Práce čtyř generací Radů uvidíte na výstavě v železnobrodské galerii

24.03.2015 21:27:41 | Autor: Iva Chaloupková | Rubrika: KULTURA | Obce: Železný Brod

V Městské galerii Vlastimila Rady proběhne ve čtvrtek 2. dubna od 17 hodin vernisáž výstavy Čtyři generace Radů. Výstavu uvede kurátorka výstavy Dr. Jana Orlíková-Brabcová, zazní skladby Bohuslava Martinů, Miroslava Reichla, Ferdinanda Sládka v podání Marie Magdaleny Jiřenové (zpěv) a Bohuslava Lédla (klavír).

Výstava představí práce Petra Rady, Vlastimila Rady, Pravoslava a Jindřišky Radových a Šárky Radové - umění ve čtyřech generacích Radů. Rodák ze Železného Brodu, Petr Rada (1857-1915) byl profesor kreslení a malíř, v červenci uplyne 100 let od jeho smrti. Vlastimil Rada (1895-1962), malíř a profesor na AVU v Železném Brodě v mládí žil a maloval, 5. dubna uplyne 120 let od jeho narození. Jeho syn Pravoslav Rada (1923-2011), sochař a keramik se v Železném Brodě narodil, jeho žena Jindřiška Radová *1925, pracuje také s keramickým materiálem. Dcera Šárka Radová 1949* je sochařka a pracuje převážně s porcelánem.

O minulosti rodu Radů v Železném Brodě

V roce 1810 přišli do Železného Brodu dva bratři, stárkové (mlynářští pomocníci), František a Josef Radovi z malé obce Libotov u Dvora Králové. V době jejich příchodu byly v Železném Brodě na toku Žernovníku čtyři mlýny: Dolení mlýn (na místě nynější Restaurace U Zvonice), Knopův mlýn, zvaný později též Adamičkův mlýn (nynější restaurace a hotel Starý mlýn), Prostřední mlýn (na místě dnešní Radiany) a Skalský mlýn, takzvaný Skalák na levé straně po výjezdu z Železného Brodu do Jablonce nad Nisou.

Bratři Radové a jejich potomci měli v několika generacích přímou anebo nepřímou („vyženěnou nebo vyvdanou") souvislost se všemi čtyřmi výše popsanými mlýny.

Mladší z bratrů - Josef Rada (narozen 1794, zemřel v roce 1880 v 86 letech) se v Brodě stal nakonec krupařem. Krupařství bylo speciálním odvětvím mlynářství, kroupy jsou svrchní slupky zbavená obilná zrna, většinou ječmene. Josef Rada si vzal za ženu Annu Kocourovou a měli spolu osm dětí.

Jejich dcera Marie Radová (1827-1914) se provdala za soukeníka Michaela Fišera (1825- 1897), který byl velmi podnikavý a jako jeden z prvních v Brodě sestavil soukenické stroje, umístěné v Dolením mlýně. Mimo to byl i brodským kronikářem (tzv. Fišerova kronika). Ostatní děti Josefa a Anny si vzaly za manžele/manželky členy rodu Mazancových, Sochorových, Kitlových, Dixových a Pecoldových.

Josefův starší bratr František Rada (narozený 1788) se oženil s mlynářskou vdovou Annou Cvrčkovou, rozenou Hákovou, z Prostředního mlýna. Ta měla už dvě děti z předchozího manželství. S Františkem Radou měli dalších devět dětí. Společně provozovali Prostřední mlýn až do doby, kdy děti Anny z prvního manželství dorostly a mlýn jako dědictví po svém otci Josefu Cvrčkovi převzaly. František a Anna pak pronajali a později koupili Skalský mlýn a žili a provozovali mlynářské řemeslo tam. Nejmladší z jejich devíti dětí, Petr Rada se stal pak v letech 1864-1868 starostou Brodu. Jeho syn Petr Rada se stal profesorem v Českých Budějovicích, kde se mu roku 1895 narodil syn, malíř Vlastimil Rada.

Rod Františka Rady (*1788) byl velmi početný a rozvětvený. Jeho děti a vnuci se oženili (či vdaly) do rodin jmen Cée, Herbe, Tůma, Brož, Matura, Maryška, Fišer, Jakubec a další. V dalších generacích se v rodině objevují další brodská jména: Véle, Kalfus atd.

