Poctu hejtmana obdrželi i Jan Patočka, Ivan Šolc a Bohumil Žloutek

26.10.2012 18:40:35 | Autor: KÚ Libereckého kraje a Petr Ježek | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

Osobnosti Pojizeří Jan Patočka, Ivan Šolc a Bohumil Žloutek jsou mezi šesti oceněnými, kteří získali v rámci tradičního večera u příležitosti státního svátku k 94. výročí Dne vzniku samostatného Československého státu Poctu hejtmana Libereckého kraje.

Hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler udělil tyto pocty ve čtvrtek 25. října v Severočeském muzeu v Liberci v rámci tradičního slavnostního večera u příležitosti státního svátku významným osobnostem, které se zasloužily o dobré jméno Libereckého kraje doma i ve světě. Oceněnými jsou mimo jiné i turnovské osobnosti prof. Dr. Jan Patočka, DrSc., dr. h. c. (in memoriam), RNDr. Ivan Šolc CSc., semilský rodák Bohumil Žloutek a dále kpt. Michal Košč (in memoriam), Ing. Luboš Novák, CSc. a Ing. Vladimír Páral.

Laureáti převzali ocenění z rukou členů Rady Libereckého kraje. „Tento rok Rada Libereckého kraje vybrala šest významných osobností, které svou prací a mnohdy celoživotním dílem ze všech různých oblastí lidské činnosti přispěly k věhlasu Libereckého kraje. Každého z nich můžeme považovat za mimořádného, silného a následováníhodného člověka, který vytvářel nebo stále vytváří ty pevné a pravé hodnoty našeho života. Jsou to osobnosti, které cokoli dělaly, dělaly s láskou a zejména s myšlenkou na ostatní, tvořily a stále tvoří nikoli pouze pro sebe nebo pro vidinu zisku, ale zejména pro pocit radosti z dobře odvedené práce, která svým významem překračuje hranice kraje i republiky. V občanech našeho regionu tak téměř bez výjimky probouzejí a posilují významný pocit sounáležitosti s Libereckým krajem," řekl hejtman Eichler s tím, že udělení oficiálního a veřejného ocenění je nejlepší možnou příležitostí, jak jim poděkovat za jejich důležitou práci, významné skutky, tvorbu a dílo, na které jsou a budou nejen občané Libereckého kraje právem hrdi.

Oceněným blahopřáli kromě hejtmana Mgr. Stanislava Eichlera také členové rady Ing. Lidie Vajnerová, MBA., Mgr. Radek Cikl, RNDr. Vít Příkaský a Pavel Petráček. Oceněné osobnosti si vedle Čestného uznání odnesly také Dukát hejtmana Libreckého kraje. V kulturním programu vystoupil dětský pěvecký sbor Amici, gaudete! a soubor dechových nástrojů Dechová harmonie ze ZUŠ v Jablonci nad Nisou. Večerem provázel moderátor Jan Havlíček.

Nositelé Pocty hejtmana Libereckého kraje pro rok 2012:

kpt. Michal Košč - in memoriam

Pocta byla udělena za hrdinské činy a chrabrost ve službách 1. československého armádního sboru

Narozen 12. 10. 1919 Cigelka, okres Bardějov

Zemřel 23. 3. 2012 Vesec u Liberce

Kapitán Michal Košč, válečný veterán a člen Československé obce legionářské, se narodil 12. 10. 1919 ve slovenské Cigelce. V Buzuluku absolvoval kurz výkonných rotmistrů a v letech 1943-1945 sloužil u Československého armádního sboru v Sovětském svazu, kde působil jako rotmistr a velitel průzkumné čety. Účastnil se mimo jiné bojů o Dukelský průsmyk a bojů u Žazkova, kde byl také raněn.

Za své činy byl vyznamenán: Pamětní medailí 3. stupně Československé obce legionářské a Mimořádnou medailí ministra obrany České republiky, Československým válečným křížem, Medailí Za chrabrost a Medailí Za vítězství a Sokolovskou pamětní medailí.

Po válce zůstal kapitánem v záloze a v civilním životě dále pracoval jako zámečník. Jeho životní pouť skončila 23.3.2012 ve Vesci u Liberce.

Ing. Luboš Novák, CSc.

Pocta byla udělena za významný přínos v oblasti vědy a výzkumu

Narozen 6. září 1947 Pokratice, okres Litoměřice

Ing. Luboš Novák, CSc. se narodil 6. 9. 1947 v Pokraticích na Litoměřicku. V roce 1971 ukončil studium na VŠCHT Praha se specializací fyzikální chemie, obor technická analytická a fyzikální chemie. V letech 1973-1976 absolvoval řádnou vědeckou aspiranturu. Od roku 1972 do 1976 pracoval v VÚAnCH Ústí nad Labem jako vědecký aspirant a poté samostatný výzkumný pracovník. V roce 1976 nastoupil do Výzkumného ústavu uranového průmyslu, kde absolvoval kurz "Technologie zpracování uranových rud" a následně postgraduální studium na VŠCHT Praha "Technologie vody". Ve VÚ ČSUP pracoval nejprve jako řadový výzkumný pracovník, později jako vedoucí výzkumný pracovník a vedoucí střediska ochrany životního prostředí, od roku 1981 jako vedoucí střediska membránových procesů. Postupně se vypracoval až na ředitele státního podniku.

