Zdeněk Troška: Zdejší kraj patří pro filmování Věře Plívové - Šimkové

16.07.2011 14:16:29 | Autor: Petr Ježek s přispěním Ladislava Knapa | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Semily

Zdeněk Troška se měl účastnit besedy při znovuuvedení Čertovy nevěsty v kině Jitřenka, ale nakonec svou účast den před besedou musel odvolat. To, proč nepřijel, jaký je jeho nejoblíbenější film, nebo to, zda někdy filmoval v Pojizeří, prozradil režisér v našem rozhovoru.

Na setkání s Troškou se kromě dětí, kteří vyhráli v soutěži s městskou knihovnou, těšil i můj kamarád Láďa Knap, který si stejně jako já připravil na oblíbeného českého režiséra mnoho otázek. Právě proto jsem se nenechal odbýt a zkusil, i přes režisérovo odvolání návštěvy Semil, otázky nějakým způsobem doručit. Nakonec se to úspěšně podařilo, a rozhovor snad bude malou náplastí i pro diváky v kině Jitřenka, kteří se na avizované setkání se Zdeňkem Troškou rovněž těšili.

Nakonec jste do Semil na domluvenou besedu nepřijel, co bylo příčinou?

Zařekl jsem se, že už nebudu nikomu nic slibovat, protože vždycky do toho něco přijde, to je zákon schválnosti. Po návratu z jednání v Karlových Varech se zcela změnil plán práce, takže nastaly okamžitě další nečekané a neodkladné aktivity, ale hlavně jsem byl doma vázán zdravotním stavem maminky, se kterou jsem musel do nemocnice. Moc mě to mrzí, protože Semily a okolí mám moc rád, žije tam moje milovaná kamarádka režisérka Věra Plívová - Šimková a myslel jsem, že ji aspoň při té příležitosti navštívím. Ale jak se říká, není všem dnům konec :o).

Jezdíte běžně na podobné besedy i do menších kin?

Tak běžné to není, při premiéře filmu producenti a distribuce sice naplánují „povinné" výjezdy po velkých městech, ale to je součást smlouvy. Jel jsem ještě na několik míst, podle volného času. A na dvou místech jsem otevíral pohádkou letní kino.

Točil jste už pohádky v různých lokalitách, točil jste někdy poblíž našeho kraje, tedy v Pojizeří, Českém ráji nebo Podkrkonoší? Bude se zde třeba odehrávat nějaký váš příští film?

Váš kraj je krásný, ale „patří" Věře Plívové - Šimkové :o). Tam jsem jí pomáhal ještě jako asistent na filmu Krakonoš a lyžníci. Byl to děs, protože jsme točili tři a půl měsíce v zimě, na sněhu a já zimu přímo nenávidím. Proto jsem se rozhodl, že všechny filmy, které kdy natočím, budu točit jen v létě. Vlastně počkejte, na Benecku jsem točil úplně svou prvotinu, povídku Poštovský panáček do filmu Jak rodí chlap. Taky na sněhu.

Vrátíte se ještě někdy ke komediím Slunce, seno...? Na konci 90. tých let se objevovaly zaručené zprávy o natočení dalšího dílu.

Slunce, sena jsou už historií, filmy pro pamětníky. Měli jsme nachystané pokračování Slunce, seno, ufoni, ale než se rozjelo shánění peněz, začali rychle za sebou umírat herci. A tento díl byl postaven na paní Kaplanové.

Ani třeba nechystáte komedii podobného „vesnického" typu?

Nějaký nápad mám, vlastně dva, musím teď sednout a napsat scénáře. Třeba to příští rok vyjde.

Pohádky sice umíte točit a říkáte, že je točíte rád, ale nebojíte se, že už pro mnoho Čechů, ale třeba i producentů, jste už v takové škatulce - Troška točí hlavně pohádky?

