Pasecký Památník zapadlých vlastenců bronzový v Gloria musaealis

18.05.2019 14:30:54 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: KULTURA | Obce: Paseky nad Jizerou

Generální rekonstrukce celé budovy i expozice pasecké pobočky Krkonošského muzea Správy KRNAP - Památníku zapadlých vlastenců získala III. místo v soutěži o Cenu Gloria musaealis v kategorii Muzejní počin roku 2018!

„Každé ocenění naší práce nás těší. Rekonstrukce paseckého Památníku se opravdu povedla a mě moc těší, že to zaregistrovali i odborníci a oceněním to potvrdili," řekl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Současné expozice důstojným způsobem prezentují odkaz našich předků a to vnímám jako velice důležité," dodal.

„Přebírat ocenění ve společnosti Muzea umění Olomouc, Národního technického muzea či Muzea Kampa pro nás byla veliká čest," uvedl náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar, do jehož gesce Krkonošská muzea náleží. V pražském Obecním domě včera ocenění převzal spolu s ředitelkou Krkonošských muzeí Blankou Zázvorkovou a vedoucí paseckého Památníku zapadlých vlastenců Andreou Bariakovou. „Díky patří také autoru expozice, architektům Čejkovi a Rafaj a realizační firmě Mplus. Moc děkujeme za důvěru litoměřické diecézi římsko-katolické církve, jíž objekt patří, a zejména panu faráři Mikuszewskému," dodal Kašpar a uzavřel: „Největší starost mi dělalo, jak se výsledek bude líbit paseckým, především panu Waldmannovi, který v roce 1958 založil. Mám radost o to větší, že pan Waldmann i další Pasečáci byli spokojeni už při otevření nové expozice a Gloria musaealis snad potvrzuje, že se společná práce povedla."

Památník zapadlých vlastenců sídli v budově bývalé fary v Pasekách nad Jizerou od svého založení v roce 1958. Správa KRNAP objekt spravuje od roku 1980. Před rekonstrukcí byla budova již v nevyhovujícím technickém stavu. Rizikem byly statické trhliny, vysoká vlhkost i nevhodné dispoziční řešení. Projekt kromě celkové rekonstrukce technicky a stavebně již nevyhovujícího objektu zahrnoval také modernizaci stávající expozice. Projekt rekonstrukce stavby připravoval ateliér Jana Chaloupského a návrh nové expozice připravili architekti Miloslav Čejka a Monika Rafaj. Témata expozičních prostor se nezměnila, ale jsou dnes prezentována v moderním hávu, který ale zachovává původního ducha expozice. „Rádi používáme, motto, které pochází od našich návštěvníků - k Zapadlým vlastencům jako domů," sdělila vedoucí Památníku Andrea Bariaková.

Projekt stavební a expoziční obnovy byl finančně podpořen z prostředků EU v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) zaměřeného na podporu muzeí (zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví).

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Pasecký Památník zapadlých vlastenců se brzy otevře veřejnosti
Historická opona paseckých ochotníků zamířila k restaurátorovi
Krkonošská muzea čeká velká proměna

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.