Jak došlo k položení Stolpersteinů neboli Kamenů zmizelých v Turnově
25.09.2021 16:37:35 | Autor: Eliška Gruberová a Zdenka Štrauchová | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Turnov

Ve čtvrtek 23. září 2021 proběhl v Turnově slavnostní pietní akt, při kterém byly poprvé v Turnově položeny Kameny zmizelých tzv. Stolpersteiny. Pietní akt v Synagoze Turnov a následně na jednotlivých místech vedl pan rabín David Maxa.
Mezi slova pana rabína patřilo: „Slovo stolperstein pochází z německého slova stolpern, které znamená „zakopnout", a Stein, což je v překladu do češtiny „kámen". Tento název nám sděluje něco velmi podstatného o účelu těchto předmětů. Kolemjdoucí by o ně měl zakopnout, nikoliv nohou, ale zrakem, chvíli postát a zamyslet se při pohledu na jména lidí, které připomínají. Židovská tradice klade velký důraz na připomínání jména. Jméno totiž není pouhé slovo sloužící k rozlišování jednoho člověka od druhého, ale má hlubší význam, který definuje podstatu jeho nositele. Tím, že připomínáme jméno zesnulého člověka, odlišujeme ho od pouhého čísla či položky v tabulce a potvrzujeme, že jeho život má cenu, i když již není mezi námi na tomto světě. Tím, že dnes umisťujeme kameny zmizelých za turnovské Židy, zajišťujeme, že jejich jména nebudou zapomenuta. Těm, kteří byli zavražděni a ponecháni bez místa posledního odpočinku, dnes umisťujeme památník na místě, kde žili své životy. Dáváme tak najevo, že měli své místo v tomto domě a v tomto městě a že jej v naší paměti budou mít navždy. Tato ceremonie je důležitá, a to mimo jiné proto, že v drtivé většině případů jde o jediný pohřeb, kterého se obětem šoa dostalo."
Na každé kostce s mosazným povrchem je jedno jméno s datem narození a rok a místo násilné smrti jeho nositele v nacistickém koncentračním táboře. Nápad na takovouto připomínku zavražděných spoluobčanů měl umělec Gunter Demnig z německého Kolína nad Rýnem. Svoji myšlenku potom započal realizovat v roce 1995. První Kameny zmizelých u nás v republice byly položeny v roce 2008. Kameny jsou umisťovány před domy, kde Židé naposledy dobrovolně žili, než byli za druhé světové války transportováni a následně zavražděni v koncentračních táborech. Jak sám umělec řekl: „Aby si někdo kámen mohl přečíst, musí se před obětí sklonit."
Podle odhadů nacisté za druhé světové války vyvraždili na 6 milionů evropských Židů. V českých zemích tehdy žilo kolem 120 tisíc osob židovského původu, z nichž se na 80 tisíc z koncentračních táborů nevrátilo.
V Turnově žilo před druhou světovou válkou na 100 Židů a jejich počet se po zabrání pohraničí v roce 1938, kdy sem přicházejí souvěrci z Liberecka a Jablonecka, navýšil na více než 500. Turnovští Židé byli 13. ledna roku 1943 odvezeni z turnovského nádraží na shromaždiště do Mladé Boleslavi a odtud transportem Cm 16. ledna do Terezína a následně 20. ledna transportem Cq do Osvětimi. Do Turnova se jich po válce vrátilo pouhých 19 přeživších.
V první etapě bylo vyrobeno celkem 32 kamenů. První kameny byly položeny v ulicích Palackého, Krajířova a Jiráskova. Jedná se o 11 kamenů, 5 kamenů bude položeno v ulici 5. května. Zbývající kameny budou položeny při dalších příležitostech. Poděkování patří všem účastníkům a především všem dárcům, bez jejichž štědré podpory bychom nemohli dát tolik kamenů vyrobit.
Informace o jednotlivých Kamenech zmizelých budou postupně uveřejňovány na webových stránkách Synagogy Turnov, kde jsou uvedení i jednotliví dárci.
V židovské modlitbě za pokojné spočinutí zesnulých El male rachamim (Bože plný milosrdenství), kterou pan rabím pronášel za obyvatele každé ulice, se objevuje následující formulace: „Ucror bicror hachajim et nišmatam. Jejich duše připoj do svazku živých." „Lidské životy si můžeme představit jako nádhernou tkaninu koberce utkávanou z mnoha jednotlivých vláken, která jsou různým způsobem navzájem propojena. Každé vlákno musí být pečlivě provlečeno a upevněno, aby bylo dílo kompletní a neporušené. Židovští obyvatelé města Turnova jsou tak spojeni i s námi, kteří jsme je osobně nikdy nepoznali. Jsou součástí tohoto nádherného uměleckého díla."
