Jak došlo k položení Stolpersteinů neboli Kamenů zmizelých v Turnově

25.09.2021 16:37:35 | Autor: Eliška Gruberová a Zdenka Štrauchová | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Turnov

Ve čtvrtek 23. září 2021 proběhl v Turnově slavnostní pietní akt, při kterém byly poprvé v Turnově položeny Kameny zmizelých tzv. Stolpersteiny. Pietní akt v Synagoze Turnov a následně na jednotlivých místech vedl pan rabín David Maxa.

Mezi slova pana rabína patřilo: „Slovo stolperstein pochází z německého slova stolpern, které znamená „zakopnout", a Stein, což je v překladu do češtiny „kámen". Tento název nám sděluje něco velmi podstatného o účelu těchto předmětů. Kolemjdoucí by o ně měl zakopnout, nikoliv nohou, ale zrakem, chvíli postát a zamyslet se při pohledu na jména lidí, které připomínají. Židovská tradice klade velký důraz na připomínání jména. Jméno totiž není pouhé slovo sloužící k rozlišování jednoho člověka od druhého, ale má hlubší význam, který definuje podstatu jeho nositele. Tím, že připomínáme jméno zesnulého člověka, odlišujeme ho od pouhého čísla či položky v tabulce a potvrzujeme, že jeho život má cenu, i když již není mezi námi na tomto světě. Tím, že dnes umisťujeme kameny zmizelých za turnovské Židy, zajišťujeme, že jejich jména nebudou zapomenuta. Těm, kteří byli zavražděni a ponecháni bez místa posledního odpočinku, dnes umisťujeme památník na místě, kde žili své životy. Dáváme tak najevo, že měli své místo v tomto domě a v tomto městě a že jej v naší paměti budou mít navždy. Tato ceremonie je důležitá, a to mimo jiné proto, že v drtivé většině případů jde o jediný pohřeb, kterého se obětem šoa dostalo."

Na každé kostce s mosazným povrchem je jedno jméno s datem narození a rok a místo násilné smrti jeho nositele v nacistickém koncentračním táboře. Nápad na takovouto připomínku zavražděných spoluobčanů měl umělec Gunter Demnig z německého Kolína nad Rýnem. Svoji myšlenku potom započal realizovat v roce 1995. První Kameny zmizelých u nás v republice byly položeny v roce 2008. Kameny jsou umisťovány před domy, kde Židé naposledy dobrovolně žili, než byli za druhé světové války transportováni a následně zavražděni v koncentračních táborech. Jak sám umělec řekl: „Aby si někdo kámen mohl přečíst, musí se před obětí sklonit."

Podle odhadů nacisté za druhé světové války vyvraždili na 6 milionů evropských Židů. V českých zemích tehdy žilo kolem 120 tisíc osob židovského původu, z nichž se na 80 tisíc z koncentračních táborů nevrátilo.

V Turnově žilo před druhou světovou válkou na 100 Židů a jejich počet se po zabrání pohraničí v roce 1938, kdy sem přicházejí souvěrci z Liberecka a Jablonecka, navýšil na více než 500. Turnovští Židé byli 13. ledna roku 1943 odvezeni z turnovského nádraží na shromaždiště do Mladé Boleslavi a odtud transportem Cm 16. ledna do Terezína a následně 20. ledna transportem Cq do Osvětimi. Do Turnova se jich po válce vrátilo pouhých 19 přeživších.

V první etapě bylo vyrobeno celkem 32 kamenů. První kameny byly položeny v ulicích Palackého, Krajířova a Jiráskova. Jedná se o 11 kamenů, 5 kamenů bude položeno v ulici 5. května. Zbývající kameny budou položeny při dalších příležitostech. Poděkování patří všem účastníkům a především všem dárcům, bez jejichž štědré podpory bychom nemohli dát tolik kamenů vyrobit.

Informace o jednotlivých Kamenech zmizelých budou postupně uveřejňovány na webových stránkách Synagogy Turnov, kde jsou uvedení i jednotliví dárci.

V židovské modlitbě za pokojné spočinutí zesnulých El male rachamim (Bože plný milosrdenství), kterou pan rabím pronášel za obyvatele každé ulice, se objevuje následující formulace: „Ucror bicror hachajim et nišmatam. Jejich duše připoj do svazku živých." „Lidské životy si můžeme představit jako nádhernou tkaninu koberce utkávanou z mnoha jednotlivých vláken, která jsou různým způsobem navzájem propojena. Každé vlákno musí být pečlivě provlečeno a upevněno, aby bylo dílo kompletní a neporušené. Židovští obyvatelé města Turnova jsou tak spojeni i s námi, kteří jsme je osobně nikdy nepoznali. Jsou součástí tohoto nádherného uměleckého díla."

V turnovské synagoze přivítal účastníky pietního aktu starosta Tomáš Hocke. Poděkoval především dárcům, díky kterým se podařilo projekt uskutečnit. „Naplňuje mě vděčností, že spousta z Vás pomohla této myšlence. Kolikrát přemýšlím, kam se společnost v dnešní nesmírně rychlé době řítí. Dnes je toto zastavení krásné," sdělil starosta.

Jak pokračoval, kamenů si všiml v různých městech. „Říkal jsem si, proč tuto poctu nepřenést do Turnova a nevzpomenout na ty, kteří tu žili před námi a utvářeli toto nádherné místo - synagogu, židovské město - a připomenout současné generaci, že někdo prostě zmizel a že se to už nikdy nesmí opakovat. K tomuto uvědomění jsou kameny správným nástrojem," dodal Tomáš Hocke.

Kameny zmizelých nejen v Turnově, ale po celém světě jsou pro nás přáním a poselstvím naděje. NADĚJE, aby už nikde nemizeli lidé jako čísla, beze jména, bez pohřbu a hrobu, jen pro jiný původ či víru...

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Kameny zmizelých v Turnově budou položeny už v září
Kameny zmizelých v Turnově mohou podpořit i občané

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 11 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2022 2023
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Češi a Poláci chtějí společně zlepšit přeshraniční silniční spojení

Bezpečně a plynule přes hranice. Takový je název chystaného česko-polského projektu, jehož cílem je modernizace přeshraničních silničních spojení mezi těmito dvěma zeměmi. O plánovaných možnostech a vizích rokovali na krajském úřadu zástupci Libereckého kraje, zhořeleckého okresu, měst Hrádek nad Nisou a Bogatynia, ministerstva pro místní rozvoj, Euroregionu Nisa a dalších zúčastněných organizací. V rámci projektu je možné uvažovat o dvou propojeních, která by zkvalitnila dopravu a přeshraniční cestování v kraji. Prvním z nich je trasa z Rynoltic do Hrádku nad Nisou a přes česko-polský hraniční přechod dál do polského Porajówa. Druhá trasa by pak vedla z polské Bogatynie přes hraniční přechod Bogatynia/Kunratice na Frýdlant. Mělo by se jednat o úpravy silnic včetně mostů.

Hasiči zasahovali při požáru lesa na Prosečském hřebeni

V Liberci Vratislavicích na Prosečském hřebeni zasahovali hasiči v pátek 24. června u požáru lesa o rozloze cca 20x 20 metrů. Použili při akci hasicí D program a zařízení PRO/pak, které díky svým vlastnostem zefektivňuje využití hasební vody.