Kaskáda vodopádů na Bílém Labi láká na Lavinovou peřej i Velký skok

30.04.2020 13:03:17 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj,Krkonoše

Když vládne dlouhodobé teplo a sucho, je nejlepší vyrazit do horských lesů k vodě. Pozoruhodnou podívanou nabízí kaskáda vodopádů na nespoutaném Bílém Labi v Krkonoších. Tato řeka, která je levostranným přítokem Labe, pramení nedaleko Luční boudy.

„Vodopády jsou doslova přírodní fenomén, kde nám voda ukazuje svou sílu a energii. Když je na jaře hodně vody, bývá v nich skutečná vodní bouře a je na co se dívat. Určitě stojí za to se k vodopádům Bílého Labe vydat," doporučuje Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Bílé Labe patří spolu s Labem a Mumlavou mezi nejdivočejší relativně vodnaté toky Krkonoš. Většinu vodopádů a kaskád si lze prohlédnout během putování po modré turistické značce, která vede podél toku řeky.

Prvním zajímavým místem je 120 metrů dlouhá a 24 metrů vysoká Lavinová peřej, která se nalézá 800 metrů nad Boudou u Bílého Labe; další je pět metrů vysoký Plotnový vodopád, jehož vody padají k zemi pod třicetistupňovým sklonem. Velkolepou soustavu tvoří útvar zvaný Dlouhý vodopád: sestává ze čtyř slapů o celkové výšce 14,5 metru, to vše v délce přes 50 metrů.

Tím však vodní podívaná nekončí. Dále po proudu se totiž nalézá další kaskáda řečená Balvanová o výšce pět a půl metru a více než třicetistupňovém sklonu. Název dostala podle velkého balvanu, který byl pod ní zaklíněn, avšak odnesla jej povodeň v roce 2006. Kaskáda je vysoká 5,5 metru a má sklon přes 30°.

Zhruba 140 metrů nad přítokem Hřímavé bystřiny je k vidění celkem malý, ale zajímavý vodopád - Velký skok. Je vysoký pouze 2 metry, v levé části je však téměř svislý. Posledním, největším a nejznámějším z celé plejády peřejí je čtyřmetrový Velký vodopád pod ústím Černého potoka. Sestává ze dvou proudů, přičemž ten pravý při nižším stavu vody zaniká. Když teče vody hodně, oba proudy naopak splývají.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Kam na výlet s dětmi? Na naučné stezky s veverkou či liškami
Boží hrob Velenice: Baroko vytesané do skály
Kam na výlet? K Maloskalské Drábovně
Zlatý vrch v Lužických horách je dvojčetem Panské skály
Blíží se jaro, čas výletů. Třeba na Mužské kameny
Tip na výlet: Průrva Ploučnice zvaná též Pekelný jícen či Hromová rána
Polevsko — sklářská obec v Lužických horách
Muzeum v Poniklé zve na místnost faráře i módu první republiky
Hrad Vítkovec u Milčanského rybníka zničila třicetiletá válka
Křížová cesta na Vysokém hřebeni vznikla díky léčivé vodě
Nejkratší tunel v republice? Pekařova brána v Českém ráji
Za skalními reliéfy do Třídomí v Lužických horách
Za rozhledy do Krkonoš. Třeba na vyhlídku na Čertově hoře
Méně známé místo kraje: Juliina vyhlídka u Mimoně
Oldřichovský Špičák láká na pomníček dřevorubce i skalní vyhlídky
Kamenického stezka provede Českým rájem
Švýcarská vyhlídka stojí na základech zaniklého hostince
Letos stoupl zájem o hrady Grabštejn a Trosky či zámek Hrubý Rohozec
Krkavčí skála, další z málo známých míst Libereckého kraje
Tip na výlet: Luž - nejvyšší vrchol Lužických hor
Malá Skála láká za tajemstvím Pantheonu
Liberecký kraj neznámý: Z hradu Štěpanice zůstaly zbytky paláce a věže
Via ferrata: adrenalinová ochutnávka na Vodní bráně
Méně známé místo v kraji je i skalní hrad Stohánek
Za adrenalinem do jizerských i krkonošských bikeparků
Vyhlídka Terezínka, další méně známé místo Libereckého kraje
Na agroturistiku v Libereckém kraji zve i Statek Zakšín na Kokořínsku
Českým rájem skrz naskrz na koloběžce i na lodi
Rozhledna Járy Cimrmana se nepyšní výškou, ale hloubkou
Do Českého ráje o státních svátcích zamířily tisíce návštěvníků
Méně známé, ale zajímavé místo kraje: Dutý kámen
Méně známá místa kraje: Harrachovská hrobka v Horní Branné
Zřícenina hradu Bradlec u Lomnice: místo, které stojí za návštěvu
Liberecký kraj představuje méně známá místa: Sirný pramen

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krajští zastupitelé odsouhlasili sloučení liberecké textilní a strojní průmyslovky

Rozšíření přístupu k všeobecnému vzdělávání a zlepšení kvality výuky za využití nových technologií. Takové jsou cíle a zároveň výhody chystaných organizačních úprav ve struktuře středních škol zřizovaných Libereckým krajem. Sloučení Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické a Vyšší odborné školy se Střední průmyslovou školou textilní dnes schválili krajští zastupitelé. Hlasovalo celkem 36 zastupitelů. Pro jich bylo 28, proti 7 a jeden zastupitel se hlasování zdržel. Změna vstoupí v platnost od 1. července tohoto roku. Podle nového schématu se bude vyučovat od školního roku 2024/2025. Název školy bude znít Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Liberec, příspěvková organizace. Ředitelem zůstane Jaroslav Semerád. „Díky sdílení materiálního a technického vybavení se zlepší podmínky pro vzdělávaní studentů," řekl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, sportu a zaměstnanosti.

Liberecký kraj má připomínky k návrhu konsolidačního balíčku

Krajští radní na mimořádném jednání schválili čtyři zásadní připomínky k navrhované novele zákona o rozpočtovém určení některých daní. Nesouhlasí například s jeho snížením nebo navrhují podíl kraje na spotřební dani z minerálních olejů. „Chápu, že vláda s návrhem na úspory veřejných financí přijít musela. Stejně jako v každé domácnosti, pro kraj nebo obec platí, že nemohou dlouhodobě utrácet víc, než jaké jsou jejich příjmy. Stejně by se dlouhodobě měl chovat i stát ve vztahu ke svým výdajům. Z každodenní zkušenosti vedení krajských financí však navrhujeme některé změny provést jinak. Jde nám zejména o to, aby byl řešen systém financování krajů. Podíly příjmů jednotlivých regionů dávno neodpovídají dnešní realitě," uvedl hejtman Martin Půta.