Seriálu Red Bull Crashed Ice se účastní i Turnovák Jiří Grus

28.12.2017 19:55:23 | Autor: Petr Ježek | Rubrika: SPORT | Obce: Turnov

Ice Cross Donwhill neboli sjezd ledovým korytem na bruslích je známý i pod názvem Red Bull Crashed Ice. Jde o velmi populární sport především v zámoří, ale přitom ho jezdí i několik českých zástupců a pětadvacetiletý Jiří Grus dokonce pochází z Turnova. Na sklonku roku byl proto čas na zajímavý rozhovor.

Tratě Ice Cross Downhill bývají 500 metrů dlouhé s mnoha překážkami a skoky, v úzkém korytu soupeřící jezdci dosahují rychlosti až 80 km/ h, což tento sport dělá nesmírně atraktivní pro diváky kvůli četnosti soubojů i pádů.

První zaznamenaný závod se uskutečnil v roce 2001 ve Stockholmu, pak se závody opakovaly i v jiných lokalitách a v Česku ho zpopularizovaly závody v roce 2005 a 2009 v Praze. V roce 2010 vznikl už i světový pohár v tomto sportu s několika závody po celém světě. V aktuální sezoně to bude 10 závodů v Rakousku, Švýcarsku, USA, Rusku, Finsku, Francii a Kanadě.

Závody jsou rozděleny na dvě kategorie - Red Bull Crashed Ice pro nejlepších 64 jezdců a Riders cup, kterého se mohou účastnit i příchozí. Více už v našem rozhovoru s Jiřím Grusem.

Jak jste se k závodům Ice Cross Donwnhill dostal? Jezdil jste dřív třeba na bruslích nebo hrál hokej?

Poprvé jsem se o závodech dozvěděl v roce 2009, když byl závod v Praze, ale tenkrát jsem ještě nevěděl jak se do závodu dostat. Až loni jsem se na internetu dozvěděl, že se pořádají menší závody, kterých se může zúčastnit téměř kdokoliv, kdo se stihne zaregistrovat. Závod se jel v Rakouském Wagrainu, já pracuji v Německu, ale na hranicích s Rakouskem, takže jsem to měl hodinu a půl cesty a to už sem neváhal a jel jsem to vyzkoušet. Tam mě to chytlo a myslím, že mě to ještě dlouho nepustí. Hrál jsem od mala hokej až do svých 20 let, poslední roky hraji pouze hobby ligu v Německu a pojizerskou ligu tady v Turnově, člověk musí být co nejčastěji na ledě.

V Turnově je populární inline bruslení a pravidelně se zde jezdí i slalomové závody. Účastnil jste se jich někdy? Je v tom podobnost?

O závodech jsem párkrát četl na internetu, ale ještě jsem se k tomu nikdy nedostal, ale když bude možnost, tak v létě rád vyzkouším. Určitá podobnost tam je, minimálně v rychlosti, přidat na trať pár překážek, skoků a jezdit ve čtyřech lidech najednou bylo by to skoro identické.

Rychlost v korytě je nižší než třeba při rychlostním lyžování, ale při nárazech musí docházet ke zraněním ne? Máte nějaké speciální chrániče?

Je pravda, že rychlost je nižší než u lyžování, ale na druhou stranu nemáme lyže ale pouze brusle, takže udržet stabilitu při 80 km/h není vůbec jednoduché. Kolikrát je led už v horším stavu a každá rýha v ledu vás dokáže poslat do mantinelu nebo mimo trať, když ne rýha tak jsou na trati ještě další tři závodníci, kteří vám nedají nic zadarmo. Mě se zranění zatím vyhýbají, ale na každém závodě se něco přihodí. Bohužel v prvním závodě v Rakousku to odnesl můj parťák Martin Náhlovský, který si zlomil kotník a přetrhal vazy, teď ho čeká delší pauza, ale třeba se ještě letos na závodech ukáže. Člověk s tím musí počítat, že se může něco stát. S tím do toho také jdeme. Máme klasickou hokejovou výstroj, mnoho jezdců používá i motorkrosové vesty, chrániče a helmy. Další potřebnou věcí je chránič páteře, bez toho je riziko zranění mnohonásobně větší.