Rodokmen této větve rodu je velmi početný a propletený. S trochou nadsázky se dá říci, že jsme v Železném Brodě vzdáleně příbuzní každý s každým. Mnoho z nás je příbuzných právě přes rod Radů, ale pochopitelně i další brodské rody byly velmi početné a rozvětvené. Takže mnozí z Broďáků jsme vzdáleně příbuzní dokonce po více rodinných větvích.

Moje babička Anna Kacálková (1902-1977) za svobodna Radová, byla z přímé generace rodu Františka Rady (*1788), jeho syna Ignáce Rady (*1827) a jeho vnuka Františka Rady (*1872), což byl otec mé babičky. Má babička Anna bydlela po svatbě s Antonínem Kacálkem v Jirchářské ulici 59, ale pocházela z našeho domu v Hluboké 115 (Trávníky), kde bydleli až do své smrti její sourozenci - František Rada (1904-1984) a Ludmila Radová (1908-1979). Ti se až do února 1948 zabývali obchodem s uhlím, z vlakového nádraží ho dováželi do dřevěných přístřešků před naším domem (které nyní slouží jako garáže) a pak ho po malých dávkách rozprodávali. Takže se sourozenci Annou, Františkem a Ludmilou Radovými mizí z této větve rodu jméno Rada (František i Ludmila totiž zůstali svobodní a bez potomků).

A taktéž tím mizí jméno Rada z Železného Brodu. Avšak na dalších větvích rodu žijících dnes už jinde, jméno Rada žije dál. Například i u našich velmi vzdálených příbuzných - potomků malíře Vlastimila Rady.

(Podle rodinných dokumentů a vzpomínek svého otce Bohuslava Kacálka sepsala v roce 2015 Alena Kortanová, současná kronikářka města/text je zkrácen).

Více o výstavách v Pojizeří čtěte v rubrice KULTURA - Výstavy

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Přihlášky na střední školy: Klíčové jsou priority, ne rychlost

Období podávání přihlášek na střední školy se blíží. Od 1. do 20. února 2026 budou moci žáci 9. tříd podávat přihlášky ke studiu a pro mnoho rodin to znamená zvýšenou nejistotu a tlak na rozhodování. Kraj proto shrnuje základní informace k přijímacímu řízení a zároveň chce uklidnit rodiče i žáky, že není potřeba spěchat ani zbytečně taktizovat. Přihlášky není nutné podávat hned první den. Pořadí odeslání přihlášek nemá vliv na přijetí, rozhodující jsou správně zvolené priority škol. Každý uchazeč může podat až tři přihlášky na střední školy a dvě na střední školy s talentovou zkouškou. U každé z nich je pak nezbytné stanovit pořadí (tzv. prioritu) podle toho, kam chce skutečně nastoupit. Toto pořadí je po podání přihlášek neměnné a má přímý vliv na výsledek přijímacího řízení. Systém přijímacího řízení je nastaven tak, aby co nejvíce respektoval skutečné preference žáků. Doporučujeme tedy řadit školy podle opravdového zájmu, nikoli podle obav, zda má žák „dostatečnou šanci". Taktizování s pořadím přihlášek se může naopak obrátit proti původnímu záměru.

Místní poplatek z pobytu v Turnově 2026

Městský úřad Turnov, odbor finanční informuje o výši a splatnosti místního poplatku z pobytu pro rok 2026. Od roku 2025 platí Obecně závazná vyhláška č. 7/2023 o místním poplatku z pobytu. Ubytovatel vybírá za osobu a noc 30 Kč za úplatný pobyt trvající nejvýše 60 po sobě jdoucích dnů u jednoho poskytovatele pobytu bez ohledu na to, kde je poskytnut nebo jaký má účel. Tedy vedle hotelů, motelů a penzionů se jedná také o soukromé domy, byty, ateliéry, karavany, stany apod. Ubytovatelé vybraný poplatek odvádí pololetně v hotovosti nebo na účet města, a to vždy do 15 dnů po skončení příslušného pololetí.