Václav Neckář: Kubišová se u mého prvního vystoupení řehtala v portále

24.07.2017 21:30:18 | Autor: Jitka Maděrová | Rubrika: KULTURA | Obce: Karlovice - Sedmihorky

Václav Neckář (1943) je bezesporu velkou českou hudební legendou. Na svém kontě má kromě nespočtu písní, které se staly hity a znají je doslova všechny generace, také velmi zajímavé herecké role v divácky úspěšných a oceňovaných filmech.

I přesto, že Václava Neckáře třikrát nevzali na DAMU, dokázal se díky svému talentu prosadit nejen v herectví. Málokdo také ví, že Václav Neckář pochází z herecké rodiny, dokonce i jeho strýc Eduard Dubský byl herec, kterého diváci mohou znát především z filmů pro pamětníky. V roce 2002 postihla Václava Neckáře mrtvice, po které se musel znovu učit mluvit, zpívat a také znát všechny texty svých písní. Zeptali jsme se ho, jak žije nyní, co nového plánuje a na co se mohou fanoušci těšit v rámci jeho koncert na Sedmihorském létě 2017, který se odehraje ve čtvrtek 27. července v doprovodu kapely Bacily a speciálně také smyčcového kvarteta. 

Oba vaši rodiče byli divadelníci, to proto vás to táhlo od dětství k divadlu?

Dětství jsme prožili v zákulisí státní opery v Ústí nad Labem. Divadlo bylo vlastně naším druhým domovem. 

Z vašeho bio jsem se dočetla, že jste jako student zkoušel přijímací zkoušky na DAMU, ale nezdařilo se. Jak se na to díváte s odstupem času?

Na DAMU to bylo celkem třikrát. Poprvé mě nevzali proto, že mám příliš výrazné sykavky. Podruhé pro nedostatek talentu a potřetí, že už toho zase umím moc a že je znát má zkušenost v divadle. Čtvrtou zkoušku jsem prošvihnul kvůli žloutence... Na další jsem se vykašlal, protože jsem získal angažmá v pražském divadle Rokoko. 

Z mého pohledu -  tedy z pohledu vaší hudební fanynky - by možná byla škoda, kdybyste se věnoval pouze herectví. Nevzniklo by mnoho krásných písní. A i tak máte na kontě velké a nezapomenutelné role...

No, původně jsem chtěl zpívat v opeře, ale při mutaci jsem ztratil hlas, který dodnes namohu najít. Navíc v době, kdy jsem se pokoušel dostat na studia, se ještě nevyučoval obor muzikál. Proto jsem chtěl být činoherním hercem. To, že si mne vyhlédli filmoví režiséři, je vlastně díky mému působení v Rokoku, potažmo v televizi. Nakonec jsem si ale muzikál stejně zahrál. V Karlínském divadle Prcka v muzikálu Bobana Ondráčka a Honzy Schneidera Gentlemani, v Rokoku Špínu v muzikálu Jaroslava Dietla Filozofská historie s hudbou Zdeňka Petra na texty Ivo Fischera, a studenta Tadeáše ve filmu Zdeňka Podskalského Ta naše písnička česká. 

Je nějaká role, film, na který rád vzpomínáte? Hrál jste například v oscarovém filmu Ostře sledované vlaky, nebo Skřivánci na niti. Nezapomenutelný je i princ z Šíleně smutné princezny...

Na všechny rád vzpomínám, ale samozřejmě první role Miloše Hrmy ve "Vlacích" Jirky Menzela byla nejdůležitější. Pan režisér Bořivoj Zeman nechal ušít role na tělo pro mne i pro Helenu do filmu Šíleně smutná princezna. Na prince Václava a na "šílenku" Helenu musím povinně koukat o Vánocích.

V mládí jste studoval klavír a zpěv. Na klavír jsme vás nikdy hrát neviděla...

Čtyři roky jsem se učil hrát na klavír, ale když jsem zjistil, že brácha Honza to samé zvládl za dva měsíce, tak jsem toho nechal. Studium zpěvu jsem se věnoval až v Rokoku. Hodiny zpěvu mi dával profesor Konstantin Karenin. 

Vzpomenete si na své vůbec první hudební vystoupení, koncert... A na pocity, které jste při něm měl?

Když jsem nastoupil do plzeňského divadla ALFA, hned první den jsem „zaskakoval" za nemocného kolegu. Měl jsem za něj zazpívat píseň „Amálka". Odpoledne jsem se píseň naučil a večer na zájezdě v divadle v Klatovech jí začal zpívat: Amálko, Amálko, Amálko, la, la, la, la, la, la...  V Klatovech se o Amálce nic jiného nedozvěděli a Marta Kubišová se v portále řehtala a pak mi pogratulovala k prvnímu vystoupení... 

Jste trémista?

Po tomto vystoupení jsem stále trémista. Ale na druhou stranu, kdybych tu trému neměl, bych byl asi o něco ochuzen... 

Co nebo kdo vás hudebně formoval?

Kromě mé rodiny, divadla v dětství, učitelů ve školách, samozřejmě můj brácha a mí kolegové a spolupracovníci. Například Boban Ondráček, Pepík Vobruba, Ota Petřina, nebo Zdeněk Rytíř. 

Máte za sebou mnoho životních i hudebních etap. Jaká je vaše aktuální etapa?

Stále koncertujeme s Bacily v Čechách, na Moravě a někdy i v zahraničí. Na Slovensku. 

Během své kariéry jste jistě zažil mnoho krásných i složitých chvil. Vzpomínáte rád?