Kde trénujete a dá se to vůbec u nás mimo závody?

S tréninkem u nás je to špatný, v létě je jediná možnost vzít inline brusle a jít do skateparku nebo na pumptrackové tratě, ty jsou v České republice bohužel zatím pouze dvě, v Lázních Bělohrad a další nedaleko Chrudimi a ještě ne moc velké v porovnání například s Rakouskem nebo Švýcarskem. Musíme být ale rádi i za to málo, co tu máme. Já díky své práci v zahraničí můžu často navštěvovat nový pumptrack v Salzburgu, na kterém se dá už celkem slušně trénovat.

Na co myslíte při jízdě korytem?

Důležité je nemít strach, protože vám jinak přibude další soupeř na trati. Od našeho nejzkušenějšího jezdce Michaela Urbana jsem se naučil do toho prostě vlítnout a ono to nějak dopadne. Na startu bývá člověk dost nervózní, aby nezaspal start, ale jakmile se odstartuje, tak hlava musí vypnout a vy se musíte soustředit pouze na trať před vámi, na nic jiného nemáte čas. I když jste první, tak se musíte furt soustředit a nespokojit se s tím, trať vás dokáže kdykoliv překvapit a v okamžiku Vás můžou soupeři předjet a pak už se to špatně dohání.

V minulé sezoně jste jel závody v Rakousku, Rusku a Kanadě, kde to bylo nejzajímavější?

Strašně rád vzpomínám na závody v Moskvě, zajel jsem si tam doposud nejlepší výsledek, i když tam mnoho TOP jezdců chybělo, vyjel jsem 22. místo, což pro mě jako nováčka bylo super. I díky tomu jsem dostal divokou kartu na poslední závod sezony do Kanadské Ottawy. Tam jsem se bohužel neprobil kvalifikací do hlavního závodu, ale už jen to být součástí této velké akce a zažít poprvé atmosféru Red Bull Crashed Ice bylo nesmírně motivující a nikdy na to nezapomenu. Teplota v den závodu byla kolem -28 °C, ale lidé stáli u tratě už 3 hodiny před začátkem, vydrželi až do konce. My jsme byli venku hodinu a poté jsme museli jít do vyhřívaného stanu pro jezdce, protože na tohle prostě nejsme zvyklí.

Proč jsou tyto závody v zámoří tak populární?

Kanada a USA jsou hokejové národy, a jakmile jde o sport, kde jsou brusle, led a adrenalin, tak v ten den nemluví celé město o ničem jiném než o závodech. Navíc mají tyto dva státy velký počet jezdců v závodech a lidé je rádi podpoří. Na závody v zámoří dorazí i přes 100 tisíc diváků, je to velká show. Poslední tři mistři světa byli z Kanady a USA, což taky pomáhá v propagaci tohoto sportu na jejich kontinentu.

Zúčastnil jste se v letošní sezoně prvního závodu, jak jste spokojen s výkonem?

Já sem jel do Rakouska s hlavním cílem dostat se do finálového závodu a tím pádem být v TOP 64. Potřeboval jsem získat jednu ze dvou divokých karet, ty může česká ice crossová asociace dát jezdcům, kteří jsou mimo TOP64 ve světovém žebříčku. Nakonec jsem skončil na 36. pozici jako 2. nejlepší Čech a jsem nadmíru spokojený. I když nebýt jedné chyby před cílem mé rozjížďky, mohl být finální výsledek ještě o něco lepší, ale na kdyby se nehraje, tady ani v životě. Ovšem divokou kartu jsem získal, a tak se letos můžu zúčastnit všech závodu Red Bull Crashed Ice a zkusit zlepšit svoji pozici ve světovém poháru.

Jaké další závody vás čekají?

Už 20. ledna mě čeká závod v Minnesotě v USA, týden na to v Ruském Petrohradu, poté cestujeme na dva závody do Finska. Z Finska přeletíme do Francie do Marseille. Týden na to už zase za moře. Máme menší závod nedaleko Minnesoty, poté v kanadském La Sarre a velký finálový závod se uskuteční 10. března v Edmontonu.

