Po cyklotrase Greenway Jizera již s novým značením

09.06.2018 17:10:12 | Autor: Andrea Fulková, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Vysoké nad Jizerou,Bozkov,Benešov u Semil,Dolánky,Železný Brod,Malá Skála,Český ráj,Přepeře,Semily,Turnov,Pojizeří

Liberecký kraj dokončil obnovu svislého dopravního značení na cyklotrase Greenway Jizera. Původní značení již bylo na některých úsecích nejasné a nesrozumitelné, v některých místech dokonce i chybělo. Značení bylo obnoveno v délce 91 km. Kraj zaplatil za přeznačení nadregionální cyklotrasy č. 17 částku 406 tisíc korun.

Cyklotrasa Greenway Jizera je jednou z pěti páteřních cyklotras na území Libereckého kraje. Délka celé trasy od Jizerky až po soutok řek Jizera a Labe měří 159 km. „Vzhledem k nesrozumitelnosti, zastaralosti a absenci dopravního značení jsme zadali projekt na přeznačení cyklotrasy Greenway Jizera na území našeho kraje," řekl Marek Pieter, náměstek hejtmana, zodpovědný za řízení resortu dopravy, investic a veřejných zakázek.

Jednou z hlavních úloh kraje vyplývající z koncepce cyklistické dopravy je zajištění přehledného označení páteřních cyklotras v kraji. V rámci projektu byl přeznačen celý úsek cyklotrasy Greenway Jizera na území Libereckého kraje v délce 91 km vedoucí z obce Svijany, přes Příšovice, Přepeře, Turnov, Dolánky u Turnova, Rakousy, Malou Skálu, Líšný, Koberovy, Železný Brod, Podbozkov, Bítouchov, Semily, Benešov u Semil, Škodějov, Vysoké nad Jizerou, Sklenařice, Paseky nad Jizerou, Dolní Kořenov až po osadu Jizerka.

Na území Libereckého kraje je povrch cyklotrasy v největší míře zpevněný, převážně asfaltobetonový, na dílčích úsecích je povrch zpevněný se štěrkovým povrchem nebo nezpevněný, s povrchem hlinitopísčitým. Trasa je označená z hlediska náročnosti pro cyklisty jako střední, na trase je několik úseků s obtížným stoupáním, a to v oblasti Pasek nad Jizerou.

Nově dochází k lokálnímu větvení páteřní cyklotrasy Greenway Jizera č. 17 a nové paralelní alternativní části cyklotrasy Greenway Jizera s označením 17A. Takto je například vyznačen úsek Příšovice-Přepeře v délce 3,7 km, nebo v úseku Líšný - Koberovy - Železný Brod v délce 8,1 km.

Na trase je 350 kusů informativních dopravních značek a 68 velkoplošných návěstí. „V následujících dnech předá Liberecký kraj dopravní značení jednotlivým vlastníkům komunikací do správy," doplnil náměstek Pieter.

Během dvou let plánuje kraj přeznačení dalších 11 cyklotras na Frýdlantsku o celkové délce 416 km. Liberecký kraj v letošním roce zadal projektové dokumentace na výstavbu úseku cyklostezky sv. Zdislavy, mezi městy Cvikov-Svor a na výstavbu posledního úseku cyklostezky Odra-Nisa v lokalitě u obce Chotyně. V případě získání povolení, by kraj vybudoval tyto úseky v roce 2020.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Český ráj se u návštěvníků těší stále větší oblibě
Projektové práce na cyklostezce Greenway Jizera pokračují
Projekt Greenway Jizera pokračuje i v roce 2017

Krátké zprávy z regionu Semilska

Jeden a půl milionem podpoří Liberecký kraj vědomostní soutěže žáků

Částkou 1 605 000 korun podpořil v letošní roce Liberecký kraj konání vědomostních olympiád žáků základních a středních škol. Okresní a krajská kola se konají již od začátku roku. Další finanční prostředky na soutěže ve výši 630.000 korun čerpá kraj ze státního rozpočtu. „Organizaci vědomostních soutěží zajišťuje na základě příspěvku zřizovatele ve výši 1 200 000 korun Střední škola a Mateřská škola Na Bojišti, Liberec. Jedná se o krajská a okresní kola vědomostních soutěží a klání ve středoškolské odborné činnosti. Na organizaci okresních kol mimo Liberec se podílejí příspěvkové organizace obcí. Jedná se například o domy dětí a mládeže či střediska volného času," uvedl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti.

Přednáška Léčitelské příběhy znovu v semilském muzeu

Opakování přednášky Léčitelské příběhy se uskuteční v semilském muzeu ve středu 24. dubna v 17:00. V našem regionu v rámci léčitelské výstavy nalezli více jak 30 velmi zajímavých a mnohdy i různorodých osobností. Jací to byli lidé? Jaké byly jejich motivace k léčení potřebných? Z jakých zdrojů čerpali své znalosti? O tom bude vyprávět autor výstavy, náš muzejní historik Tomáš Chvátal.