945 bylo v areálu firmy F. Schmitt v Řekách zařízeno podnikové ředitelství Pojizerských bavlnářských závodů Semily. V roce 1950 byla zřízena obrubovna plenek a postupně se podnik stává jediným výrobcem dětských plen pro celou republiku a část produkce je vyvážena i do zahraničí. V té době byl celý komplex výrazně modernizován.

Po reorganizaci československého průmyslu v roce 1958 se stal areál závodem národního podniku Kolora Semily. Do módy se dostaly pětiletky, Řády práce a metody sovětských textilaček. V roce 1982 bylo dostavěno rozsáhlé sídliště u Kolory, které je dnes největším sídlištěm v Semilech.

V 90. letech se v rámci Velké privatizace stal objekt majetkem akciové společnosti Hybler Textil, která v současné době využívá docela nepatrnou část celého komplexu. Hlavním akcionářem je Milan Kuršel, který nám dal svolení k tomu, zde projekt Site specific pořádat.

Naposledy jste spatřili prostory areálu Kolory na Našem Pojizeří:

FOTO: V Semilech hořelo v areálu bývalé tkalcovny

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Rok české hudby podpoří kraj téměř osmi sty tisíci korun

Téměř osm set tisíc korun věnuje Liberecký kraj na podporu české hudby: Děje se tak prostřednictvím speciálně zaměřeného dotačního programu 7.11 Rok české hudby. Celkem si pořadatelé kulturních akcí z oblasti klasické hudby rozdělí 769 015 korun. „Liberecký kraj se připojil tímto dotačním programem k oslavám české hudby, které Rok české hudby přináší. Jsem ráda, že v kraji vznikají kvalitní hudební projekty, které si podporu zaslouží a přinesou posluchačům a divákům radost a krásný kulturní zážitek," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Výkonná rada ODS v Liberci zrušila členství dvěma členům

Výkonná rada ODS v pátek 12. dubna 2024 v návaznosti na závažné pochybnosti a podezření z korupčního jednání v Liberci rozhodla přijatým usnesením o ukončení členství Petru Židkovi a Petru Syrovátkovi. „Petr Židek byl vyzván, aby z věci vyvodil patřičné důsledky, a rezignoval na své funkce, nicméně výzvu odmítl. Ve stejné věci byl Petr Syrovátko vyzván k pozastavení členství. Oba pánové výzev neakceptovali, proto Výkonná rada ODS využila těchto mimořádných nástrojů. Výkonná rada zároveň rozhodla o zrušení Místního sdružení Liberec, čímž došlo k jeho zániku," uvedl tiskový mluvčí ODS Jakub Skyva.