Kolik jezdí Ice Cross sérii závodníků z Česka?

Loňskou sezónu nás bylo pět, kteří jsme se zúčastnili více závodů. Letos na prvním závodě v Rakousku nás bylo devět, uvidíme kolik borců se toho chytne a pojede na další závody. Vše bohužel záleží na financích a volném času, což je hlavní problém.

Kdo byl dosud z Česka nejúspěšnější?

Jednoznačně Lukáš Kolc, ten ale po loňském posledním závodě v Ottawě ukončil kariéru. Odjezdil 12 sezon, v čemž drží prvenství, takhle dlouho se tomuto sportu nedokázal nikdo věnovat. Jednou bral i stříbro a bronz, což je velký úspěch v konkurenci zámořských borců. V současnosti je úspěch, když se Evropan dostane do čtveřice nejlepších. A z aktivních jezdců Michael Urban, který kroutí už 8. sezonu a je dá se říci takovým naším trenérem pro nás stále „nováčky."

Chcete se letos zúčastnit více závodů seriálu, co to vlastně obnáší? Kromě peněz i více vybavení?

Já mám v plánu se letos zúčastnit všech závodů světového poháru kromě závodu ve Švýcarsku, který je naplánován druhý týden v lednu, na ten bohužel nedostanu volno. Volno a finance je největší překážka v tomto sportu. Sehnat sponzory není vůbec jednoduché, a tak si člověk musí hradit mnoho výdajů ze svého. Ovšem mnoho sportovců, převážně ze zámoří toto řešit nemusí, podpora pro ně je mnohem větší než pro nás, kluky z Česka. Skloubit vše s prací a pokrýt finančně není vůbec jednoduché, ale jak se říká, všechno jde, když se chce.

Kde vás mohou fanoušci vidět? Závody i stránky třeba.

Každý závod se přenáší skrz live stream na www.redbulltv.com. Zatím nevím, zda nějaká česká televize má v plánu vysílat alespoň reportáže ze závodů. Loni tomu tak bylo, tak snad letos bude taky. Dále se všechny důležité informace mohou fanoušci dozvědět na www.redbullcrashedice.com nebo na mém instagramu @grus.icdh kde jsou aktuální fotky a videa ze závodů.

Fotografie z rakouského Wagrain-Kleinarl poskytl Mark Roe - @markroephotography.

Další rozhovory s osobnostmi čtěte v rubrice VOLNÝ ČAS - Rozhovory

Sdílet s přáteli na facebooku

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 2 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2024 2025
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Jeden a půl milionem podpoří Liberecký kraj vědomostní soutěže žáků

Částkou 1 605 000 korun podpořil v letošní roce Liberecký kraj konání vědomostních olympiád žáků základních a středních škol. Okresní a krajská kola se konají již od začátku roku. Další finanční prostředky na soutěže ve výši 630.000 korun čerpá kraj ze státního rozpočtu. „Organizaci vědomostních soutěží zajišťuje na základě příspěvku zřizovatele ve výši 1 200 000 korun Střední škola a Mateřská škola Na Bojišti, Liberec. Jedná se o krajská a okresní kola vědomostních soutěží a klání ve středoškolské odborné činnosti. Na organizaci okresních kol mimo Liberec se podílejí příspěvkové organizace obcí. Jedná se například o domy dětí a mládeže či střediska volného času," uvedl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti.

Přednáška Léčitelské příběhy znovu v semilském muzeu

Opakování přednášky Léčitelské příběhy se uskuteční v semilském muzeu ve středu 24. dubna v 17:00. V našem regionu v rámci léčitelské výstavy nalezli více jak 30 velmi zajímavých a mnohdy i různorodých osobností. Jací to byli lidé? Jaké byly jejich motivace k léčení potřebných? Z jakých zdrojů čerpali své znalosti? O tom bude vyprávět autor výstavy, náš muzejní historik Tomáš Chvátal.