Střípky historie a záhad z Českého ráje 2: Kumburk očima archeologie

12.05.2016 19:28:30 | Autor: Ondřej Krotil | Rubrika: SPOLEČNOST | Obce: Český ráj,Lomnice nad Popelkou

Po čase vám přinášíme druhý díl seriálu nazvaného Střípky historie a záhad z Českého ráje. V prvním díle jste se dozvěděli více o historii hradu Kumburk, nyní je na řadě část zaměřená více na fakta z archeologie.

Hrad si ponechal podobu od dob Hynka Krušiny z Lichtemburka a jeho syna Viléma. Tato závěrečná etapa se odehrála v 50 letech 15. století. Stavební historii již v minulosti zpracovali přední kasteologové Jiří Úlovec a Tomáš Tomíček a nebude na škodu připomenout jejich zjištěná fakta.

V první fázi byl hrad docela maličký, s jednou obytnou budovou a dva metry silnou plášťovou zdí. Plášťová zeď je druh bezvěžového opevnění, takže útočník není schopen rozeznat, co se skrývá za opevněním. Následně je připojeno opevněné předhradí a vstupní budova. Tato etapa se stala po roce 1300. Tedy po založení hradu.

V druhé fázi, po roce 1355, došlo ke statistickému zajištění stávajících budov.

Třetí fáze v letech 1360 - 1370 znamenala pro hrad podstatné rozšíření zastavěné plochy. U první (dnes druhé) hradní brány vznikla okrouhlá věž, která se dodnes nazývá Panenskou. Vznikl podsklepený palác, nová dvoumetrová obvodová hradba, strážnice za třetí (dnes čtvrtou) branou a drobná čtvercová věž, přizděná k paláci.

Čtvrtá fáze, podle obou zmíněných kasteologů, zahájena kolem roku 1400, a pro Kumburk znamenala téměř kompletní přestavbu celého hradního jádra a výstavby masivní hranolové věže. Stavebník byl k této akci nucen ze statických příčin, které hrad provázejí i dnes. Nejspíš se muselo jednat o velmi náročnou, nevyhnutelnou přestavbu, která byla zřejmě příčinou zadlužení posledního Vartemberka. Jak jinak si vysvětlit, že poslední Kumburský Vartemberk, později pro velké dluhy o hrad přichází, a nakonec dožije v chudobě na dvoře v Radimi, kde bez potomků, kterým nemá co odkázat, umírá v roce 1410?

Pátá stavební etapa, byla již v režii Hynka Krušiny z Lichtemburka, v letech 1420 - 1440. Tato stavební fáze, je poznamenána husitskou revolucí, a tak není divu, že stavební vývoj, se zaměřil na vylepšení opevnění. Stavebník nechal zdvojnásobit výšku dnešní druhé brány, vybudoval nové zemní opevnění v západní části okružního valu a drobné opevnění pod první branou - která tam tehdy ještě nestála.

Šestá, závěrečná fáze znamená dnešní podobu hradu. Stavělo se v období 1454 - 1460. Vznikla dnešní první brána se vchodem pro pěší, na kterou navazovala strážnice s tzv. černou kuchyní, hradba spojující na jižní straně první a druhou bránou, na zemním valu zbudované půlválcové bašty, kterých bylo šest, z toho jedna dělová. Tak se stal hrad Kumburk jedním z prvních hradů, který se snažil o aktivní obranu a tím je do jisté míry unikátní i dnes.

Pohled na jednu z bašt vybudovaných v poslední stavební fázi.

Archeologické nálezy

Na hradě proběhlo několik archeologických vykopávek, záchranných průzkumů a sondáží. Pořekadlo, že v archeologii se na všechno příjde, budiž platné i pro hrad. Ze současných výzkumů zatím neumíme odpovědět, kdy hrad vzniknul. Nevíme to ani z písemných pramenů, ale můžeme tušit, že to bylo na přelomu 13- 14 století s přihlédnutím, že okolní hrady vznikají přibližně v téže době. Je potřeba připomenout, že nález, který by byl starší poloviny 14 století, hrad zatím nevydal.

Pokud archeologie vydá mnohem starší nález než před 13. století, bude nasnadě uvažovat o Kumburku jako o bývalém strážním hradě, tedy o místě, odkud se v případě nebezpečí vysílali signály v podobě kouře přes den a žáru v noci. O tom, že to skutečně možné je, se přesvědčil sám autor, když před lety za mizerného rozhledu na Sněžce, hravě rozeznal siluetu hradního kopce, a kouře z pálení klestí v blízkém Syřenově.

Mezi vůbec nejzajímavější archeologické nálezy, patří pouta nalezená v Panenské věži, při archeologickém průzkumu v roce 2006, který vedl PhDr. Jan Prostředník, PhD spolu s Petrem Hartmanem z muzea v Turnově.

Takzvaná Panenská věž. Pojmenování má vztah k Elišce Kateřině Smiřické, která byla na Kumburku vězněna. Pravda bude spíše taková, že by v tomto vězení nepřežila více jak několik neděl. Eliška měla spíše „fešáčtější" kriminál v některé budově hlavního paláce.

Důkazem, že Panenská věž byla nemilosrdným vězením, jsou při záchranném archeologickém průzkumu nalezená pouta. Utrpení pro vězně bylo tím horší, že tato pouta jsou na ruce malá, takže vězeň byl připoutaný za krk.

