Střípky historie a záhad z Českého ráje 2: Kumburk očima archeologie

12.05.2016 19:28:30 | Autor: Ondřej Krotil | Rubrika: SPOLEČNOST | Obce: Český ráj,Lomnice nad Popelkou

Střípky historie a záhad z Českého ráje 2: Kumburk očima archeologie

Po čase vám přinášíme druhý díl seriálu nazvaného Střípky historie a záhad z Českého ráje. V prvním díle jste se dozvěděli více o historii hradu Kumburk, nyní je na řadě část zaměřená více na fakta z archeologie.

Hrad si ponechal podobu od dob Hynka Krušiny z Lichtemburka a jeho syna Viléma. Tato závěrečná etapa se odehrála v 50 letech 15. století. Stavební historii již v minulosti zpracovali přední kasteologové Jiří Úlovec a Tomáš Tomíček a nebude na škodu připomenout jejich zjištěná fakta.

Archeologie hradu Kumburk V první fázi byl hrad docela maličký, s jednou obytnou budovou a dva metry silnou plášťovou zdí. Plášťová zeď je druh bezvěžového opevnění, takže útočník není schopen rozeznat, co se skrývá za opevněním. Následně je připojeno opevněné předhradí a vstupní budova. Tato etapa se stala po roce 1300. Tedy po založení hradu.

V druhé fázi, po roce 1355, došlo ke statistickému zajištění stávajících budov.

Třetí fáze v letech 1360 - 1370 znamenala pro hrad podstatné rozšíření zastavěné plochy. U první (dnes druhé) hradní brány vznikla okrouhlá věž, která se dodnes nazývá Panenskou. Vznikl podsklepený palác, nová dvoumetrová obvodová hradba, strážnice za třetí (dnes čtvrtou) branou a drobná čtvercová věž, přizděná k paláci.

Čtvrtá fáze, podle obou zmíněných kasteologů, zahájena kolem roku 1400, a pro Kumburk znamenala téměř kompletní přestavbu celého hradního jádra a výstavby masivní hranolové věže. Stavebník byl k této akci nucen ze statických příčin, které hrad provázejí i dnes. Nejspíš se muselo jednat o velmi náročnou, nevyhnutelnou přestavbu, která byla zřejmě příčinou zadlužení posledního Vartemberka. Jak jinak si vysvětlit, že poslední Kumburský Vartemberk, později pro velké dluhy o hrad přichází, a nakonec dožije v chudobě na dvoře v Radimi, kde bez potomků, kterým nemá co odkázat, umírá v roce 1410?

Pátá stavební etapa, byla již v režii Hynka Krušiny z Lichtemburka, v letech 1420 - 1440. Tato stavební fáze, je poznamenána husitskou revolucí, a tak není divu, že stavební vývoj, se zaměřil na vylepšení opevnění. Stavebník nechal zdvojnásobit výšku dnešní druhé brány, vybudoval nové zemní opevnění v západní části okružního valu a drobné opevnění pod první branou - která tam tehdy ještě nestála.

Archeologie hradu Kumburk<br />Autor: Ondřej Krotil Šestá, závěrečná fáze znamená dnešní podobu hradu. Stavělo se v období 1454 - 1460. Vznikla dnešní první brána se vchodem pro pěší, na kterou navazovala strážnice s tzv. černou kuchyní, hradba spojující na jižní straně první a druhou bránou, na zemním valu zbudované půlválcové bašty, kterých bylo šest, z toho jedna dělová. Tak se stal hrad Kumburk jedním z prvních hradů, který se snažil o aktivní obranu a tím je do jisté míry unikátní i dnes.

Pohled na jednu z bašt vybudovaných v poslední stavební fázi.

Archeologické nálezy

Na hradě proběhlo několik archeologických vykopávek, záchranných průzkumů a sondáží. Pořekadlo, že v archeologii se na všechno příjde, budiž platné i pro hrad. Ze současných výzkumů zatím neumíme odpovědět, kdy hrad vzniknul. Nevíme to ani z písemných pramenů, ale můžeme tušit, že to bylo na přelomu 13- 14 století s přihlédnutím, že okolní hrady vznikají přibližně v téže době. Je potřeba připomenout, že nález, který by byl starší poloviny 14 století, hrad zatím nevydal.

