Když je borůvka v Krkonoších vetřelcem…

06.09.2021 11:52:48 | Autor: redakce | Rubrika: VOLNÝ ČAS | Obce: Krkonoše

Budeme mít v Krkonoších květnaté horské louky nebo budeme sbírat luční borůvky? To je dilema, které v posledních letech na řadě enkláv řeší odborníci na krkonošské louky. Borůvce - opadavému keříku patřícímu do jehličnatých a listnatých lesů, na vřesoviště a rašeliniště v Krkonoších vyhovují půdy nevysychavé, kyselé a chudé na živiny.

Borůvčí na loukách je však důkazem postupné přeměny louky v původní les. Louky mající ještě naději na záchranu od porostů borůvky postupně Správa krnap osvobozuje.

„Borůvky jsou zdrojem potravy pro místní semenožravé ptáky, například pro tetřívka, ale smlsnou si na nich i jiná divoká zvířata. Pokud ale borůvka přebere nadvládu na louce, jde o alarmující znamení jejího blížícího se zániku. Borůvka na louky nepatří. Keříky borůvek se postupně vkrádají z okrajů lesa zejména tam, kde louky pozbyly pravidelnou péči. Borůvku jako pionýra lesa následně doplňují náletové dřeviny a pasekové byliny. Louka se pozvolna mění v les," uvedl tiskový mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Proto Správa KRNAP v rámci lučního managementu borůvčí na některých lokalitách vyřezává. Letos to plánuje na přibližně čtyřech hektarech.

Horské louky vznikaly dlouhodobě ve spojení s činností člověka. Po staletí byly louky pravidelně sečeny, paseny, hnojeny apod. Postupně docházelo k jejich rozšiřování, až vznikly drobné kompaktní, ale i rozsáhlé luční enklávy o několika desítkách hektarů. Na horských enklávách se pravidelně hospodařilo rok co rok po minimálně 450 let. Díky ohromnému úsilí rodin hospodářů - budařů - vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva s vysokou přírodní a kulturní hodnotou. Změny tradičních hospodářských rytmů urychlil konec druhé světové války, kdy hospodaření ustalo. Do té doby se borůvčí drželo zpravidla v lese, na loukách pro něj nebylo místo, seno bylo cennější.

„Správa KRNAP se díky několika běžícím projektům na podporu lučních společenstev rostlin a živočichů snaží zachovat a obnovit péči na nejcennějších zachovalých loukách. Proto je na vybraných loukách borůvka vysekávána spolu se snahou obnovit hlavní zemědělské činnosti pro návrat tolik líbivé horské květnaté tváře. Uvedené činnosti jsou součástí projektu Obnovný management krkonošských luk (CZ.05.4.27/0.0/0.0/19_120/0010296), Operační program Životní prostředí," doplnil Radek Drahný.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Brusnice borůvka na krkonošské louky nepatří!
Borůvkové opatření letos poprvé po 17 letech v Krkonoších nezavedou
V Krkonoších opět začíná platit omezení vstupu kvůli sběračům borůvek

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.