Práce čtyř generací Radů uvidíte na výstavě v železnobrodské galerii

24.03.2015 21:27:41 | Autor: Iva Chaloupková | Rubrika: KULTURA | Obce: Železný Brod

V Městské galerii Vlastimila Rady proběhne ve čtvrtek 2. dubna od 17 hodin vernisáž výstavy Čtyři generace Radů. Výstavu uvede kurátorka výstavy Dr. Jana Orlíková-Brabcová, zazní skladby Bohuslava Martinů, Miroslava Reichla, Ferdinanda Sládka v podání Marie Magdaleny Jiřenové (zpěv) a Bohuslava Lédla (klavír).

Výstava představí práce Petra Rady, Vlastimila Rady, Pravoslava a Jindřišky Radových a Šárky Radové - umění ve čtyřech generacích Radů. Rodák ze Železného Brodu, Petr Rada (1857-1915) byl profesor kreslení a malíř, v červenci uplyne 100 let od jeho smrti. Vlastimil Rada (1895-1962), malíř a profesor na AVU v Železném Brodě v mládí žil a maloval, 5. dubna uplyne 120 let od jeho narození. Jeho syn Pravoslav Rada (1923-2011), sochař a keramik se v Železném Brodě narodil, jeho žena Jindřiška Radová *1925, pracuje také s keramickým materiálem. Dcera Šárka Radová 1949* je sochařka a pracuje převážně s porcelánem.

O minulosti rodu Radů v Železném Brodě

V roce 1810 přišli do Železného Brodu dva bratři, stárkové (mlynářští pomocníci), František a Josef Radovi z malé obce Libotov u Dvora Králové. V době jejich příchodu byly v Železném Brodě na toku Žernovníku čtyři mlýny: Dolení mlýn (na místě nynější Restaurace U Zvonice), Knopův mlýn, zvaný později též Adamičkův mlýn (nynější restaurace a hotel Starý mlýn), Prostřední mlýn (na místě dnešní Radiany) a Skalský mlýn, takzvaný Skalák na levé straně po výjezdu z Železného Brodu do Jablonce nad Nisou.

Bratři Radové a jejich potomci měli v několika generacích přímou anebo nepřímou („vyženěnou nebo vyvdanou") souvislost se všemi čtyřmi výše popsanými mlýny.

Mladší z bratrů - Josef Rada (narozen 1794, zemřel v roce 1880 v 86 letech) se v Brodě stal nakonec krupařem. Krupařství bylo speciálním odvětvím mlynářství, kroupy jsou svrchní slupky zbavená obilná zrna, většinou ječmene. Josef Rada si vzal za ženu Annu Kocourovou a měli spolu osm dětí.

Jejich dcera Marie Radová (1827-1914) se provdala za soukeníka Michaela Fišera (1825- 1897), který byl velmi podnikavý a jako jeden z prvních v Brodě sestavil soukenické stroje, umístěné v Dolením mlýně. Mimo to byl i brodským kronikářem (tzv. Fišerova kronika). Ostatní děti Josefa a Anny si vzaly za manžele/manželky členy rodu Mazancových, Sochorových, Kitlových, Dixových a Pecoldových.

Josefův starší bratr František Rada (narozený 1788) se oženil s mlynářskou vdovou Annou Cvrčkovou, rozenou Hákovou, z Prostředního mlýna. Ta měla už dvě děti z předchozího manželství. S Františkem Radou měli dalších devět dětí. Společně provozovali Prostřední mlýn až do doby, kdy děti Anny z prvního manželství dorostly a mlýn jako dědictví po svém otci Josefu Cvrčkovi převzaly. František a Anna pak pronajali a později koupili Skalský mlýn a žili a provozovali mlynářské řemeslo tam. Nejmladší z jejich devíti dětí, Petr Rada se stal pak v letech 1864-1868 starostou Brodu. Jeho syn Petr Rada se stal profesorem v Českých Budějovicích, kde se mu roku 1895 narodil syn, malíř Vlastimil Rada.

Rod Františka Rady (*1788) byl velmi početný a rozvětvený. Jeho děti a vnuci se oženili (či vdaly) do rodin jmen Cée, Herbe, Tůma, Brož, Matura, Maryška, Fišer, Jakubec a další. V dalších generacích se v rodině objevují další brodská jména: Véle, Kalfus atd.

Rodokmen této větve rodu je velmi početný a propletený. S trochou nadsázky se dá říci, že jsme v Železném Brodě vzdáleně příbuzní každý s každým. Mnoho z nás je příbuzných právě přes rod Radů, ale pochopitelně i další brodské rody byly velmi početné a rozvětvené. Takže mnozí z Broďáků jsme vzdáleně příbuzní dokonce po více rodinných větvích.

Moje babička Anna Kacálková (1902-1977) za svobodna Radová, byla z přímé generace rodu Františka Rady (*1788), jeho syna Ignáce Rady (*1827) a jeho vnuka Františka Rady (*1872), což byl otec mé babičky. Má babička Anna bydlela po svatbě s Antonínem Kacálkem v Jirchářské ulici 59, ale pocházela z našeho domu v Hluboké 115 (Trávníky), kde bydleli až do své smrti její sourozenci - František Rada (1904-1984) a Ludmila Radová (1908-1979). Ti se až do února 1948 zabývali obchodem s uhlím, z vlakového nádraží ho dováželi do dřevěných přístřešků před naším domem (které nyní slouží jako garáže) a pak ho po malých dávkách rozprodávali. Takže se sourozenci Annou, Františkem a Ludmilou Radovými mizí z této větve rodu jméno Rada (František i Ludmila totiž zůstali svobodní a bez potomků).

A taktéž tím mizí jméno Rada z Železného Brodu. Avšak na dalších větvích rodu žijících dnes už jinde, jméno Rada žije dál. Například i u našich velmi vzdálených příbuzných - potomků malíře Vlastimila Rady.

(Podle rodinných dokumentů a vzpomínek svého otce Bohuslava Kacálka sepsala v roce 2015 Alena Kortanová, současná kronikářka města/text je zkrácen).

Více o výstavách v Pojizeří čtěte v rubrice KULTURA - Výstavy

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Setkání turnovského starosty se seniory

Setkání se starostou města Tomášem Hockem proběhne ve čtvrtek 19. března 2026 od 13 hodin v Klubu aktivních seniorů v penzionu v ulici Žižkova. Připravte si dotazy, připomínky k tomu, co vás zajímá, těší i trápí. Určeno pro pravidelné návštěvníky klubu o další zájemce z řad veřejnosti.

Individuálními dotacemi podpoří kraj projekty v oblasti životního prostředí

Liberecký kraj poskytne individuální dotace na pět projektů v celkové výši 1.550.000 korun. Podpora z rozpočtu odboru životního prostředí a zemědělství je určena například pro Geopark Ralsko, Globální geopark UNESCO Český ráj, Nadaci Ivana Dejmala pro ochranu přírody, Správu Krkonošského národního parku nebo organizaci Hnutí DUHA Šelmy. Projekty budou uskutečněny v období od ledna do listopadu roku 2026. „Individuálními dotacemi podpoříme aktivity, které přispívají k ochraně přírody, rozvoji šetrného turismu i environmentálnímu vzdělávání. Důležité je také zapojování veřejnosti a dětí do aktivit, které posilují vztah k přírodě a krajině našeho regionu," uvedl náměstek hejtmana pro životní prostředí a zemědělství Jiří Klápště.