Prvního ledna 1993 byl jmenován do funkce generálního ředitele MEGA a.s., kterou vykonává dodnes. Od dubna 1995 je také předsedou představenstva MEGA a.s. V této funkci taktéž působí dosud. Je autorem nebo spoluautorem více než dvaceti patentů, zejména v oboru membránových procesů a více než stovky výzkumných zpráv. V roce 2007 získal významné ocenění Česká hlava v kategorii INVENCE za vývoj ionexových membrán a využití membránových procesů v ekologických a výrobních aplikacích. Je zakladatelem dceřiné společnosti MemBrain s.r.o., která v březnu tohoto roku zahájila realizaci projektu výstavby Membránového inovačního centra ve Stráži pod Ralskem.

Ing. Luboš Novák je zakladatelem elektromembránových procesů v České republice a také prezidentem České membránové společnosti.

Ing. Vladimír Páral

Pocta byla udělena za celoživotní přínos v oblasti literatury

Narozen 10. srpna 1932, Praha

Prozaik Vladimír Páral se narodil 10. srpna 1932 v Praze. Brzy po jeho narození se rodina přestěhovala do Brna, kde prožil dětství, studium na reálném gymnáziu a první rok na brněnské technice. Nakonec se však rozhodl pro chemii a vystudoval vysokou školu v Pardubicích. Po ukončení studií pracoval Vladimír Páral v chemickém průmyslu postupně v Liberci, Jablonci nad Jizerou, Plzni a Ústí nad Labem. Při tom se věnoval psaní, některá díla publikoval pod pseudonymem Jan Laban a po několika úspěšných románech se stal spisovatelem z povolání.

Od roku 1972 do 1979 pracoval jako redaktor Severočeského nakladatelství v Ústí nad Labem a nyní se opět věnuje psaní. Vladimír Páral je výlučný prozaik, jeho díla se vyznačují chemicko-technologickým myšlením s často zřetelnými autobiografickými prvky, zdůrazňováním sexuální motivace lidského jednání. S Páralovou popularitou souvisí mnohatisícové náklady jeho knih a jejich filmové i televizní zpracování. Od roku 1995 žije střídavě v Praze a v Mariánských Lázních.

Z mnoha vynikajících děl Vladimíra Párala jmenujme tituly: Milenci a vrazi, Soukromá vichřice, Profesionální žena, Profesionální muž, Muka obraznosti, nebo Válka s mnohozvířetem.

prof. Dr. Jan Patočka DrSc., dr. h. c. - in memoriam

Pocta byla udělena za celoživotní přínos v oblasti filosofie a lidských práv

Narozen 1. 6. 1907 Turnov

Zemřel 13. 3. 1977 Praha

Prof. Dr. Jan Patočka - největší český moderní filosof, se narodil v Turnově 1. 6. roku 1907. Po maturitě na vinohradském reálném gymnáziu v roce 1925 se Patočka přihlásil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Byl mimořádně nadaný a od raného mládí tíhl k filozofii.

Již od roku 1928 publikoval recenze o nové francouzské filosofii, byl redaktorem časopisu Česká mysl. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1939 učil Jan Patočka na gymnáziích. Vydal několik knih o české kultuře, o Máchovi, o filosofii. V roce 1945 se vrátil na Universitu Karlovu, ale hned v první vlně intelektuálních čistek byl v únoru 1948 z univerzity vyloučen. Od roku 1950 pracoval v Ústavu T. G. Masaryka, poté ve Výzkumném ústavu pedagogickém, kde připravoval první vydání Komenského Všenápravy. Od r. 1964 byl editorem ve Filosofickém ústavu Československé akademie věd; absolvoval přednáškové pobyty ve Francii a v Německu. Roku 1968 se podruhé vrátil na Universitu Karlovu a byl jmenován profesorem filosofie. Opět nebyl z fakulty odstraněn hned, ale pomalu a potichu. Na filozofickém kongresu ve Varně roku 1973 se mu podařilo soukromě informovat západní filosofy o ničení naší duchovědy, o normalizačních opatřeních...

