Ptačí říše hlásí: Jaro je tady

07.04.2021 14:16:19 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: VOLNÝ ČAS | Obce: Liberecký kraj,Krkonoše

Na blížící se jaro nás mezi prvními upozorňují svým zpěvem ptáci. S prodlužujícím se dnem a rostoucí teplotou začínají zpívat druhy, které nás na zimu neopouštějí (kosi, sýkory), vracejí se ale už i první ptáci z jihoevropských a afrických zimovišť.

Špačci a skřivani polní se z teplých krajin začali vracet již koncem února. Následují je drozdi, konipasi bílí a rehci domácí, čápi a vlaštovky. Do konce dubna bude většina zdejších ptáků zpět. Mezi posledními, začátkem května, přiletí rorýsi nebo žluvy. Jako poslední se začátkem června do Krkonoš vrací budníčci zelení, kteří musejí ze zimovišť v severní Indii překonat vzdálenost 5-6 tisíc km.

Krkonoše jsou pro řadu ptáků také pouhou zastávkou při cestě na jejich severská hnízdiště. Na jaře tu můžeme potkat například potáplice, řadu druhů kachen (např. čírky či poláky) nebo bahňáků (např. kulíky zlaté) a další.

V období hnízdění jsou ptáci velmi zranitelní. Některé z krkonošských druhů hnízdí na zemi (skřivani polní, lindušky nebo strnadi obecní), jiné v křovinách (kosi, drozdi, pěnice), další na vysokých stromech (čápi černí, dravci) nebo v jejich dutinách a polodutinách (sovy, sýkory, lejsci, špačci), některé na lidských stavbách (čápi bílí na komínech, rorýsi a poštolky na výškových budovách, krkavci na stožárech elektrického vedení).

Co se typu hnízda týká, nejznámější jsou ta miskovitá, postavená na zemi, v keřích či na stromech, nebo vpletená mezi stonky rostlin. Běžná jsou i hnízda v dutinách, která si některé druhy vystýlají (sýkory) a jiné ne (sovy). Ledabylá hnízda jen z pár překřížených větviček si staví hrdličky zahradní či holubi hřivnáči, naopak „dokonalé" stavby v podobě uzavřené koule, jen s vletovým otvorem z boku, si splétají budníčci, střízlíci nebo skorci. A takovým šoupálkům postačí k hnízdění i odchlípnutá kůra na kmeni stromu.

V naší krajině ubývá starých stromů, které ptákům nabízejí přirozené dutiny pro jejich hnízdění. Proto jsou významnou pomocí ptákům člověkem rozmístěné hnízdní budky. Vyvěšením budky ale pomoc ptákům nekončí. Poté, co ptáci vyvedou poslední mláďata, nejlépe během podzimu, je nutné budku vyčistit - zbavit ji hnízdního materiálu, který ji někdy zaplňuje až po vletový otvor. S ním odstraníme rovněž zbytky potravy, trus po mláďatech i hnízdní parazity. Většinu budek ničím nevystýláme, jen do těch sovích je vhodné nasypat na dno vrstvu dřevěných hoblin, protože sovy si žádnou výstelku na hnízdo nepřinášejí. Na jaře je čistá, případně i opravená budka znovu připravena přivítat své nové obyvatele.

Úspěšnost běžných miskovitých hnízd je v průměru padesátiprocentní - z nakladených vajec úspěšně opustí hnízdo zhruba polovina mláďat. Hnízda v přirozených dutinách a ptačích budkách jsou o něco efektivnější - odborná literatura uvádí průměrnou úspěšnost mezi 60-70 %.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Navrhněte, kdo by měl získat Cenu ředitele Správy KRNAP
Krkonošský národní park proniká on-line do škol
Rekonstrukce Krkonošského muzea pokračuje
Správa KRNAP dočasně uzavírá některé cesty v horách
Řádění řidičů terénních motocyklů v Krkonoších bylo po roce potrestáno
Data ze sčítačů potvrzují výjimečnost turistického roku 2020
Dosavadní bilance zimní sezony v Krkonoších: desítky mrtvých zvířat
V Krkonoších to bez ochrany výsadby nejde
Řidič skútru útočil na strážce KRNAP, policie řeší trestní oznámení
Krkonošské lesy doplnilo skoro 40 tisíc stromků chybějících druhů
Správa KRNAP zase otvírá informační centra a muzea
V okolí přezimovacích obůrek v Krkonoších zavládne klid
Strážní a informační službu v Krkonoších podpořila Nadace ČEZ
Správa KRNAP vrací ovocné stromy zpět do krajiny
Do národních parků pošlou 100 milionů na cesty a infrastrukturu
Jak se vám líbí budovaný vyhlídkový lesopark nad Rokytnicí?
Lidi neblázněte, horská příroda neunese všechno!
Konec sezony na krkonošských loukách
Jak zabránit řádění motorkářů v Krkonoších?
Proč kácí vybrané dřeviny na krkonošských loukách?
Z Krkonoš na čas zmizí dřevěné cedule
Policisté apelují na řidiče, aby dávali pozor na zvěř v říji
Krajští policisté kontrolují chování návštěvníků Krkonoš
Krkonošská muzea a infocentra budou od pondělí uzavřena
Ohlédnutí za letní turistickou sezonou v Krkonoších
Divoké řvaní v Krkonoších není medvěd, ale jeleni v říji!
Zbývající klidová území KRNAP vstupují v platnost
Letní sezona v Harrachově je i přes úbytek zahraničních turistů úspěšná
Pracovníci Správy KRNAP mají nové uniformy

Krátké zprávy z regionu Semilska

Rok české hudby podpoří kraj téměř osmi sty tisíci korun

Téměř osm set tisíc korun věnuje Liberecký kraj na podporu české hudby: Děje se tak prostřednictvím speciálně zaměřeného dotačního programu 7.11 Rok české hudby. Celkem si pořadatelé kulturních akcí z oblasti klasické hudby rozdělí 769 015 korun. „Liberecký kraj se připojil tímto dotačním programem k oslavám české hudby, které Rok české hudby přináší. Jsem ráda, že v kraji vznikají kvalitní hudební projekty, které si podporu zaslouží a přinesou posluchačům a divákům radost a krásný kulturní zážitek," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Výkonná rada ODS v Liberci zrušila členství dvěma členům

Výkonná rada ODS v pátek 12. dubna 2024 v návaznosti na závažné pochybnosti a podezření z korupčního jednání v Liberci rozhodla přijatým usnesením o ukončení členství Petru Židkovi a Petru Syrovátkovi. „Petr Židek byl vyzván, aby z věci vyvodil patřičné důsledky, a rezignoval na své funkce, nicméně výzvu odmítl. Ve stejné věci byl Petr Syrovátko vyzván k pozastavení členství. Oba pánové výzev neakceptovali, proto Výkonná rada ODS využila těchto mimořádných nástrojů. Výkonná rada zároveň rozhodla o zrušení Místního sdružení Liberec, čímž došlo k jeho zániku," uvedl tiskový mluvčí ODS Jakub Skyva.