Dita Tomsová: Forma a způsob výuky je stále to, co se mnou rezonuje

23.03.2021 19:49:54 | Autor: Martina Wittmayerová | Rubrika: ŠKOLSTVÍ | Obce: Semily

Absolventi waldorfské školy 4: Ing. Dita Tomsová (Landovská) je absolventka Waldorfské školy v Semilech. Nyní, obklopena příjemnou zelení v centru města, na mateřské dovolené. Kromě vzpomínek na waldorf jsme se v rozhovoru pro Nadační fond Waldorf dostaly i k tomu, co pro ní bylo impulsem ke studiu zahradní architektury.

Jaký je váš pohled na waldorfskou školu (WŠ) z pohledu vzpomínek dítěte?

Je to pro mě svět, který jsem žila velmi intenzivně a z dětství se přerodil až do současnosti. Vzpomínám na skvělá přátelství, osobní vazby na vyučující a na výrazné zážitky, jakými byla například práce s poezií, hudbou, ale i s materiály jako je dřevo nebo měď. Bylo to naplněné a pestré období, které mě zásadně ovlivnilo.

Co vám WŠ přinesla?

Kromě znalostí, o které jsem se mohla opřít v dalším studiu, také zajímavé zkušenosti, které jsem již potom jinde nezažila - například práci osobní asistentky v rámci sociální praxe, péči o zdravotně a mentálně postižené v Camphill Glencraig Community v Severním Irsku nebo nácvik divadelních představení. To vše bylo obohacující. V osobní rovině potom určitou hloubku prožitku, kterou asi nebudu umět přesně popsat - ale jakýsi přesah ve vnímání - například poezie, kterou jsem v období dospívání dost intenzivně žila. Měla jsem možnost básně s pedagogy konzultovat a následně i společně s blízkou kamarádkou vydat. V konečném důsledku mi waldorfská škola přinesla i rodinu, protože bývalý spolužák je nyní můj muž a máme spolu roční dceru.

Kam směřovaly vaše kroky po WŠ?

Z celé škály oborů jsem se rozhodla jít na Českou zemědělskou univerzitu, kde jsem vystudovala nejprve obor Zahradní a krajinářské úpravy a následně obor Zahradní tvorba. Po ukončení studia jsem pracovala dva roky na pozici juniorního architekta v ateliéru Flera a následně se osamostatnila jako nezávislý projektant.

Jaký byl přechod z WŠ na klasický systém vzdělávání?

Řekla bych, že velice hladký, neznatelný. Nevybavuji si, že by mi látka dělala problémy. V některých předmětech, jako byla chemie nebo matematika, jsem znala z výuky na střední škole látku nad rámec učiva. Nemohla jsme se ale zase srovnávat se spolužáky z odborných zahradnických škol ve znalostech latiny, ale vše se dalo celkem nenásilně dohnat.

Jak vás WŠ připravila na další vzdělávání?

Z praktického úhlu pohledu mě škola připravila k dalšímu vysokoškolskému studiu. Byli jsme zvyklí diskutovat - respektive - byli jsme vyučujícími vyzýváni k dialogu a proaktivnímu zapojení do probírané látky. Nebála jsem se ptát, cítila jsem se v prostoru bezpečně, což nemusí být vždy v kolektivu samozřejmé. Byli jsme zvyklí prezentovat sebe a své projekty ostatním. To vše byly velké devizy, které mi následně zjednodušily další studium.

Jaká je vaše oblast působení dnes? Máte pocit, že vás k oboru nasměrovala WŠ?

Nyní jsem na rodičovské dovolené a své profesi se věnuji po troškách, spíš pro radost než z nutnosti. Zcela určitě se nápad zažehl během studia na střední škole, protože mé rozhodnutí studovat zahradní a krajinářskou architekturu vzešlo po zvolení tématu maturitní práce, kterým se pro mě stala "bříza". Bříza byla totiž zároveň dřevem, ze kterého jsem v druhém ročníku spolutvořila sochu vyjadřující symboliku právě toho kterého dřeva. Téma stromů mě následně inspirovalo natolik, že jsem hledala vhodný obor, který by se jej dotýkal. A protože krajinářská architektura snoubí technické, umělecké i botanické znalosti, rozhodla jsem se právě pro ní.

Jak vidíte WŠ z pohledu dospělého? Co si myslíte o waldorfské pedagogice obecně?

Jsem přesvědčená, že budou-li pro to vhodné podmínky, byla bych ráda, kdyby mé děti chodily do waldorfské školy. Myslím si, že forma a způsob výuky je stále to, co se mnou rezonuje. Já si odnáším především pocit, že zde nebyl kladen přehnaný tlak na výkon a hon za výsledkem motivovaný známkami. Výuka byla kontextuální a alespoň já jsem cítila, že mě vyučující "vidí" jako individualitu. Myslím, že jsme se naučili vnímat se a akceptovat navzájem, jací jsme. Doteď se v menší skupině bývalých spolužáků setkáváme a někdy z nadhledu vnímám, jak různorodá naše skupina je, přesto ale drží dohromady ve vřelém naladění. Vážím si toho, že vyučující s námi vedli diskuze nad aktuálními společenskými tématy a že je tomu tak dodnes - myslím, že díky tomu jsme se učili vnímat své okolí a přemýšlet o něm. Doposud cítím hluboký vděk za to, že jsem něčeho takového byla součástí a nyní z pohledu dospělého vidím, kolik energie a úsilí pedagogové vynakládají na to, aby byli přítomní a pouze netečně neodvykládali látku, ale vnesli do ní určitý přesah a hloubku.

Rozhovory s absolventy waldorfské školy:

3. Mojmír Dlabola: Kreativita nemusí být spjata pouze s uměním

2. Kristýna Šoltesová: Láska k učení mě provází celým mým životem

1. Klára Kůželová: Je potřeba pečovat o duši, to nás waldorf učil

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.

Krajský odbor silničního hospodářství bude od ledna řídit Frömelová

Rada Libereckého kraje obdržela v úterý 2. prosince návrh na jmenování Bc. Dominiky Frömelové, DiS. do funkce vedoucí odboru silničního hospodářství Krajského úřadu Libereckého kraje s účinností od 1. ledna 2026. Do výběrového řízení vypsaného 2. října 2025 se přihlásila jedna uchazečka. Dominika Frömelová dlouhodobě působí na daném odboru, kde zastává od roku 2024 pozici vedoucí oddělení dopravně správních agend, a tak byla doporučenou kandidátkou pro jmenování krajskou radou. Ve funkci nahradí odchodivšího Zdeňka Borovičku.