Pokud archeologie vydá mnohem starší nález než před 13. století, bude nasnadě uvažovat o Kumburku jako o bývalém strážním hradě, tedy o místě, odkud se v případě nebezpečí vysílali signály v podobě kouře přes den a žáru v noci. O tom, že to skutečně možné je, se přesvědčil sám autor, když před lety za mizerného rozhledu na Sněžce, hravě rozeznal siluetu hradního kopce, a kouře z pálení klestí v blízkém Syřenově.

Archeologie hradu Kumburk<br />Autor: Ondřej Krotil Mezi vůbec nejzajímavější archeologické nálezy, patří pouta nalezená v Panenské věži, při archeologickém průzkumu v roce 2006, který vedl PhDr. Jan Prostředník, PhD spolu s Petrem Hartmanem z muzea v Turnově.

Takzvaná Panenská věž. Pojmenování má vztah k Elišce Kateřině Smiřické, která byla na Kumburku vězněna. Pravda bude spíše taková, že by v tomto vězení nepřežila více jak několik neděl. Eliška měla spíše „fešáčtější" kriminál v některé budově hlavního paláce.

Důkazem, že Panenská věž byla nemilosrdným vězením, jsou při záchranném archeologickém průzkumu nalezená pouta. Utrpení pro vězně bylo tím horší, že tato pouta jsou na ruce malá, takže vězeň byl připoutaný za krk.

Aby odsouzený ještě více trpěl, byla pouta zároveň připoutána ke krátkému řetězu, což bylo v prostoru o rozměrech 2,2 x 1,7 m, jistě silně traumatizující...

Archeologie hradu Kumburk<br />Autor: Ondřej Krotil Panenská věž začala sloužit jako vězení přibližně v 15. století, kdy přestala mít význam „hlásky" u tehdejší první brány. Z tohoto období je možno datovat nalezená pouta. Dlužno dodat, že autor by potřeboval pouta jednou tak velké, a jistě by nebyl sám. Není divu. Průměrně živený člověk, žijící v dnešním přebytku, vypadá úplně jinak než lidé ve středověku.

Pouta a kotvící řetěz jsou dnes v depozitáři muzea v Turnově, které jsem si mohl se svolením pana Dr. Prostředníka a pana Hartmana nejen vyfotit, ale i vyzkoušet...

Když už jsme u té výživy, není na škodu připomenout, kde byla hradní kuchyně. Dr. Prostředník jí objevil při jednom z mnoha archeologických průzkumů a stála hned u dnešní první brány. Byla tam tzv. černá kuchyně a zároveň obydlí pro hradní posádku. Pokud se čtenář domnívá, že tato kuchyně sloužila jako vývařovna pro hradního pána, musím ho zklamat. Než by obsluha došla do hlavního paláce, musela by překonat několik bran a strážních míst a donesený pokrm by byl v chladnějších měsících nejspíš již studený. Proto je více pravděpodobné, že kuchyň sloužila pouze hradní posádce a vývařovnu hradního pána musíme hledat jinde...

Další archeologické nálezy patří do skupiny běžných potřeb člověka. Z nálezů jmenujme hřebíky, podkovy, nože atd. Z výsledků archeologického bádání vyplývá, že hrad byl opuštěn náhle a vše zůstalo tam, kde má. To se týká především švédů, kteří hrad drželi ještě dva roky potom, co byl vyhlášen vestfálský mír.

Archeologie hradu Kumburk<br />Autor: Ondřej Krotil Švédové okolní kraj plenily a neváhali za lupem vyrážet i několik desítek kilometrů od své základny na Kumburku. Podle ústní lidové tradice, se v nedaleké Bradlecké Lhotě, rodilo více blonďáků nežli před tím. Díky tomu byl osud hradu zpečetěn. Na základě císařského rozkazu, byl Kumburk pobořen, aby se předešlo, že se na hradě, jakožto na silném a těžce dobytném hradě, usadila bojovná cháska nebo případný nepřítel ze zahraničí.

