Hrad Bezděz vydal další ze svých pokladů - ztracenou dřevořezbu

06.04.2014 14:25:59 | Autor: Lucie Bidlasová | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

Kastelán státního hradu Bezděz pan Jurička objevil v prostorách hradu vzácnou dřevořezbu, která patří do souboru čtrnácti dřevořezeb, které tvořily výzdobu kapliček lemujících cestu na Bezděz. Dřevořezby zobrazovaly Křížovou cestu, nalezená zachycuje výjev Kladení Krista do hrobu. Dřevořezba pochází z konce 17. či začátku 18. století a považovala se zhruba od 60. let minulého století za ztracenou.

Kapličky lemující cestu na královský hrad nechala v roce 1686 postavit hraběnka Marie Anna z Valdštejna. Kapliček je celkem patnáct a lemovaly cestu desetitisíců poutníků, kteří přicházeli na Bezděz, aby se poklonili černé Madoně Montserracké, která sem byla přinesena v roce 1666 řádem montserratských benediktinů. Kapličky byly vyzdobeny nejprve malbami a později dřevořezbami s výjevy ukřižování Krista - Křížovou cestou od neznámého autora. Dřevořezeb bylo čtrnáct, v patnácté kapličce u brány hradu byla umístěna soška Panny Marie.

Dřevořezby v kapličkách přežily nejenom celé 18. a 19. století, ale i druhou světovou válku. V průběhu padesátých a šedesátých let 20. století se ale začaly ztrácet a tak je tehdejší kastelán Bezdězu postupně vynosil na hrad, kde byly vystaveny v Purkrabském paláci, i zde se ale pravděpodobně některé ztratily a proto byly zbývající - celkem jedenáct - odvezeny do Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, kde jsou vystaveny v Biberově kapli.

Dochované reliéfní dřevěné desky jsou vyrobeny z borového dřeva v tmavě hnědém tónu (1000 x 620 mm). Reliéfy jsou vsazeny do širokého, mohutného rámu, v jehož spodní části je vsazen pás světlejšího dřeva s textem - názvem výjevu. Ve Vlastivědném muzeu v České Lípě chybí III., V. a XIV. zastavení - právě toto zastavení bylo na Bezdězu nalezeno.

Současný kastelán Jan Jurička našel v roce 1983 po dřevořezbách ještě tři prázdné rámy, které pečlivě uschoval. Letos 20. března, při pracích před zahájením sezóny, objevil jednu z postrádaných dřevořezeb, konkrétně s výjevem Kladení Krista do hrobu. Dřevořezba je ve velmi zachovalém stavu. V současné době na ní pracují restaurátoři, bude vložena do jednoho z uschovaných rámů, ale pro svou vzácnost a výjimečnost nebude trvalou součástí hradní expozice, ale bude veřejnosti ukazována při mimořádných příležitostech. Tou první bude sobota 9.8.2014, kdy správa hradu chystá velkou kulturní akci při příležitosti 750 let od podepsání zakládací listiny hradu králem Přemyslem Otakarem II.

K přesnému místu nálezu kastelán Bezdězu říká: „Byla to obrovská náhoda, že jsem si dřevořezby všiml, neboť byla na místě, kam se běžně nechodí a vlastně jsem vůbec netušil, že by zde mohl být nějaký historický předmět. Přesné místo prozradit nechci, obávám se, že by nenechaví turisté požadovali místo vidět a nedbali bezpečnostních opatření, také se bojím „hledačů dalších pokladů". Bylo to v areálu hradu, ale místo zůstane známé mně, hradu a vybraným pracovníkům NPÚ."

Hrad Bezděz

Královský hrad Bezděz, založený roku 1264 „králem železným a zlatým" Přemyslem Otakarem II., je jednou z našich nejvýznamnějších gotických památek. Ve středověku Bezděz proslul jako vězení předposledního Přemyslovce Václava II., v období baroka, kdy hrad sloužil jako benediktinský klášter, byl cílem řady zbožných poutníků a konečně v 19. století se opuštěný Bezděz stal lákadlem pro romantické duše, mezi něž patřil i slavný český básník a spisovatel Karel Hynek Mácha. Dnešní návštěvníci si mohou prohlédnout královský palác s kaplí a množstvím gotických architektonických detailů, purkrabský palác a další části hradu. Přístupná je také Velká věž s rytířskou síní v nejvyšším podlaží a s jedinečným výhledem na široké okolí - z Bezdězu lze spatřit nejen blízké Máchovo jezero či nedaleký Ještěd, ale při dobré viditelnosti i vrcholky Krkonoš a s dalekohledem dokonce i věž katedrály sv. Víta na Pražském hradě.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Turistická sezona startuje, o víkendu otevřou své brány hrady a zámky
Na Hrubém Rohozci zahajují návštěvnickou sezonu již o víkendu
Památkou roku 2013 v Libereckém kraji je usedlost v Pertolticích

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kraj hledá Památku roku pro letošek. Nominace přijímá do 30. dubna

Již jen několik dní je možné přihlásit se do devátého ročníku soutěže Památka roku 2023 Libereckého kraje; termín vyprší 30. dubna. Soutěž, jejímž cílem je upozornit na úspěšné obnovy kulturních památek a poukázat na ojedinělé stavby v našem regionu, vypisuje Liberecký kraj. „Skutečně velice stojíme o to, aby se nám hlásilo co nejvíce majitelů úspěšných obnov památek. Jejich obnovy jsou inspirací příkladem pro ostatní majitele," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovního ruchu Libereckého kraje. Předchozí článek

Jeden a půl milionem podpoří Liberecký kraj vědomostní soutěže žáků

Částkou 1 605 000 korun podpořil v letošní roce Liberecký kraj konání vědomostních olympiád žáků základních a středních škol. Okresní a krajská kola se konají již od začátku roku. Další finanční prostředky na soutěže ve výši 630.000 korun čerpá kraj ze státního rozpočtu. „Organizaci vědomostních soutěží zajišťuje na základě příspěvku zřizovatele ve výši 1 200 000 korun Střední škola a Mateřská škola Na Bojišti, Liberec. Jedná se o krajská a okresní kola vědomostních soutěží a klání ve středoškolské odborné činnosti. Na organizaci okresních kol mimo Liberec se podílejí příspěvkové organizace obcí. Jedná se například o domy dětí a mládeže či střediska volného času," uvedl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti.