Liberecký kraj letos nechal ošetřit dalších šest významných alejí

30.12.2018 10:36:31 | Autor: Filip Trdla, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Horní Branná,Malá Skála,Lomnice nad Popelkou,Liberecký kraj

Kraj revitalizoval vybrané aleje za podpory Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Nových či ošetřených stromů se letos dočkala alej Albrechtice-Vítkov, jírovcová alej Kamenický Šenov - Slunečná či lipové stromořadí v Malé Skále. Kraj ve spolupráci s obcemi ošetřil alej Karolíny Světlé v Českém Dubu, Zámeckou lipovou alej ve Stvolínkách a stromořadí ve Valteřicích v Krkonoších. Celkové náklady na revitalizaci jsou 4,2 milionu korun.

„Celkové výdaje na ošetření šesti alejí v rámci 2. a 3. etapy zachování významných alejí v Libereckém kraji za podpory OPŽP činí 4,2 milionu korun. Fyzicky jsou projekty dokončeny, nyní probíhá závěrečná administrace projektů a budou podány závěrečné žádosti o proplacení finanční podpory. Očekáváme, že z OPŽP obdržíme dotaci ve výši 2,5 milionu korun," uvedla Ing. Radka Loučková Kotasová, členka rady kraje pro resort hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů a územního plánování.

Smyslem revitalizace je zachovat nejen provozní bezpečnost, ale i estetickou a funkční roli každé ošetřené aleje. Kraj tak nechal pokácet nebezpečné či neperspektivní stromy a stávající stromy odborně ošetřil. V následujících letech bude kraj ve spolupráci s příslušnými obcemi tyto aleje udržovat a především pečovat o nově vysazené stromy.

Společně s obcí Český Dub byla obnovena alej Karolíny Světlé vedoucí podél historické stezky ze Starého Dubu do Českého Dubu. Jedná se o liniové stromořadí tvořené převážně jasany a javory, které lemují cestu pro pěší o délce zhruba jeden kilometr. Konec stromořadí u Starého Dubu tvoří trojice vzrostlých lip srdčitých kolem božích muk.

Ve spolupráci s obcí Stvolínky revitalizoval Liberecký kraj Zámeckou lipovou alej ve Stvolínkách, která je součástí bývalého zámeckého parku, jenž původně navazoval na zámecké hospodářské budovy a samotný zámek.

Právě toto území bylo dlouhodobě v neudržovaném stavu. Lipové stromořadí bylo v minulosti velmi neodborně ořezáno, čímž došlo k významnému poškození stromů v této aleji. Liberecký kraj z tohoto důvodu investoval do odborných prací vedoucích k zachování aleje. Cílem revitalizace je i budoucí propojení parku se zámkem, který je v současné době v rekonstrukci, a k napojení na stezku směrem na Kravaře.

S obcí Horní Branná ošetřoval Liberecký kraj alej ve Valteřicích v Krkonoších. Jedná se o jednostranné stromořadí lip, které původně tvořilo doprovod úvozové cesty nad hřbitovem, jež však v současné době není patrná. Lípy jsou ve velmi dobrém stavu, který neovlivnila ani stavba nebo doprava. Revitalizace tak proběhla zejména z preventivních důvodů.

Dále kraj ošetřoval alej Albrechtice-Vítkov, která se nachází podél silnice III/27252 mezi obcemi Albrechtice u Frýdlantu a Horní Vítkov. Stromořadí je ve správě Krajské správy silnic Libereckého kraje (KSS LK). Jedná se o pravděpodobně nejdelší alej v Libereckém kraji s délkou přibližně 3,8 kilometru s druhově převládajícími javory lemujících silnici v obou směrech.

Další revitalizovaná alej, která je ve správě KSS LK, je alej Kamenický Šenov - Slunečná. Jedná se o rozsáhlou jírovcovou alej, kde v posledních letech došlo k výraznému zhoršení stavu řady stromů. Starší stromy byly z důvodu provozní bezpečnosti pokáceny či se ponechala pouze jejich torza.

Posledním projektem je stabilizace aleje v Malé Skále, dnes rovněž ve správě KSS LK. Jedná se o jednostrannou lipovou alej nacházející se podél silnice III/2832 nad vlakovým nádražím a pokračující podél pravé strany silnice směrem na Rakousy v délce zhruba 560 metrů. Silniční provoz narušuje stabilitu stromů, kterou bylo potřeba vhodným ošetřením a instalací vazeb podpořit.

Uvedené aleje tak doplňují dalších pět alejí ošetřených v roce 2017 v rámci 1. etapy revitalizace významných alejí. Těmi byly Lipová alej ve Světlé pod Ještědem, Lipová alej Kalvárie ve Cvikově, alej Buďárka v Pasekách nad Jizerou, Zámecká lipová alej ve Sloupu v Čechách a dubová alej na hrázi v oboře v Lomnici nad Popelkou.

Kromě těchto alejí se ještě Liberecký kraj prostřednictvím KSS LK zabývá revitalizací vybraných alejí na Frýdlantsku a Novoborsku.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

O osmý titul Alej roku se uchází 14 nominací, jedna z Libereckého kraje
Liberecký kraj vybral dodavatele na ošetření významných alejí
Stará Husí cesta dostala titul Alej roku 2017
Liberecký kraj bude pokračovat v úpravách významných alejí
Ve fotosoutěži Alej roku první snímek z jihu Čech, druhá alej u Jilemnice
Alej roku 2016 roste v Hradci Králové. Třetí je Březová alej u Jilemnice

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 6 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2024 2025
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Jeden a půl milionem podpoří Liberecký kraj vědomostní soutěže žáků

Částkou 1 605 000 korun podpořil v letošní roce Liberecký kraj konání vědomostních olympiád žáků základních a středních škol. Okresní a krajská kola se konají již od začátku roku. Další finanční prostředky na soutěže ve výši 630.000 korun čerpá kraj ze státního rozpočtu. „Organizaci vědomostních soutěží zajišťuje na základě příspěvku zřizovatele ve výši 1 200 000 korun Střední škola a Mateřská škola Na Bojišti, Liberec. Jedná se o krajská a okresní kola vědomostních soutěží a klání ve středoškolské odborné činnosti. Na organizaci okresních kol mimo Liberec se podílejí příspěvkové organizace obcí. Jedná se například o domy dětí a mládeže či střediska volného času," uvedl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti.

Přednáška Léčitelské příběhy znovu v semilském muzeu

Opakování přednášky Léčitelské příběhy se uskuteční v semilském muzeu ve středu 24. dubna v 17:00. V našem regionu v rámci léčitelské výstavy nalezli více jak 30 velmi zajímavých a mnohdy i různorodých osobností. Jací to byli lidé? Jaké byly jejich motivace k léčení potřebných? Z jakých zdrojů čerpali své znalosti? O tom bude vyprávět autor výstavy, náš muzejní historik Tomáš Chvátal.