To mně vůbec nevadí. Natočil jsem jich sedm a všechny mají lidi rádi. Dokonce říkají, že se na ně vždy moc těší. A mám jich nachystaných dalších víc jak deset. Třeba vyjde koprodukce s Kazachstánem, byl jsem tam s poslední pohádkou a nadšení nebralo konce. Sami mi tuto možnost nabídli. Takže v zimě budu psát scénář, který by šikovně propojil oba světy, náš i ten východní.

Někteří kritici se trochu vysmívají vašim čertům, které máte skoro v každé pohádce a většinou jsou to „šišlající dobračiska" navíc i ta podoba je jakoby samotnému režisérovi z oka vypadli... (omlouvám se dopředu za drzost, ale nelze si nevšimnout). V poslední pohádce Čertova nevěsta to mělo být jiné, měla být o poznání temnější, ale minimálně jeden čert zase splňoval tahle už zaběhnutá kritéria.

Kritici mě vůbec nezajímají. Dětem se moji čerti líbí a to je hlavní věc. A mně koneckonců taky.

Čertova nevěsta má celkem solidní hodnocení, liší se nějak od vašich předchozích pohádek?

Nevím, jaké nebo čí hodnocení máte na mysli, ale diváci jsou spokojení, dokonce mi mnozí řekli, že pohádku viděli dvakrát, třikrát, aby si vychutnali krásu záběrů. Co víc si přát? Snažil jsem se ji udělat jako výpravnou podívanou, rokokový pastel. A to vyšlo, ne?

V čem vidíte důvod toho, že jste u filmových kritiků a akademiků v nelibosti? Přijde mi to, že i kdybyste natočil v cizině ceněný film, tak se z jejich strany asi příliš uznání nedočkáte.

Taky ho od nich nechci. I když jsem dostal stejně to nejsuprovější - třikrát plyšáka za Kameňáky. A víte proč? Protože jsem v nich všechny ty blbouny a děvenky pojmenoval jmény našich kritiků. To jsem si dovolil moc a to se neodpouští. A pak pan Vachler při udělování televizních cen Elza musel třikrát přiznat, že stejně divácky nejsledovanější byly Troškovy Kameňáky. Jenže vždy tak nějak na tuto cenu zapomněl, nebo prostě nezbyla... Před měsícem jsem se vrátil z festivalu v Rusku, kde jsem dostal nádhernou cenu za Čertovu nevěstu - Za rytířství, kterým jsem vrátil dětem i společnosti krásu klasické pohádky. Stejnou cenu Za návrat ke klasické pohádce za Nejkrásnější hádanku jsem dostal na festivalu v Německu. A pak, o filmu stejně rozhodne čas a divák sám.

Jak se vám líbí spolupráce s nastupující generací herců? V každé své pohádce míváte novou ústřední dvojici, ale jen někteří se poté udrží v pozici známějších herců. Přirostli vám někteří z nich více k srdci?

Mám je rád všechny, zůstáváme dobrými přáteli a s radostí sleduju jejich další počínání v profesi. Přeju jim samou radost a těším se, že se třeba někdy zase sejdeme na nějakém projektu.

Myslíte si, že v Čechách v dohledné době vyroste tak silná herecká generace jakou představovali Kopecký, Sovák, Menšík, Zázvorková nebo například Růžičková?

Máme dost skvělých mladých herců; moc bych jim i sobě přál vidět je v široké škále rolí, aby ukázali, co všechno dovedou zahrát. Určitě na to mají.

Několikrát jste točil právě s Helenou Růžičkovou, jaký byl váš vzájemný vztah?

Ten nejlepší. Znali jsme se třicet let, byli jsme jedna duše ve dvou tělech. Každému bych takovou Helenu přál. Člověka plného optimismu, neuvěřitelné vitality a energie, humoru a skvělého nadhledu nad životem.

Kdysi jste chtěl točit Čachtickou paní, to už asi padlo, když ji natočil Juraj Jakubisko, ale neplánujete třeba něco podobného „tajemného z historie"? Něco jako trochu váš pozapomenutý kousek Poklad hraběte Chamaré?

Není všem dnům konec, třeba svou Čachtickou paní ještě natočím. Mám několik romanticko dobrodružných námětů, ale nejsou peníze. A dělat je jako chudou televizní inscenaci nechci.