Těch krásných i složitých chvil bylo moc. Z těch krásných byly například tři výlety do Kanady a USA, kde jsme vystupovali s bráchou pro naše krajany. 

Existuje nějaká vaše oblíbená píseň, která vás provází celý život a stále ji milujete?

Kdo vchází do tvých snů, má lásko. 

Jak probíhá skládání písní pro Václava Neckáře a jak je pak vybíráte pro svůj repertoár?

To je otázka víceméně pro mého bratra, ale ten by vám to stejně neprozradil. 

Právě jste zmínil vašeho bratra Jana, se kterým hrajete také v kapele. Jste asi velmi často spolu, jaké to je?

Pracujeme spolu profesionálně od roku 1971, ale v podstatě spolu vystupujeme již od roku 1953. Jaké to může být po tolika letech... (smích)

Kromě mnoha dalších krásných písní, máte hit Půlnoční, bez kterého se neobejdou už žádné vánoční svátky. Čekal jste od této písně takový úspěch?

To nečekal ani nikdo z autorů... 

Předpokládám, že ji po vás chtějí diváci i přesto, že zrovna nejsou Vánoce...

Když hrajeme na letních festivalech, nebo na náměstích, tak na Půlnoční dojde i když je poledne. 

Nyní jedna osobnější otázka. Prošel jste si dost těžkým obdobím po mozkové mrtvici. Jaké to je vrátit se zpět na podium, učit se znovu všechny texty - a mnoho dalších věcí z normálního života, které si člověk asi ani neumí představit...

Je to stále těžké, ale snažím se... 

V létě se chystá koncert v Českém ráji, v rámci Sedmihorského léta 2017. Vystoupíte se svou skupinou Bacily a také smyčcovým kvartetem. To je velmi zajímavé spojení a předpokládám, že diváky čeká velký zážitek...

Když nám bude počasí přát, doufám, že to 27. července bude fajn! Do Sedmihorek se moc těšíme... 

Na Sedmihorském létě jste poprvé vystupoval před pěti lety. Vzpomněl byste si na tento koncert, i když tuším, že v záplavě svých vystoupení a s tak dlouhým časovým odstupem to asi není tak jednoduché...

Vzpomínám, že tu bylo skvělé publikum, počasí nám přálo a koncert se nám vydařil. 

V Sedmihorkách jste v roce 2012 vystupoval také s legendárním Otou Petřinou, který nás předčasně opustil v roce 2015. Takového člověka, hudební talent a spolupracovníka asi nejde lehce nahradit...

Otík nám chybí moc. Vzpomeneme si na něj při každém našem koncertu, protože díky jeho písním je pořád s námi. 

Na závěr bych se chtěla zeptat jaké máte hudební plány? Nová deska, píseň...?

Nová deska je zatím v plánu a možná i trochu v hlavě mého bratra, ale zatím zůstalo jen u toho. Honza chce po svátečně zadumanějším albu Mezi svými nahrát něco tanečně veselejšího. Tak se necháme překvapit...

Pozvánka na koncert se soutěží o vstupenky!

Pořadatelé pro naše čtenáře připravili soutěž o čtyři vstupenky na koncert Václava Neckáře, který se koná ve čtvrtek 27. července ve 20 hodin. Ke správnému znění odpovědi vám může pomoci i rozhovor na stránkách www.sedmihorskeleto.cz. Soutěž končí v úterý 25. 7. 2017 v 10.00. Soutěž je již ukončena!

Hudební léto 2017 aneb Přehled koncertů a festivalů v Pojizeří

Související články:

Na Sedmihorském létě si po divadlech užijete koncert Pavla Šporcla

Lukáš Vaculík: Kdybych chtěl něco vracet, nebylo by to kvůli roli

Sedmihorské léto odstartovalo tříhodinovým hereckým happeningem

Rozhovor Martina Hudečková: Do Sedmihorek vždycky. Kvůli fandivým lidem

Sedmihorské léto 2017 opět pobaví divadelně i hudebně - kompletní přehled!

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Sbírka Krabice od bot prodlužuje provoz sběrných míst do 14. prosince

Diakonie ČCE se rozhodla prodloužit sbírku vánočních dárků Krabice od bot do 14. prosince. Pro štědré dárce tak bude ještě necelý týden otevřeno 66 sběrných míst, jejichž přehled je k dispozici na webu sbírky krabiceodbot.cz. V jejím patnáctém ročníku se během dvou týdnů na přelomu listopadu a prosince podařilo vybrat už 58 000 dárků pro děti z rodin ohrožených chudobou, stále však chybí dárky pro 7 000 dětí. Více podrobností

Silnice z Kuřívod na hranici kraje se dočkala rekonstrukce

Řidiči již mohou projet po 4,3 kilometru dlouhém zrekonstruovaném úseku silnice III/27235 od Kuřívod po hranici se Středočeským krajem. Stavbu za 53,5 milionu korun dokončila společnost Kuřívody SaM - COLAS, vzniklá spoluprací firem SaM silnice a mosty a COLAS CZ. Úsek je nyní bezpečný a připravený na každodenní provoz. „Jsem rád za další zrekonstruovanou silnici v Libereckém kraji. Naším cílem je zajistit bezpečné a plynulé silniční spojení v regionu. Letos kraj do oprav silnic a mostů investoval zhruba 1,27 miliardy korun, včetně prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury a evropských zdrojů," uvedl Jan Sviták, náměstek hejtmana pro resort dopravy.