Barvířství: kdysi slavné řemeslo upadlo téměř v zapomnění

06.09.2020 07:29:24 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

Řemesla v kraji 8: Každé město mělo kdysi těchto řemeslníků celé zástupy. První zmínky o barvířství v českých zemích pocházejí už z 15. století. Jedním ze středisek barvířů býval například Liberec; dnešní krajská metropole byla manufaktur, které se zabývaly barvením látek plná: dodnes tuto zašlou slávu připomíná název Barvířské ulice v centru města.

V Libereckém kraji se dnes barvením vlny, příze, bavlny a hedvábí zabývá nositelka titulu Mistryně tradiční rukodělné výroby Hana Kristel. Je zároveň jediná, kdo se touto tradiční činností v Čechách systematicky zabývá.

„Na nádherné látky této řemeslnice je možné narazit na nejrůznějších řemeslných trzích. Například taková hedvábná šála z jejích rukou je opravdovou ozdobou pro každou ženu," uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Roku 1562 byl v českých zemích založen cech barvířů a během 16. století přišel rozkvět tohoto řemesla. Základním zpracovávaným materiálem bývalo vlněné sukno a lněné nebo bavlněné plátno. Barvila se též lněná a bavlněná příze.

K barvení se až do poloviny 19. století používala barviva z přírodních zdrojů, zejména rostlinného původu. Využívaly se rostliny místní, například boryt barvířský pro dosažení modrých odstínů, mořena barvířská pro barvu červenou nebo žlutý šafrán, stejně jako barviva dovážená ze zámoří. Velice oblíbeným barvivem se stalo indigo, známé svou typickou modrou barvou. Technologii přípravy a mísení barviv i samotné postupy barvení si jednotlivé dílny střežily jako výrobní tajemství. V lidovém prostředí se podomácku vyrobené příze a látky barvily běžně dostupnými produkty: borůvkami, cibulí, ořeším, březovým listím i kůrou a podobně.

S nástupem průmyslové revoluce a rozšířením syntetických barviv ale ztratila přírodní barviva na významu. Jednodušší způsob přípravy, dostupnost i sytější barvy umožněné syntetikou přírodniny z barvířského odvětví takřka vytlačily. V současné době je technologie barvení přírodními materiály udržovaná zejména mezi uměleckými řemeslníky zabývajícími se klasickými postupy a tradiční výrobou.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Řemesla v kraji: Podmalby, lidové obrázky, které potěší i dnes
Houslař Kohout pracuje pro Pavla Šporcla i Josefa Suka
Po stopách řemesel v kraji: kvalita z kůže vydrží po generace
Po stopách řemesel v kraji: kováři z vesnic vymizeli, ale nezaniknou
Po stopách řemesel: za březovými metlami do Krkonoš
Vydejte se po stopách řemesel v kraji, tentokrát na ovčí vlně
Vydejte se po stopách řemesel v regionu, tentokrát za krásami krajek
Vyhlásili mistry tradiční rukodělné výroby Libereckého kraje

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.

Krajský odbor silničního hospodářství bude od ledna řídit Frömelová

Rada Libereckého kraje obdržela v úterý 2. prosince návrh na jmenování Bc. Dominiky Frömelové, DiS. do funkce vedoucí odboru silničního hospodářství Krajského úřadu Libereckého kraje s účinností od 1. ledna 2026. Do výběrového řízení vypsaného 2. října 2025 se přihlásila jedna uchazečka. Dominika Frömelová dlouhodobě působí na daném odboru, kde zastává od roku 2024 pozici vedoucí oddělení dopravně správních agend, a tak byla doporučenou kandidátkou pro jmenování krajskou radou. Ve funkci nahradí odchodivšího Zdeňka Borovičku.