Po návratu se už ale nikdy za hranice nedostal. Patočkovy přednášky v bytových seminářích byly významnými událostmi šedého života 70. let. Stal se duchovní a morální autoritou zejména pro mládež různých společenských vrstev; přiznávali to i jeho odpůrci. Snažil se vždy pomáhat nevinně pronásledovaným. Na konci života byl postaven jako občan před těžký úkol. Stal se signatářem Charty 77 a jedním z prvních jejích mluvčích. Po „bezprecendentním" setkání s holandským ministrem zahraničí Van der Stoelem v hotelu Intercontinental byl intenzívně vyslýchán státní bezpečností. Po jednom zcela vyčerpávajícím výslechu byl hospitalizován a zemřel na mozkovou mrtvici v nemocnici Na Strahově. Jeho pohřeb se stal významnou událostí protikomunistického odporu.

RNDr. Ivan Šolc, CSc.

Pocta byla udělena za celoživotní přínos v oblasti fyziky, matematiky a astronomie

Narozen 1927 Turnov

Ivan Šolc je výraznou osobností především v odborných kruzích v oblasti matematiky a fyziky. I on je rodákem z Turnova. Oba rodiče se věnovali medicíně, jeho dědeček byl ve dvacátých letech starostou města Turnov. Místní gymnázium Ivan Šolc absolvoval v roce 1946. Pro studium fyziky se rozhodl vlastně náhodou, když mu jeden kamarád nabídl, aby se spolu s ním stal posluchačem profesora Žáčka na katedře aplikované fyziky. K ní za krátký čas přibyla ještě astronomie. Studia ukončil v roce 1950, doktorát z obou vědních disciplín má od roku 1952. Z počátku pracoval v pražském Výzkumném ústavu pro elektrotechnickou fyziku. Byl tu až do roku 1954, kdy se vrátil domů, do Turnova.

Ivan Šolc je uznávaným fyzikem, matematikem, astronomem, ale i filosofem a křesťansky zaměřenou osobností. Je autorem mnoha vědeckých i populárně naučných publikací, ve své knize Vzpomínky, vydané k 725. výročí založení města Turnova, přiblížil celou řadu zajímavých osobností našeho města. Na počátku šedesátých let 20. století stál u myšlenky zřídit objekt hvězdárny na Výšince, který pomohl rovněž zrealizovat. Byl také u zrodu legendárního turnovského podniku Monokrystaly. Pracoval v turnovském Výzkumném ústavu pro minerály, v Monokrystalech, Dioptře a v turnovské pobočce Astronomického ústavu Akademie věd, kde založil skupinu přesné optiky. V roce 2010 obdržel čestné občanství města Turnov.

Bohumil Žloutek

Pocta byla udělena za celoživotní přínos v oblasti kulturního dědictví

Narozen 10. ledna 1942, Semily

Bohumil Žloutek se s varhanami setkával už v dětství. Jeho otec v roce 1933 založil varhanářskou firmu v Kutné Hoře, kde pracoval na opravách a přestavbách starších nástrojů. Roku 1941 se rodina Žloutkova přestěhovala do Bzí u Železného Brodu a roku 1949 se usazují v Zásadě. Pan Bohumil Žloutek se vyučil u svého otce a rozvinul varhanářskou činnost ještě větší měrou. Roku 1950 je realizován OPUS 03 v Železném Brodě a roku 1983 probíhá kolaudace varhan postavených v Zásadě pro export na Slovensko.

Rok 2000 přinesl stavbu největších varhan v Předklášteří u Tišnova a v současné době pracuje firma na novém nástroji pro klášterní kostel v Rajhradě. Varhany budou dokončeny příštím rokem. Již třetí generace rodu Žloutků udržuje tradici a rozvíjí varhanářské umění. Z jejich dílny vzešlo 24 Opusů, bezpočet kusů varhan zrestaurovali, naladili a opravili. Mistr Bohumil Žloutek provozuje od poloviny 60. let vlastní varhanářskou živnost v Zásadě a v rodinné tradici pokračuje i syn Bohumil.

Sdílet s přáteli na facebooku

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 10 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2024 2025
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Přednáška Léčitelské příběhy znovu v semilském muzeu

Opakování přednášky Léčitelské příběhy se uskuteční v semilském muzeu ve středu 24. dubna v 17:00. V našem regionu v rámci léčitelské výstavy nalezli více jak 30 velmi zajímavých a mnohdy i různorodých osobností. Jací to byli lidé? Jaké byly jejich motivace k léčení potřebných? Z jakých zdrojů čerpali své znalosti? O tom bude vyprávět autor výstavy, náš muzejní historik Tomáš Chvátal.

Rok české hudby podpoří kraj téměř osmi sty tisíci korun

Téměř osm set tisíc korun věnuje Liberecký kraj na podporu české hudby: Děje se tak prostřednictvím speciálně zaměřeného dotačního programu 7.11 Rok české hudby. Celkem si pořadatelé kulturních akcí z oblasti klasické hudby rozdělí 769 015 korun. „Liberecký kraj se připojil tímto dotačním programem k oslavám české hudby, které Rok české hudby přináší. Jsem ráda, že v kraji vznikají kvalitní hudební projekty, které si podporu zaslouží a přinesou posluchačům a divákům radost a krásný kulturní zážitek," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.