Kachle z prostoru dnešní již zaniklé kuchyně u první brány jsou v depozitáři muzea v Turnově. První obrázek představuje kachel s motivem ukřižovaného Ježíše.

Závěrem:

Jak již bylo výše napsáno, některé archeologické objevy plně korespondují s historickými skutečnostmi. Jako největší příklad můžeme jmenovat zadlužení posledního Vartmberka z Kumburku, který musel na základě špatných statických příčin, přistoupit k rozsáhlé rekonstrukci hradu a to byla jedna nebo možná hlavní příčina, proč Jan z Vartmberka a Kumburku o hrad přichází.

Ondřej Krotil, Lomnice nad Popelkou

Použitá literatura k článku o hradu Kumburk:
Nakladatelství putujme.cz/ Přemysl Špráchal/ http://www.putujme.cz/kumburk-zricenina-hradu-severozapadne-od-nove-paky-214cz/
Sborník Z Českého ráje a Podkrkonoší 20/ Jan Prostředník - Petr Hartman
Osobní a emailová konzultace PhDr. Jan Prostředník, Ph.D, Petr Hartman
Kumburk.cz - oficiální stránky zříceniny gotikého hradu
Tomáš Durdík - Encyklopedie Českých hradů
Osobní archív Ondřeje Krotila 

Seriál Střípky historie a záhad z Českého ráje:

1. díl: Kumburk

2. díl: Kumburk očima archeologie

3. díl: Připravujeme, bude již o jiném hradě v Českém ráji

Sdílet s přáteli na facebooku

 

Náhled fotogalerie

 

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 27 fotek)

 
 
 
 

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT
 

Vyberte obec

Události dle data

Stalo se | Připravuje se

Vyberte datum:
Po Út St Čt So Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Adventní okénka s betlémy v Kittelově domě v Krásné

Společensko-kulturní prostor Kittelova muzea nabízí v rámci současných proti pandemických opatření od neděle 29. listopadu 2020 výstavu v oknech. Připravena jsou nasvícená výstavní adventní okénka, ve kterých mohou lidé v přízemí Kittelova domu spatřit patnáct betlémů ze sbírky pana Ivana Tišnovského z Vysokého nad Jizerou. Více podrobností

Mikulášská nadílka v turnovské Ponorce

Vzhledem k aktuálnímu vývoji situace se letošní rodinné setkání s Mikulášem, andělem a čertem v pátek 4. prosince v turnovské Žluté ponorce uskuteční! Setkání bude tentokrát probíhat venku, po rodinách za omezeného počtu osob a bez doprovodného společného programu. Pro účast je nutné si domluvit a rezervovat termín viz kontakty. Setkání s M.A.Č. probíhají klidně - individuálně (po rodinách, skupinkách). Přihlášky: 722 642 287, 481 311 364, info@ponorkaturnov.cz.


Archiv krátkých zpráv

Nejnovější články

V okolí přezimovacích obůrek v Krkonoších zavládne klid
VIDEO: Začátek adventního času 2020 v Turnově
FOTO: Vánoční strom v Semilech se rozzářil i bez slavnosti
Semilská lávka k poště má být dokončena 30. listopadu
Vláda od 3. prosince uvolní opatření. Znovu se otevřou obchody i služby

Nejčtenější články

27.11.: Zasněžené Benecko objektivem Zdeňka Horáka
29.11.: FOTO: Vánoční strom v Semilech se rozzářil i bez slavnosti
27.11.: Jízdou v protisměru u Turnova ohrozil 13 aut, nyní mu hrozí vězení

Další »

Infomail


Chcete pravidelně dostávat informace o novinkách na tomto serveru?

Zadejte svůj e-mail:
 

Facebook

Twitter

Odkazy

Dodávky dílčích výrobních celků, tak i plně automatizovaných strojů, dopravníkových a polohovacích systémů.

Fotogalerie Videogalerie Soutěže Anketa

INZERCE | KARIÉRA | KONTAKT