Jedle se vrací v Krkonoších na své původní stanoviště

23.10.2025 23:12:35 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: VOLNÝ ČAS | Obce: Krkonoše

Správa Krkonošského národního parku realizovala řadu projektů zaměřených na uchování a posílení genetické variability jedle bělokoré. Díky zatím poslednímu Záchrana genofondu jedle bělokoré na území Krkonošského národního parku byl založen semenný sad. V návaznosti na všechny předešlé aktivity právě v těchto dnech do krkonošských lesů vysazují čtyř až pětileté sazenice jedlí napěstované ze semen sebraných stromolezci z geneticky uznaných stromů. Celkem se v letošním roce jedná o 8630 sazenic.

Jedle bělokorá patří mezi klíčové dřeviny s meliorační a stabilizační funkcí v lesních ekosystémech. V minulosti byla jednou z nejvýznamnějších dřevin na našem území, její zastoupení však postupně výrazně pokleslo v důsledku kombinace několika negativních faktorů, jako je například okyselení půdy nebo znečištění ovzduší imisemi, na něž je jedle obzvlášť citlivá. Zajištění její ochrany a zachování genetické diverzity je nezbytné pro budoucnost krkonošských lesů.

„Jedle je - i když se to vzhledem k pohnuté historii jedle v českých lesích nemusí zdát - pravděpodobně jednou z nejperspektivnějších dřevin Krkonoš," uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Ať už to bude v lesích zcela ponechaných přirozenému vývoji, nebo v lesích s výběrným způsobem hospodaření, bude jedle hrát v krkonošských lesích stále významnější roli. To je dáno její schopností dlouhodobě přežívat v zástinu lesního porostu i tolerancí k rostoucím teplotám," vysvětlil Böhnisch.

Jedlové dřevo bylo v historii využíváno podobně jako dřevo smrkové, tedy například na krovy mnoha staveb. Vzhledem k větší odolnosti ve vodě se uplatňovalo také při stavbě hrází, jezů, mlýnských staveb, nejrůznějších pilířů aj. Využíváno bylo také na šindel. To všechno vedle přírodních faktorů také přispělo ke snížení zastoupení jedle v lesních porostech Střední Evropy, Krkonoše nevyjímaje.

S jedlí dlouhodobě pracují i kolegové na polské straně Krkonoš. Ať už jde o polský národní park, nebo polské státní lesy, které obhospodařují porosty v ochranném pásmu národního parku.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

KRNAP vykoupil pozemky v Černém Dole, aby zabránil stavbě komplexu
Vlk se (opět) stal součástí krkonošské přírody
Kriticky ohroženému hořečku ladnímu se v Krkonoších nebývale daří
Nová opatření přispějí k regulaci automobilové dopravy v Krkonoších
Ošetřují Studenovskou alej, aby zajistili její bezpečnost a dlouhověkost
Správa KRNAP dočasně uzavírá Horskou silnici
Krkonošský národní park slaví Světový den strážců přírody
Krkonoše mají na dalších deset let jasno, jak pečovat o lesy
Pilotní zásahy nad horní hranicí lesa pomohou endemitnímu všivci
Užijte si v létě Krkonošský národní park, ale s respektem
Mapa republiky roztála
Přírodu na Sněžce opět chrání ochranné sítě
Natrhej si kytici lupiny, pomůžeš přírodě
Luční bouda se prý zavře, KRNAP totiž důsledně hlídá vjezd do Krkonoš
KRNAPu je 62 let: oslavy jsou ve znamení roku Františka Schustlera
Zahajují jarní sezonu péče o krkonošské louky
Chřástal polní volá o pomoc
Ředitelé národních parků oslovili poslance otevřeným dopisem
Zachraňují památnou lípu v Horním Maršově
Cenu ředitele Správy KRNAP za rok 2024 získalo devět oceněných
Nyní lze žádat o finanční příspěvek na péči o trvalé travní porosty
Muzeum Krkonoš čeká jarní úklid
Krkonoše jsou klenotem horských vod
Krkonošské lesy jsou přírodní poklad a naše dědictví
V Krkonoších začali hnízdit sokoli. Dodržujte pravidla
Tetřívci začínají tokat. Zavírají dočasně některé cesty v horách
Krkonošská muzea se stala členem celosvětového společenství
Letošní maximum na Mapě republiky je 7,74 metru sněhu
Světový den divoké přírody je i oslavou přírodního bohatství Krkonoš
Krkonoše mají nový předmět ochrany: vzácný mech šikoušek zelený
Objevili Schustlerův první návrh na zřízení KRNAP!
KRNAP zachraňuje genofond krkonošských jedlí
Hojný obyvatel Krkonoš konipas horský je Ptákem roku 2025
V Krkonošských muzeích budou nově k dispozici i dětské plenky
Rostlinu roku 2025 – starček úzkolistý – najdeme i v Krkonoších
Správa KRNAP v loňském roce vykoupila přes 11 hektarů pozemků

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.