Doksy bývaly oblíbené lázně. Po válce jejich sláva pohasla

13.03.2023 14:24:01 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

Při vyslovení názvu města Doksy se vybaví místní zámek nebo Máchovo jezero. Není divu, jedná se o srdce Máchova kraje. Doksy a jeho okolí si totiž získaly obdiv poety Karla Hynka Máchy, který tamní krajině věnoval řadu svých básní. Ještě před tím, než se Doksy staly synonymem pro město romantiky, si svou slávu vydobyly něčím jiným - lázeňstvím.

Zlomové období pro rozmach místní turistiky byl konec 19. století, kdy do Doks jakožto do zemědělské oblasti s možností odpočinku v přírodě začaly proudit davy turistů. Doksy lékaři hojně doporučovali jako vzdušné lázně, jejichž význam spočíval v pobytu na čerstvém vzduchu a v procházkách či výletech v přírodě.

Na počátku 20. století město nabývalo čím dál většího významu coby rekreační a lázeňské středisko. Na břehu Čepelského rybníka vyrostla budova, v níž mohli návštěvníci využít různé typy sprch a zdravotních koupelí; mezi nejoblíbenější procedury patřily zejména rašelinové lázně. Středisko rekreantům umožňovalo léčbu dýchacích cest, nervových potíží, nespavosti, revmatismu nebo problémů souvisejících s trávicím ústrojím. Speciální kúrou, kterou oceňovaly zejména dámy, pak byla mléčná lázeň slibující krásnou pleť. Pro kulturní vyžití byly zájemcům k dispozici městské kino, romantická přírodní divadelní scéna či knihovna s veřejnou čítárnou v přízemí německé školy na náměstí.

„Lázeňskou atmosféru dnes bohužel v Doksech už příliš nezažijeme. Město je v myslích turistů zařazené spíš jako místo letní rekreace a vodních sportů. Má tedy výrazně sezonní charakter. Okolní příroda je však plná míst, které stojí za to navštívit v průběhu celého roku," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Svou největší slávu oblast zaznamenala po první světové válce, kdy byla v průvodcích, letácích a brožurách označována jako Severočeské jezerní lázně či Severočeská riviéra. V roce 1920 odkoupilo město Doksy od hraběte Adolfa z Valdštejna pozemky na pobřeží Velkého rybníka, dnešního Máchova jezera, a o několik let později na jejím jižním břehu vznikla velká pláž.

Během 20. let 20. století začaly vodní hladinu brázdit první motorové lodě, které turisty převážely z břehu Doks do Starých Splavů. Spolu s nárůstem rekreantů se postupně zvyšovala i zástavba letních, luxusních a lázeňských sídel a kromě Doks se významným centrem pro cestovní ruch staly i Staré Splavy ležící na severním břehu Velkého rybníka. Rekreanti, kteří se zrovna nechtěli slunit na pláži nebo dovádět ve vodě, si ve městě mohli zahrát tenis, fotbal či házenou nebo mohli využít projížďky na koni a střelbu z luku.