Jak to vlastně bylo s vaším filmem Andělská tvář? Znám několik lidí, kteří jej odsuzují, ale i několik, kterým se velmi líbil, v daném roce patřil i přes kritiku dokonce k nejnavštěvovanějším v kinech (7. mezi českými filmy, výdělek necelých 5 milionů korun). Je ona pověst o největším českém propadáku a rekordním finančním prodělku pouze mýtus vytvořený kritiky nebo tam byly opravdu tak vysoké náklady díky lokacím ve Francii?

Považuji tento film za svůj nejlepší, ať si říká kdo chce co chce. Pozadí tohoto „propadáku", jak hned v den premiéry napsala profesionální kritička Spáčilová a její družina to po ní poslušně opisovala, je zcela někde jinde, určitě to není kvalitou snímku. Osobní záležitosti, zášť a boje proti Jirkovi Pomeje, který odmítl jistou nabídku jistých lidí. Ale o tom nechci psát. Potěšilo mě uvedení filmu v TV Nova na Nový rok 2003, kdy ČT 1 nasadila Svěrákův hit Tmavomodrý svět. Na Andělskou tvář koukalo o 49% lidí víc.

Jak je těžké v dnešní době sehnat prostředky na nový film, jsou s tím někdy spojené určité kompromisy?

Těžké a čím dál těžší. Český film není zdaleka výnosná záležitost, proto mnozí sponzoři a podnikatelé podporují český sport :o). 

Máte nějaké téma nebo námět, do kterého byste se rád pustil, o jehož realizaci třeba už dlouho sníte, ale z různých důvodů jste se ke zpracování této látky zatím nikdy nedostal?

Mám jich opravdu mnoho. Vedle pohádek, historických příběhů bych rád třeba zfilmoval operu Antonína Dvořáka Rusalka. Anebo životopis našeho skladatele Josefa Myslivečka.

Hodně tvůrců si stěžuje, že velkým problémem českého filmu je nedostatek kvalitních scénářů. Myslíte, že je tomu tak nebo je problém spíš někde jinde?

Dobrý námět a dobrý scénář je základ. Ale hlavně dobrá dramaturgie, ta je na tom nejhůř, zcela opomíjená. A přitom je strašně důležitá. Jak pro psaný text, tak pro první verze ve střižně.To vše viděné „jinýma očima" dobrého dramaturga je jako pokropení živou vodou.

Zdeněk Troška
Narozen 18. května 1953. Český filmový režisér. K nejznámějším jeho filmům patří Slunce, seno, jahody a další dvě pokračování, O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Princezna ze mlejna, Z pekla štěstí nebo třídílná série filmů Kameňák. V kinech je právě uváděna pohádka Čertova nevěsta Podrobná filmografie v pozvánce na besedu zde

Fotografie k článku: www.certovanevesta.cz

Související články:

Červencová nabídka kina Jitřenka v Semilech

Režisér Vít Klusák diskutoval v Jitřence

Rozhovor s Janem Hřebejkem: Návrat k Pelíškům by už dnes nefungoval

Michal Viewegh osobně podpořil premiéru Románu pro muže

Rozhovory se zajímavými osobnostmi najdete v rubrice VOLNÝ ČAS - Rozhovory

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.

Krajský odbor silničního hospodářství bude od ledna řídit Frömelová

Rada Libereckého kraje obdržela v úterý 2. prosince návrh na jmenování Bc. Dominiky Frömelové, DiS. do funkce vedoucí odboru silničního hospodářství Krajského úřadu Libereckého kraje s účinností od 1. ledna 2026. Do výběrového řízení vypsaného 2. října 2025 se přihlásila jedna uchazečka. Dominika Frömelová dlouhodobě působí na daném odboru, kde zastává od roku 2024 pozici vedoucí oddělení dopravně správních agend, a tak byla doporučenou kandidátkou pro jmenování krajskou radou. Ve funkci nahradí odchodivšího Zdeňka Borovičku.