Aby odsouzený ještě více trpěl, byla pouta zároveň připoutána ke krátkému řetězu, což bylo v prostoru o rozměrech 2,2 x 1,7 m, jistě silně traumatizující...

Panenská věž začala sloužit jako vězení přibližně v 15. století, kdy přestala mít význam „hlásky" u tehdejší první brány. Z tohoto období je možno datovat nalezená pouta. Dlužno dodat, že autor by potřeboval pouta jednou tak velké, a jistě by nebyl sám. Není divu. Průměrně živený člověk, žijící v dnešním přebytku, vypadá úplně jinak než lidé ve středověku.

Pouta a kotvící řetěz jsou dnes v depozitáři muzea v Turnově, které jsem si mohl se svolením pana Dr. Prostředníka a pana Hartmana nejen vyfotit, ale i vyzkoušet...

Když už jsme u té výživy, není na škodu připomenout, kde byla hradní kuchyně. Dr. Prostředník jí objevil při jednom z mnoha archeologických průzkumů a stála hned u dnešní první brány. Byla tam tzv. černá kuchyně a zároveň obydlí pro hradní posádku. Pokud se čtenář domnívá, že tato kuchyně sloužila jako vývařovna pro hradního pána, musím ho zklamat. Než by obsluha došla do hlavního paláce, musela by překonat několik bran a strážních míst a donesený pokrm by byl v chladnějších měsících nejspíš již studený. Proto je více pravděpodobné, že kuchyň sloužila pouze hradní posádce a vývařovnu hradního pána musíme hledat jinde...

Další archeologické nálezy patří do skupiny běžných potřeb člověka. Z nálezů jmenujme hřebíky, podkovy, nože atd. Z výsledků archeologického bádání vyplývá, že hrad byl opuštěn náhle a vše zůstalo tam, kde má. To se týká především švédů, kteří hrad drželi ještě dva roky potom, co byl vyhlášen vestfálský mír.

Švédové okolní kraj plenily a neváhali za lupem vyrážet i několik desítek kilometrů od své základny na Kumburku. Podle ústní lidové tradice, se v nedaleké Bradlecké Lhotě, rodilo více blonďáků nežli před tím. Díky tomu byl osud hradu zpečetěn. Na základě císařského rozkazu, byl Kumburk pobořen, aby se předešlo, že se na hradě, jakožto na silném a těžce dobytném hradě, usadila bojovná cháska nebo případný nepřítel ze zahraničí.

Kachle z prostoru dnešní již zaniklé kuchyně u první brány jsou v depozitáři muzea v Turnově. První obrázek představuje kachel s motivem ukřižovaného Ježíše.

Závěrem:

Jak již bylo výše napsáno, některé archeologické objevy plně korespondují s historickými skutečnostmi. Jako největší příklad můžeme jmenovat zadlužení posledního Vartmberka z Kumburku, který musel na základě špatných statických příčin, přistoupit k rozsáhlé rekonstrukci hradu a to byla jedna nebo možná hlavní příčina, proč Jan z Vartmberka a Kumburku o hrad přichází.

Ondřej Krotil, Lomnice nad Popelkou

Použitá literatura k článku o hradu Kumburk:
Nakladatelství putujme.cz/ Přemysl Špráchal/ http://www.putujme.cz/kumburk-zricenina-hradu-severozapadne-od-nove-paky-214cz/
Sborník Z Českého ráje a Podkrkonoší 20/ Jan Prostředník - Petr Hartman
Osobní a emailová konzultace PhDr. Jan Prostředník, Ph.D, Petr Hartman
Kumburk.cz - oficiální stránky zříceniny gotikého hradu
Tomáš Durdík - Encyklopedie Českých hradů
Osobní archív Ondřeje Krotila 

Seriál Střípky historie a záhad z Českého ráje:

1. díl: Kumburk

2. díl: Kumburk očima archeologie

3. díl: Připravujeme, bude již o jiném hradě v Českém ráji

Sdílet s přáteli na facebooku

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 27 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2024 2025
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Rok české hudby podpoří kraj téměř osmi sty tisíci korun

Téměř osm set tisíc korun věnuje Liberecký kraj na podporu české hudby: Děje se tak prostřednictvím speciálně zaměřeného dotačního programu 7.11 Rok české hudby. Celkem si pořadatelé kulturních akcí z oblasti klasické hudby rozdělí 769 015 korun. „Liberecký kraj se připojil tímto dotačním programem k oslavám české hudby, které Rok české hudby přináší. Jsem ráda, že v kraji vznikají kvalitní hudební projekty, které si podporu zaslouží a přinesou posluchačům a divákům radost a krásný kulturní zážitek," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Výkonná rada ODS v Liberci zrušila členství dvěma členům

Výkonná rada ODS v pátek 12. dubna 2024 v návaznosti na závažné pochybnosti a podezření z korupčního jednání v Liberci rozhodla přijatým usnesením o ukončení členství Petru Židkovi a Petru Syrovátkovi. „Petr Židek byl vyzván, aby z věci vyvodil patřičné důsledky, a rezignoval na své funkce, nicméně výzvu odmítl. Ve stejné věci byl Petr Syrovátko vyzván k pozastavení členství. Oba pánové výzev neakceptovali, proto Výkonná rada ODS využila těchto mimořádných nástrojů. Výkonná rada zároveň rozhodla o zrušení Místního sdružení Liberec, čímž došlo k jeho zániku," uvedl tiskový mluvčí ODS Jakub Skyva.