Zkamenělé stopy aneb Po stopách dávných živočichů

09.04.2019 14:23:53 | Autor: mcrt, pjs | Rubrika: KULTURA | Obce: Turnov

Po stopách (a to doslova!) dávných živočichů z minulých geologických dob se mohou vydat návštěvníci neobvyklé výstavy s názvem Zkamenělé stopy aneb Po stopách dávných živočichů, která byla zahájena ve čtvrtek 4. dubna ve výstavních prostorách ve třetím patře turnovského muzea.

Výstava návštěvníka seznámí s málo známým oborem nazývaným paleoichnologie, který se zabývá studiem projevů života již vyhynulých organismů. V horninách z dávných geologických dob nám totiž někdy zůstaly uchovány kromě klasických zkamenělin i stopy po různých činnostech organismů a jejich životních projevech, které označujeme jako ichnofosilie („ichnos" znamená stopa). Často nenajdeme původce stop, ale pouze různé šlépěje, chodbičky, otisky, doupata, které jsou jediným důkazem existence organismu v určitém prostředí.

Vznik stopy je nejčastěji spojen se získáváním potravy, s potřebou obydlí nebo úkrytu a s pohybem. Stopy nebo šlépěje živočicha v měkkém bahně vypovídají o pohybu, způsobu života, o tom, jak získával potravu, jestli ji lovil, nebo sám byl loven. K nejatraktivnějším nálezům suchozemských obratlovců z různých částí světa, především z USA a Kanady, ale i z Francie, patří nálezy celých chodníků a stezek se zachovanými stopami druhohorních obrů - dinosaurů. V minulosti byly jejich stopy vykládány různě, např. byly přisuzovány havranům z archy Noemovy. Nálezy na našem území jsou v tomto směru velice skromné - dosud byla nalezena jediná prokazatelná dinosauří stopa v lomu u Červeného Kostelce ve východních Čechách.

Většina stop studovaných ichnology však přece jen patří nenápadnějším, ale rovněž velmi zajímavým mořským bezobratlým živočichům. Právě v moři totiž vznikla v geologické minulosti Země většina usazených hornin, v nichž se tyto stopy uchovaly. V bahnitém dně zde zanechali svoje stopy červi, měkkýši, trilobiti, korýši, ježovky. Někteří z nich rozhrabávali a provrtávali v honbě za potravou sedimenty mořského dna a zanechali v nich charakteristické kanálky a chodby. K ichnofosiliím patří i otvory a chodby, které měkkýši vyvrtali do skal nebo ulit jiných živočichů, a také rýhy na kostech po zubech dravců a zhojená zranění. O fyziologických projevech organismů svědčí např. fosilní výkaly a výměšky, vejce, hnízda a doupata.

K fosilním stopám patří nejen atraktivní nálezy ze světa - např. dinosauřích vajec či jejich hnízd, ale i nenápadnější a běžnější nálezy v horninách různého stáří, které známe i z naší republiky. Výstava „Zkamenělé stopy" není úzce regionálně zaměřená a provede návštěvníka napříč celým oborem, k čemuž slouží netradiční průvodce v podobě červa.

Výstava, která je výsledkem spolupráce Muzea a galerie v Prostějově, Vlastivědného muzea v Olomouci a Katedry geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, je doplněna o cenný paleoichnologický, ale i paleontologický materiál, který pochází z geologických sbírek několika vědeckých institucí, ale i ze sbírek soukromých sběratelů, včetně jediné nalezené stopy dinosaura na našem území! Navíc návštěvníci výstavy podniknou i cestu do pravěku a podívají se na místa, kde takové stopy vznikaly nejčastěji. Takto ucelená a komplexní výstava o fosilních stopách doposud v České republice neproběhla. (Kurátor výstavy: Mgr. Jan Bubal, geolog a mineralog, tel.: 778 779 917)-

Výstavu Zkamenělé stopy aneb Po stopách dávných živočichů můžete navštívit ve výstavním sále Muzea Českého ráje v Turnově od 4. 4. do 30. 6. 2019.

Související články:

Výstavy Jiřího Plátka a Jozefa Soukupa zahájí v turnovském muzeu

Na Dlaskově statku mají novou expozici Zrození, život, smrt

Luminiscence ozářila prostory sklepení turnovského muzea

Více o výstavách v Pojizeří čtěte v rubrice KULTURA - Výstavy

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.