Podrobně zmapují podzemí Krkonoš

12.05.2018 20:36:47 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: VOLNÝ ČAS | Obce: Krkonoše

Krkonoše jsou v hledáčku vědců a výzkumníků už více než 300 let. Co však našim předkům dlouhá léta unikalo, je podzemí Krkonoš. To odborníci začali intenzivněji zkoumat až v 60. letech minulého století. Odborně zrevidovat všechny krasové jevy, zdokumentovat vybrané jeskyně, vyhodnotit jejich vodní režim a zpropagovat podzemí Krkonoš si klade za cíl projekt Inventarizace krasových jevů v regionu Krkonoš podpořený z Operačního programu životní prostředí.

„Krkonoše jsou jedním z nejprozkoumanějších území v České republice. O mnohých složkách přírody toho víme opravdu hodně. O krkonošském krasu toho ale mnoho nevíme. Rádi bychom naším novým projektem navázali na kvalitní práci nadšených odborníků, speleologů, kteří zdejší podzemí od poloviny minulého století začali objevovat," řekl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. V Krkonošském národním parku je vysoká koncentrace krasových jevů (především jeskyní, ponorů, krasových kanálů a drobných dutin). Doposud však tyto jevy nebyly zkoumány komplexně.

Projekt je rozdělen na čtyři základní okruhy. V prvním je nutné v terénu zrevidovat, jaké krasové jevy, především jeskyně, v Krkonoších máme, a oprášit výsledky starých průzkumů. Ty jsou v mnoha případech v šuplících různých badatelů a spolků. Druhý okruh prací je ryze speleologický. Všechny lokality se musí doplnit o velmi podrobnou dokumentaci, ve většině případů je třeba zhotovit nové mapy. Součástí těchto praktických prací je i čerpací zkouška v podzemních jezerech Albeřické jeskyně a průzkumné sondy hloubené do jeskynních sedimentů. Třetí okruh bádání je asi nejnáročnější. Týká se geologie vybraných jeskyní a výzkumu krápníkové výzdoby a jeskynních sedimentů v nich. Tato část výzkumu by měla odpovědět na otázku, proč jsou jeskyně v těch místech, kde jsou, a na jakých geologických strukturách vznikají. Nejatraktivnější pro laickou veřejnost bude čtvrtý okruh prací. Tím je popularizace výsledků, jejímž vrcholem bude Albeřická jeskyně zobrazená v aktivním 3D modelu.

Hlavním řešitelem celého čtyřletého projektu je Česká speleologická společnost, spolek Albeřice a podílí se na něm několik specializovaných institucí, firem a jednotlivců.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Krkonoše budou opět čisté
Mapa republiky má nyní dokonalý tvar
Cenu ředitele Správy KRNAP za rok 2017 získalo šest osobností
Blíží se 55. výročí založení KRNAP
(Pra)lesy jsou i v Krkonoších

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.