Hrad Grabštejn zve na Procházku historií proti proudu času

10.07.2015 13:07:41 | Autor: redakce | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

Hrad Grabštejn v roce 2010 prošel náročnou stavební obnovou, která umožnila záchranu této mimořádné národní kulturní památky. V tuto chvíli vrcholí poslední úpravy u nových místností základní prohlídkové trasy, návštěvníkům se otevře v pátek 10. července.

Procházka historií hradu proti proudu času, jak zní název „staronové" trasy, určuje každému z prezentovaných pokojů jasnou funkci a zároveň mapuje všechna významná období historie Grabštejna. Původní prohlídková trasa realizovaná na počátku nového milénia, jež prezentovala torzo nesourodého navráceného hradního fondu jako souboru jednotlivin posbíraných ze tří budov grabštejnského areálu (hradu, zámku a takzvaného kavalierhausu), plnila svou úlohu v době, kdy si hrad teprve budoval zájem veřejnosti. NPÚ po dokončené celkové rekonstrukci objektu zvolil odlišný způsob prezentace, jež návštěvníkovi umožňuje snazší orientaci nejen mezi instalovanými exponáty, ale také v dějinných událostech.

Nyní dochází k dokončení expozice

Instalačním pracím předcházelo studium archivních pramenů i restaurování historického nábytku. Nová expozice byla veřejnosti otevírána postupně. K dokončení expozice dochází právě v těchto dnech. Koncepce prohlídkové trasy je řešena v rámci výzkumného úkolu NAKI Každodenní život a kulturní vliv aristokracie v českých zemích a ve střední Evropě, v jehož rámci byla vytvořena celá řada nových prohlídkových tras napříč památkami ve správě NPÚ. V Libereckém kraji je to např. nedávno zpřístupněná expozice ve 2. patře zámku Lemberk. Hlavním garantem úkolu je PhDr. Miloš Kadlec, ředitel NPÚ, ÚPS na Sychrově. Autory nové expozice hradu Grabštejn jsou Mgr. Vladimír Tregl a Mgr. Petr Weiss z NPÚ, ÚPS na Sychrově.

Z již přístupných interiérů se jedná o sál předků s podobiznami členů hraběcího rodu Gallasů, biedermeierovsky zařízený pokoj hraběnky Josefíny Clam-Gallasové, jež se přátelila s hudebním skladatelem Ludwigem van Beethovenem, a rokokový společenský salon s rozměrnými plátny, jež znázorňují kratochvíli šlechty. Procházka obdobím renesance, kdy hrad Grabštejn vlastnil Jiří Mehl ze Střelic, z jehož popudu byla vybudována kaple sv. Barbory, pokračuje přes sál s krbem, jemuž vévodí olejomalby císaře Ferdinanda III. a jeho choti Marie Anny Španělské, do renesanční hodovní síně a Mehlova pokoje.

Historicky doložený byt clam-gallasovského nadlesního z počátku 20. století dokládá další část prostor v přízemí hradu. Jedná se o kuchyň, spižírnu, toaletu, ložnici, parádní pokoj a loveckou chodbu se vzácnou žitavskou keramikou ze 17. a 18. století.

Procházka hradem je rozšířena

Procházku hradní historií proti proudu času nově rozšíří vrchnostenská kancelář a pokoj panského úředníka na důkaz toho, že hrabě Kristián Kryštof Clam-Gallas zřídil na Grabštejně v roce 1818 centrum správy clam-gallasovských panství.