V turnovské synagoze přivítal účastníky pietního aktu starosta Tomáš Hocke. Poděkoval především dárcům, díky kterým se podařilo projekt uskutečnit. „Naplňuje mě vděčností, že spousta z Vás pomohla této myšlence. Kolikrát přemýšlím, kam se společnost v dnešní nesmírně rychlé době řítí. Dnes je toto zastavení krásné," sdělil starosta.
Jak pokračoval, kamenů si všiml v různých městech. „Říkal jsem si, proč tuto poctu nepřenést do Turnova a nevzpomenout na ty, kteří tu žili před námi a utvářeli toto nádherné místo - synagogu, židovské město - a připomenout současné generaci, že někdo prostě zmizel a že se to už nikdy nesmí opakovat. K tomuto uvědomění jsou kameny správným nástrojem," dodal Tomáš Hocke.
Kameny zmizelých nejen v Turnově, ale po celém světě jsou pro nás přáním a poselstvím naděje. NADĚJE, aby už nikde nemizeli lidé jako čísla, beze jména, bez pohřbu a hrobu, jen pro jiný původ či víru...
Související články
Kameny zmizelých v Turnově budou položeny už v září
Kameny zmizelých v Turnově mohou podpořit i občané
Náhled fotogalerie
OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 11 fotek)
Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT
Události dle data
Stalo se | Připravuje se
Krátké zprávy z regionu Semilska
Češi a Poláci chtějí společně zlepšit přeshraniční silniční spojení
Bezpečně a plynule přes hranice. Takový je název chystaného česko-polského projektu, jehož cílem je modernizace přeshraničních silničních spojení mezi těmito dvěma zeměmi. O plánovaných možnostech a vizích rokovali na krajském úřadu zástupci Libereckého kraje, zhořeleckého okresu, měst Hrádek nad Nisou a Bogatynia, ministerstva pro místní rozvoj, Euroregionu Nisa a dalších zúčastněných organizací. V rámci projektu je možné uvažovat o dvou propojeních, která by zkvalitnila dopravu a přeshraniční cestování v kraji. Prvním z nich je trasa z Rynoltic do Hrádku nad Nisou a přes česko-polský hraniční přechod dál do polského Porajówa. Druhá trasa by pak vedla z polské Bogatynie přes hraniční přechod Bogatynia/Kunratice na Frýdlant. Mělo by se jednat o úpravy silnic včetně mostů.
Hasiči zasahovali při požáru lesa na Prosečském hřebeni
V Liberci Vratislavicích na Prosečském hřebeni zasahovali hasiči v pátek 24. června u požáru lesa o rozloze cca 20x 20 metrů. Použili při akci hasicí D program a zařízení PRO/pak, které díky svým vlastnostem zefektivňuje využití hasební vody.
Nejnovější články
Skleněná šatna představí v Železném Brodě modely i šperky z přehlídek
Fotbalisté FK Přepeře zažili nejúspěšnější sezonu ve své historii
Kraj podpoří opravu věže kostela svatého Mikuláše v Horní Branné
Do lomnického Aionu přijede Honza Křížek
Kraj opět žádá ministerstvo o dotaci na zajištění sociálních služeb
Nejčtenější články
25.06.: Hasiči řešili následky večerní bouřky, ve Slané najel vlak do stromu
26.06.: Obrazem: Libštátský jarní běh 2022
26.06.: Osmý ročník turnaje O Pelechovský pohár vyhrál tým Proseč C. F.
Infomail
https://www.instagram.com/nasepojizeri
Odkazy
- Naše Jablonecko
- Nejčtenější články
- Charlieho fotostránky
- Florbal Turnov
- Radio Kulíšek
- Videokanál Naše Pojizeří
- Aktuální programy kin
- Fotbalové videosestřihy
- Nejzajímavější články v roce 2018
- Aktuální výstavy v Pojizeří
- Televize Krkonoše
Dedra nabízí širokou řadu nářadí a příslušenství.
© 2010 Naše Jablonecko, s.r.o. | redakce@nasepojizeri.cz | web by VisionWorks | RSS
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování veškerého obsahu (články, fotografie) je bez souhlasu vydavatele zakázáno.