Slávu lázeňského města zcela zničil příchod druhé světové války. Lázeňská budova postupně chřadla a po roce 1945 již nikdy nefungovala ve svém plném rozsahu. Máchovo jezero bylo vyčištěno od zbraní, které na místě zanechala ustupující armáda a jezerní lázně začaly být označovány jako rekreační středisko. Význam lázeňství tak ve městě opadl. Tehdejší prvorepublikové vily však dodnes stojí ve Starých Splavech v oblasti nazývané Lázeňský vrch.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Technické památky Libereckého kraje: železnice, pivovar i univerzita
Kulatiny letos v kraji slaví sportovci, rozhledny, radnice i hospoda
Liberecký kraj vévodí sociálním sítím. Je hvězdou mezi influencery
Z Brazílie do Jizerských hor. Koupí kávy pomůžete ochraně přírody
Rok kulatých výročí. V kraji slaví muzea, galerie, sklářské firmy i Ještěd
Kam o jarních prázdninách? Na zámek, bobovou dráhu, i za hastrmany
Hraniční Česká brána strážila Lužickou zemskou stezku
Ambasadoři kraje pro rok 2023 se opět vypraví za sportem i kulturou
Postrach Jizerských hor Vorbach své doupě skrývá u Raspenavy
Venušina sluj v Českém ráji se změnila na Adamovo lože
Lyže, sklo, památky, železnice i příroda. Letošek je Rokem Harrachů
Herec Polášek láká na atmosféru starých hospod i v našem kraji
Českolipsko – ráj slují. U Sloupu jsou Liščí díry i Švédská jeskyně
Výlet do podještědské Skalákovny zavede do povídky Karoliny Světlé
Ve skalních Pustých kostelech se vyráběla letadla i brousilo sklo
Zima v Krkonoších láká na perličky, adrenalin i obří stavebnici
Zima v Jizerských horách: lyže, křišťál a nafukovací duše
V zimě se lze v Českém ráji ohřát. Hluboko v jeskyních
Výlet nabízí magické výhledy na Tanvald, Jizerské hory i Český ráj
Zimní Lužické hory vybízí k lyžování i návštěvě skláren a pivovarů
Brusle, běžky, ale také zámek a vyhlídka. Máchův kraj potěší i v zimě
Pan Tau, Homolkovi i Svatopluk Kuřátko. Špindlerův mlýn pro filmaře ráj
Panenskou Hůrku založili horníci. Minerály tu lze najít dodnes
Filmové Maloskalsko: Artuš, Merlin, Prchlíci i Rumplcimprcampr
Naučná stezka horského spolku provede ještědskými vápenci
Naučná stezka na Turnovsku připomíná odkaz historika Josefa Pekaře
Léčivá voda z Bozkova učarovala pohanům a uzdravila děvčátko
Podzim v Máchově kraji zavede do Pekla i do světa Čtyřlístku
Břidličný vrch na Českolipsku láká na lezení po ledu
Po Krkonoších a Lužických horách zamířili Kluci z Prahy do Jizerek
Krkonošskou historii přiblíží naučná stezka U Mlejna
Podzim v Jizerských horách zve na vyhlídky, zvířata i Cimrmanův maják
Mokřady v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko přiblíží naučná stezka
Modlivý důl i Panská skála. To jsou Lužické hory
Podzim v Krkonoších láká na sestup do jeskyní i výstup k vrcholkům
Podzim v Českém ráji láká do zámku, na vyhlídku i do sedla kola

Krátké zprávy z regionu Semilska

Sbírka Krabice od bot prodlužuje provoz sběrných míst do 14. prosince

Diakonie ČCE se rozhodla prodloužit sbírku vánočních dárků Krabice od bot do 14. prosince. Pro štědré dárce tak bude ještě necelý týden otevřeno 66 sběrných míst, jejichž přehled je k dispozici na webu sbírky krabiceodbot.cz. V jejím patnáctém ročníku se během dvou týdnů na přelomu listopadu a prosince podařilo vybrat už 58 000 dárků pro děti z rodin ohrožených chudobou, stále však chybí dárky pro 7 000 dětí. Více podrobností

Silnice z Kuřívod na hranici kraje se dočkala rekonstrukce

Řidiči již mohou projet po 4,3 kilometru dlouhém zrekonstruovaném úseku silnice III/27235 od Kuřívod po hranici se Středočeským krajem. Stavbu za 53,5 milionu korun dokončila společnost Kuřívody SaM - COLAS, vzniklá spoluprací firem SaM silnice a mosty a COLAS CZ. Úsek je nyní bezpečný a připravený na každodenní provoz. „Jsem rád za další zrekonstruovanou silnici v Libereckém kraji. Naším cílem je zajistit bezpečné a plynulé silniční spojení v regionu. Letos kraj do oprav silnic a mostů investoval zhruba 1,27 miliardy korun, včetně prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury a evropských zdrojů," uvedl Jan Sviták, náměstek hejtmana pro resort dopravy.