Dita Tomsová: Forma a způsob výuky je stále to, co se mnou rezonuje

23.03.2021 19:49:54 | Autor: Martina Wittmayerová | Rubrika: ŠKOLSTVÍ | Obce: Semily

Absolventi waldorfské školy 4: Ing. Dita Tomsová (Landovská) je absolventka Waldorfské školy v Semilech. Nyní, obklopena příjemnou zelení v centru města, na mateřské dovolené. Kromě vzpomínek na waldorf jsme se v rozhovoru pro Nadační fond Waldorf dostaly i k tomu, co pro ní bylo impulsem ke studiu zahradní architektury.

Jaký je váš pohled na waldorfskou školu (WŠ) z pohledu vzpomínek dítěte?

Je to pro mě svět, který jsem žila velmi intenzivně a z dětství se přerodil až do současnosti. Vzpomínám na skvělá přátelství, osobní vazby na vyučující a na výrazné zážitky, jakými byla například práce s poezií, hudbou, ale i s materiály jako je dřevo nebo měď. Bylo to naplněné a pestré období, které mě zásadně ovlivnilo.

Co vám WŠ přinesla?

Kromě znalostí, o které jsem se mohla opřít v dalším studiu, také zajímavé zkušenosti, které jsem již potom jinde nezažila - například práci osobní asistentky v rámci sociální praxe, péči o zdravotně a mentálně postižené v Camphill Glencraig Community v Severním Irsku nebo nácvik divadelních představení. To vše bylo obohacující. V osobní rovině potom určitou hloubku prožitku, kterou asi nebudu umět přesně popsat - ale jakýsi přesah ve vnímání - například poezie, kterou jsem v období dospívání dost intenzivně žila. Měla jsem možnost básně s pedagogy konzultovat a následně i společně s blízkou kamarádkou vydat. V konečném důsledku mi waldorfská škola přinesla i rodinu, protože bývalý spolužák je nyní můj muž a máme spolu roční dceru.

Kam směřovaly vaše kroky po WŠ?

Z celé škály oborů jsem se rozhodla jít na Českou zemědělskou univerzitu, kde jsem vystudovala nejprve obor Zahradní a krajinářské úpravy a následně obor Zahradní tvorba. Po ukončení studia jsem pracovala dva roky na pozici juniorního architekta v ateliéru Flera a následně se osamostatnila jako nezávislý projektant.

Jaký byl přechod z WŠ na klasický systém vzdělávání?

Řekla bych, že velice hladký, neznatelný. Nevybavuji si, že by mi látka dělala problémy. V některých předmětech, jako byla chemie nebo matematika, jsem znala z výuky na střední škole látku nad rámec učiva. Nemohla jsme se ale zase srovnávat se spolužáky z odborných zahradnických škol ve znalostech latiny, ale vše se dalo celkem nenásilně dohnat.

Jak vás WŠ připravila na další vzdělávání?

Z praktického úhlu pohledu mě škola připravila k dalšímu vysokoškolskému studiu. Byli jsme zvyklí diskutovat - respektive - byli jsme vyučujícími vyzýváni k dialogu a proaktivnímu zapojení do probírané látky. Nebála jsem se ptát, cítila jsem se v prostoru bezpečně, což nemusí být vždy v kolektivu samozřejmé. Byli jsme zvyklí prezentovat sebe a své projekty ostatním. To vše byly velké devizy, které mi následně zjednodušily další studium.

Jaká je vaše oblast působení dnes? Máte pocit, že vás k oboru nasměrovala WŠ?

Nyní jsem na rodičovské dovolené a své profesi se věnuji po troškách, spíš pro radost než z nutnosti. Zcela určitě se nápad zažehl během studia na střední škole, protože mé rozhodnutí studovat zahradní a krajinářskou architekturu vzešlo po zvolení tématu maturitní práce, kterým se pro mě stala "bříza". Bříza byla totiž zároveň dřevem, ze kterého jsem v druhém ročníku spolutvořila sochu vyjadřující symboliku právě toho kterého dřeva. Téma stromů mě následně inspirovalo natolik, že jsem hledala vhodný obor, který by se jej dotýkal. A protože krajinářská architektura snoubí technické, umělecké i botanické znalosti, rozhodla jsem se právě pro ní.

Jak vidíte WŠ z pohledu dospělého? Co si myslíte o waldorfské pedagogice obecně?

Jsem přesvědčená, že budou-li pro to vhodné podmínky, byla bych ráda, kdyby mé děti chodily do waldorfské školy. Myslím si, že forma a způsob výuky je stále to, co se mnou rezonuje. Já si odnáším především pocit, že zde nebyl kladen přehnaný tlak na výkon a hon za výsledkem motivovaný známkami. Výuka byla kontextuální a alespoň já jsem cítila, že mě vyučující "vidí" jako individualitu. Myslím, že jsme se naučili vnímat se a akceptovat navzájem, jací jsme. Doteď se v menší skupině bývalých spolužáků setkáváme a někdy z nadhledu vnímám, jak různorodá naše skupina je, přesto ale drží dohromady ve vřelém naladění. Vážím si toho, že vyučující s námi vedli diskuze nad aktuálními společenskými tématy a že je tomu tak dodnes - myslím, že díky tomu jsme se učili vnímat své okolí a přemýšlet o něm. Doposud cítím hluboký vděk za to, že jsem něčeho takového byla součástí a nyní z pohledu dospělého vidím, kolik energie a úsilí pedagogové vynakládají na to, aby byli přítomní a pouze netečně neodvykládali látku, ale vnesli do ní určitý přesah a hloubku.

Rozhovory s absolventy waldorfské školy:

3. Mojmír Dlabola: Kreativita nemusí být spjata pouze s uměním

2. Kristýna Šoltesová: Láska k učení mě provází celým mým životem

1. Klára Kůželová: Je potřeba pečovat o duši, to nás waldorf učil

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Setkání turnovského starosty se seniory

Setkání se starostou města Tomášem Hockem proběhne ve čtvrtek 19. března 2026 od 13 hodin v Klubu aktivních seniorů v penzionu v ulici Žižkova. Připravte si dotazy, připomínky k tomu, co vás zajímá, těší i trápí. Určeno pro pravidelné návštěvníky klubu o další zájemce z řad veřejnosti.

Individuálními dotacemi podpoří kraj projekty v oblasti životního prostředí

Liberecký kraj poskytne individuální dotace na pět projektů v celkové výši 1.550.000 korun. Podpora z rozpočtu odboru životního prostředí a zemědělství je určena například pro Geopark Ralsko, Globální geopark UNESCO Český ráj, Nadaci Ivana Dejmala pro ochranu přírody, Správu Krkonošského národního parku nebo organizaci Hnutí DUHA Šelmy. Projekty budou uskutečněny v období od ledna do listopadu roku 2026. „Individuálními dotacemi podpoříme aktivity, které přispívají k ochraně přírody, rozvoji šetrného turismu i environmentálnímu vzdělávání. Důležité je také zapojování veřejnosti a dětí do aktivit, které posilují vztah k přírodě a krajině našeho regionu," uvedl náměstek hejtmana pro životní prostředí a zemědělství Jiří Klápště.