Světový den mokřadů slavíme i v Krkonoších

01.02.2018 17:05:42 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: VOLNÝ ČAS | Obce: Krkonoše

Rozsáhlé komplexy subalpínských mokřadů náleží mezi nejpozoruhodnější biotopy Krkonoš. Největší rašeliništní komplexy náhorní planiny východních a západních Krkonoš - Úpské rašeliniště a Pančavská louka - byly v roce 1993 zařazeny mezi nejvýznamnější mokřady světa v rámci tzv. Ramsarské úmluvy. Právě z iniciativy Ramsarské úmluvy (www.ramsar.org) se slaví 2. únor jako Světový den mokřadů.

„Téma mokřadů a jejich významu v krajině nabylo v poslední době na aktuálnosti, a to zejména ve spojení s tématem globálních změn klimatu," říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „My si význam tohoto ekosystému pro přírodu Krkonoš i pro lidi v Krkonoších i v podhůří, velmi dobře uvědomujeme. Jen v posledních letech jsme udělali dva veliké projekty na podporu mokřadů přímo v terénu a letos na ně navážeme dalším projektem," říká Böhnisch. Jednalo se o projekty Stabilizace významných lesních ekosystémů (2010-2014) a Stabilizace vodního režimu (2014-2015). Letos na ně naváže projekt Revitalizace mokřadů na vybraných plochách území KRNAP.

Tento projekt bude realizován od ledna 2018 do konce roku 2022. V první řadě vznikne podkladový materiál s aktuálními datovými a prostorovými údaji o mokřadních společenstvech. Na jeho základě vytipujeme plochy vhodné k revitalizaci poškozených ekosystémů a na nich následně vybudujeme přehrážky. Jejich zanášením a zarůstáním postupně dojde k likvidaci v minulosti nevhodně vybudovaných odvodňovacích systémů a k následné obnově mokřadního stanoviště. Ze zkušeností z předchozích projektů a znalosti situace předpokládáme, že vybudujeme až 3 000 přehrážek, které zpomalí odtok vody a přispějí tak ke zlepšení funkce koloběhu vody v krajině. V rámci revitalizovaných ploch budou také založena monitorovací místa pro sbírání dat, která nám umožní srovnání počátečního stavu ploch a jejich postupný vývoj po zásahu. Revitalizované mokřady budou významnou podporou při probíhající obnově lesních ekosystémů zejména v těch částech národního parku, které byly v minulosti poškozeny imisemi.

Projekt Revitalizace mokřadů na vybraných plochách území KRNAP bude realizován v letech 2018-2022 a je podpořen prostředky z programu Operační program životní prostřední.

Nejvýznamnějším typem mokřadů v Krkonoších jsou bezesporu rašeliniště. Rašeliniště na hřebenech Krkonoš jsou součástí krkonošské arkto-alpínské tundry a výrazně je ovlivňuje chladné klima. Roční průměrné teploty se pohybují kolem 0 °C, roční úhrn srážek dosahuje zhruba 1 500 mm a souvislá sněhová pokrývka zde leží od začátku listopadu do konce dubna. Takové klimatické podmínky jsou srovnatelné s horskými oblastmi Norska a Švédska. To vysvětluje, proč se v těchto polohách Krkonoš vyskytuje tolik severských a vysokohorských druhů. Největšími poklady krkonošských rašelinišť jsou například drobný keříček ostružiník moruška, malinký ptáček slavík modráček tundrový, suchopýry pochvatý a úzkolistý, šídlo horské známé jako létající drahokam nebo vyslanec severské tundry, bylina všivec sudetský.

V Krkonoších jsou k vidění dva typy rašelinišť. Úpskému nebo Pančavskému rašeliništi se říká vrchoviště. Lesní rašeliniště najdete na Černé hoře. Kromě jezírek s vodou jsou v rašeliništi taky kopečky - bulty, tvořené hustě narostlými rašeliníky.

Charakteristickou rostlinou rašelinišť jsou rašeliníky. V Krkonoších jich roste kolem 20 druhů. Bez rašeliníků by nebylo rašeliniště, ale tahle rostlinka je zajímavá ještě z několika dalších důvodů. Zatímco většina rostlin během svého života doroste do nějaké velikosti a pak ukončí svůj růst, rašeliník pořád přirůstá. Rašeliniště ale nevyroste až do nebe. Rašeliník totiž ze spodu zase uhnívá a vytváří tak mazlavou rašelinu. Kromě živin z hornin, na nichž rašeliniště vzniklo, a ze vzduchu, které sem vítr nafouká, přijímají rašeliníky potravu právě ze svých rozkládajících se těl. Druhou zvláštností je schopnost rašeliníků zadržovat vodu. Dokážou pojmout až dvacetinásobek svého objemu. Právě proto je v rašeliništích pořád vlhko a trvalo by opravdu dlouho, než by rašeliniště vyschlo.

Největší ohrožení pro tyto cenné lokality představují sami návštěvníci Krkonoš, jestliže nerespektují pravidlo pohybu pouze po turistických cestách v I. zóně, resp. zóně přírodní KRNAP.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Navrhněte, kdo by měl získat Cenu ředitele Správy KRNAP
V Krkonoších vznikne na jaře pět nových lávek. Navrhli je studenti ČVUT
Projekt Odpovědný skialpinista v Krkonoších se rozjíždí
Do škol zamířil rekordní počet Bodlinek
Nový ředitel Správy Krkonošského národního parku se ujal funkce

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krajský odbor silničního hospodářství bude od ledna řídit Frömelová

Rada Libereckého kraje obdržela v úterý 2. prosince návrh na jmenování Bc. Dominiky Frömelové, DiS. do funkce vedoucí odboru silničního hospodářství Krajského úřadu Libereckého kraje s účinností od 1. ledna 2026. Do výběrového řízení vypsaného 2. října 2025 se přihlásila jedna uchazečka. Dominika Frömelová dlouhodobě působí na daném odboru, kde zastává od roku 2024 pozici vedoucí oddělení dopravně správních agend, a tak byla doporučenou kandidátkou pro jmenování krajskou radou. Ve funkci nahradí odchodivšího Zdeňka Borovičku.

Pozor na jednodenní uzavírku u Penny v Turnově

V pondělí 15. prosince 2025 od 7:00 do 18:00 hodin bude silnice III/27926 - Sobotecká ulice -přechodně úplně uzavřena. Uzavírka se dotkne úseku od vjezdu na parkoviště k Penny po výjezd od parkoviště Maškovy zahrady směrem k vlakové zastávce. Dojde zde k napojení havarijního přepojení vodovodu. Objízdná trasa je vedena zmíněným výjezdem od Maškovy zahrady, kolem areálu koupaliště k výjezdu na kruhový objezd u zimního stadionu. Autobusová zastávka u Penny bude přesunuta na parkoviště Maškovy zahrady.