Světoznámý fotograf Jindřich Štreit vystavuje v lomnickém muzeu

24.03.2017 08:36:52 | Autor: Jan Drahoňovský | Rubrika: KULTURA | Obce: Lomnice nad Popelkou

V neděli 26. března mimořádně od 14 hodin bude v Městském muzeu v Lomnici nad Popelkou slavnostně otevřena výstava prací světoznámého fotografa Jindřicha Štreita nazvaná Život na české vesnici. Úvodní slovo pronese autorův kolega, fotograf Jaroslav Bárta z Lomnice.

Kulturní část programu bude vyplněna taktéž z místních zdrojů. Konkrétně přítomným k dobré náladě zahrají a zazpívají Jiří a Matěj Šlajchrtovi a Pavel Neoproud. Výše uvedená akce se tak stane největším muzejním kulturním počinem roku 2017.

Jindřich Štreit se narodil 5. září 1946 ve Vsetíně na Valašsku, mládí prožil v podhůří Jeseníků. Je absolventem Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, obor výtvarná výchova. V roce 2000 obhájil habilitační řízení (docenturu) na katedře fotografie Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze. V roce 2009 získal absolutorium profesorského řízení a tehdejším prezidentem Václavem Klausem byl jmenován profesorem. Umělecká rada Vysoké školy umělecko-průmyslové v Bratislavě udělila v roce 2014 Jindřichu Štreitovi titul doctor honoris causa.

Během svého dlouholetého profesního působení vytvořil celou řadu fotografických cyklů a projektů od snímků z různých koutů světa přes žánrové snímky řady lidských oborů, až po romskou tematiku. Není příliš nadnesené napsat, že J. Štreit objevil pro světovou fotografii českou vesnici. Nikdo nefotografoval zdejší venkov tak systematicky a dlouhodobě jako on. Česká výtvarná tradice nám nabízí i několik dalších slavných pojetí vesnice, např. v díle malířů zvučných jmen Josefa Mánesa, Mikoláše Alše a Josefa Lady. Ale oproti těmto v různé míře idylickým obrazům venkova ho Štreit mnohdy ukazuje v neskrývané syrové podobě. Svými snímky se diametrálně liší od etnografických a folkloristických fotografií Karla Plicky, zobrazující horaly jako ostrůvky pospolitostí dosud žijících tradičním stylem života a v neodcizené harmonii s přírodou. U Štreita absentuje nostalgicko-romantický až národopisný pohled a chybí u něho sebemenší ambice zaznamenat v klasické a autentické podobě zvyky a specifické venkovské obřady. Jinými slovy nevytváří obraz idealizované venkovské oázy, místa úniku před všudypřítomnou realitou a komplikovaností městského stylu života. Snad je tomu tak proto, že sám nepřichází z města. Fotografoval tam, kde žil a kde to dobře zná. Díky tomu přistupovat k tématu mnohem důvěryhodněji a vrstevnatěji.

Jan Drahoňovský s využitím článku Tomáše Pospěcha

Více o výstavách v Pojizeří čtěte v rubrice KULTURA - Výstavy

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.