Bagr v Labské soutěsce pracuje legálně, je nutné opravit nosnou zeď

10.06.2014 15:03:41 | Autor: redakce | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Krkonoše

Na vodáckém serveru Hydromagazin.cz se v pondělí objevily fotografie bagru v korytě Labe v Labské soutěsce s pobouřeným komentářem, jak něco takového mohla Správa KRNAP dopustit. Ta proto vysvětluje, že se jedná o nevyhnutelné opravy nosné zdi této páteřní komunikace středních Krkonoš.

„Opravy byly nutné i proto, že nosná zeď byla narušena při loňských přívalových deštích. Jiný způsob opravy nebyl, bohužel, technologicky možný," vysvětlil tiskový mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Správa KRNAP při svém vyjádření stanovila jasné podmínky, mezi které patří například to, že při opravě nesmí dojít k narušení geomorfologických jevů, které jsou v Labské soutěsce cenné, nesmí dokonce dojít k narušení pevného dna z rostlé skály vůbec. „Je jistě pravdou, že přesuny štěrku v korytě řeky nejsou pro živočichy ničím pozitivním, nicméně oprava byla časově uzpůsobena hnízdnímu období ptáků. Společnost, která opravu provádí, musí po jejím dokončení materiál vrátit zase na své místo. Musí rovněž zajistit, aby nedocházelo k žádným únikům ropných látek, ani odpadu z betonování, do řeky. Průběh opravy průběžně monitorujeme," ubezpečil Drahný.

Vodákům připadá nesrozumitelné, že je možné vpustit techniku do koryta řeky, přičemž pro Správu KRNAP jsou problematické každoroční vodácké závody za využití umělé povodňové vlny. Nicméně při opravě k žádnému prudkému zvýšení hladiny nedochází, nedochází tak ani ke splavení populací ryb, ani k ničení ptačích hnízd v době hnízdění, k čemuž docházelo právě umělou povodňovou vlnou, vytvářenou pro pravidelné závody. V letech 2009 - 2010 se Správa KRNAP proto s pořadateli závodů domluvila na kompromisním řešení dvouleté periody závodů a postupnějšího náběhu zvýšení vodní hladiny. Na této dohodě se nic nezměnilo.

Zmíněná oprava komunikace mezi Vrchlabím a Špindlerovým Mlýnem není rozhodně první ani poslední opravou silnice podél krkonošských toků. V posledních letech se opravují tyto komunikace průběžně. Ať už jde o tento úsek podél Labe, nebo třeba o silnici mezi Jilemnicí a Mýtem u Harrachova na Jizeře. „Spolu s rekonstrukčními společnostmi a investorem se vždy snažíme najít nejcitlivější technologicky možný postup prací. Leckdy se bez techniky v korytě řeky obejdeme, někde to ovšem možné opravdu není," dodal na závěr Radek Drahný.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Systém včasné výstrahy má ochránit Krkonoše před povodněmi
Horská služba proškolí 120 strážců v poskytování první pomoci
Lesy KRNAP prošly auditem FSC bez připomínek

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.