Trojici zbrusu nových interiérů uzavírá tzv. zámecký pokoj, jenž návštěvníky zavede do prostředí grabštejnského zámku, který byl postaven v 1. čtvrtině 19. století hrabětem Kristiánem Kryštofem Clam-Gallasem na místě starší renesanční budovy. Zámek Grabštejn, který dnes není přístupný a je součástí vojenského prostoru, si vybral na počátku 80. let 19. století za své sídlo hrabě František Clam-Gallas, poslední mužský člen svého rodu, a to jak pro sebe, tak i svou manželku Marii Hoyos-Sprinzenstein, s níž uzavřel sňatek v roce 1882. Tomuto manželskému páru se také na Grabštejně dne 5. září 1886 narodila Kristiána, první z jejich celkem sedmi dcer. Instalace „zámeckého" pokoje proto bude využívat nejen dobových portrétů, ale i rodinných fotografií z mobiliárního fondu objektu. Instalace tohoto interiéru jakožto rodinného pokoje bude prezentovat atmosféru aristokratické domácnosti konce 19. století, kdy v soukromí výrazně ustoupily do pozadí formálnost a společenské konvence a do popředí se naopak dostala rodičovská láska a společné trávení volného času.

Dozvíte se více o rodině majitelů

„Těší mne, že se hrad Grabštejn přiřadil k těm objektům, kde má prohlídka svůj příběh a tím i půvab. Návštěvníci vždy ocení, když se dozví nejenom historická data, ale také informace ze života aristokratické rodiny podtržené například fotografiemi a předměty denní potřeby, když si během prohlídky budou umět představit, jak se na hradě žilo - a nová expozice přesně toto návštěvníkům umožňuje. Navíc kromě šlechtických prostor uvidí i prostory úřednické, což bude jistě vítanou novinkou," komentoval rozšíření expozice PhDr. Miloš Kadlec a její autoři k tomu dodali: „Věříme, že právě vrchnostenská kancelář a pokoj úředníka osloví novou návštěvnickou skupinu - je to zase něco jiného, řekli bychom speciálního, možná i lidem bližšího, nežli obvyklé salony a reprezentační apartmá. Návštěvníci jimi prochází a postupně přestávají vnímat rozdíly, zdá se jim, že na hradě či zámku majitelé pouze posedávali a občerstvovali se. Tyto správní místnosti jsou samozřejmě zcela odlišné. Celkově jsme se - za pomoci kastelánky objektu - snažili zachytit realitu hradního života."

S ohledem na skutečnost, že mobiliární fond státního hradu Grabštejn obsahuje značně omezené množství předmětů, bylo pro vytvoření nové interiérové instalace nutné využít i svozové předměty z mobiliárních fondů jiných památkových objektů ve správě Národního památkového ústavu, územní památkové správy na Sychrově a také výpůjčky ze sbírek Severočeského muzea v Liberci a Umělecko-průmyslového muzea v Praze.

Provozní informace upřesňuje kastelánka objektu Ing. arch. Iva Bártová: „Novou, nebo možná lépe řečeno doplněnou trasu návštěvníkům zpřístupníme v pátek 10. července a výše vstupného bude 100/70/270 Kč (plné/snížené/rodinné). Prohlídky budou probíhat po celou otevírací dobu, délka Procházky proti proudu času je 50 - 60 minut. Moc se těším na reakce prvních návštěvníků, upřímně věřím, že budou pozitivní, neboť já osobně jsem skutečně z práce kolegů nadšená a moc se těším, až si v nových prostorách zaprovázím," shrnuje novinku na „svém" hradě kastelánka.

Státní hrad Grabštejn

Grabštejn je původně gotický hrad ze 13. století, který byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek. Prohlídka seznamuje návštěvníky s životem šlechty i sloužících na hradě od 16. do počátku 20. století. Klenotem prohlídky je renesanční kaple sv. Barbory s bohatou malířskou výzdobou ze 16. století. Hradní věž nabízí vyhlídku na rozhraní Polska, České republiky a Německa. V objektu možnost svateb i komerčních pronájmů, oživené prohlídky i prohlídky pro rodiny s dětmi, sezónní výstavy a kulturní akce, hudební festivaly.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Na hradech a zámcích rozšiřují prázdninovou nabídku pro rodiny s dětmi
Prázdninová nabídka akcí na hradě Valdštejn
Na Bezdězu zahajují Dřevěnou výstavu Martina Patřičného
V červenci zvou na hradech a zámcích na vernisáže i prohlídky s kostýmy
Na zámku Lemberk otevřeli novou prohlídkovou trasu

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.