Kolora na přelomu září a října ožije díky netradičnímu projektu

25.09.2011 22:17:18 | Autor: Petr Ježek | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Semily

Dříve symbol Semil a dnes chátrající textilní továrna Kolora ve dnech 30. září a 1. října ožije díky netradičnímu projektu. Mladí umělci ze Semil se spojili s dalšími studenty DAMU a chtějí v areálu předvést divadelní představení a další umělecké performance a projekce.

Textilní továrna v Semilech - Řekách a její dcery stojící podél řeky Jizery ovlivňovaly životy mnoha generací, protože v nich pracovaly tisíce lidí. Navíc tyto továrny vyvážely textil do celého světa  a značka Kolora byla ceněná v oblasti tkanin na povlečení a textilních plen. Na její historii navázala v 90. letech firma Hybler, ale dnes už areál této továrny zeje prázdnotou.

„Proto jsme se rozhodli vrátit továrně život, připomenout starší generaci co v ní zažila. Otevřít její brány i mladým lidem, za které by se jinak nedostali a starším poodhalit vzpomínky a tajemství, na které sedá prach," uvedla k projektu jeho koordinátorka Anežka Navrátilová.

Projekt vznikl díky motivaci pedagogů

Skupina celkem třiceti studentů a umělců vznikla díky motivaci pedagogů, kteří studenty vyzývali k vytváření projektů odehrávajících se v netradičních prostorech. Studenti mají k akci povolení majitele objektu Milana Kuršela, bez kterého by se brány areálu ostatně nemohly pro veřejnost otevřít.

„Naším cílem je pomocí tohoto ojedinělého projektu ve spojení divadla, tance a výtvarna s architektonicky unikátním objektem továrny obohatit kulturní život v regionu," doplnila Anežka Navrátilová.

Kromě studentů a mladých umělců z DAMU pocházejících ze Semil (Nikola Pádivá, Iveta Jiříčková, Pavel Martinec, Jan Mocek, Zuzana Marková, Michaela Hradecká, Lucie Valšíková a Anna Bedrníková) se na projektu budou podílet i žáci a pedagogové literárně dramatického oboru ZUŠ Semily, tanečního souboru ZUŠ Semily pod vedením Lenky Hlubučkové a žáků hudebního souboru ZUŠ Semily pod vedením Roberta Tomáše.

Získali ocenění i podporu nadací

Projekt byl zařazen do programu Mezinárodního bienále Industriální stopy 2011 a získal podporu několika nadací. Studenti ale podle svých přání sledují i vyšší cíle než si zahrát a zatančit v ojedinělém areálu. „Prostřednictvím našeho projektu chceme být impulsem k veřejnému dialogu, který by v ideálním případě mohl vést k novému využití továrny," sdělila na závěr koordinátorka projektu.

Zájemci a diváci jsou v areálu bývalého závodu Kolora 01 vítáni mezi 15 a 17 hodinou v pátek 30. září a ve stejném čase v sobotu 1. října. Podle pořadatelů se každý návštěvník stane součástí skupiny, kterou průvodci továrnou provedou a předvedou jim různá tématická zastavení - výtvarné instalace, performance či projekce.

Historie areálu Kolory:

Nejpozoruhodnější semilskou tovární budovou je areál v městské části Řeky momentálně vlastněný firmou Hybler Textil a.s. Ten nechal postavit v letech 1861-1865 továrník Franz Schmitt jako přádelnu bavlny a mechanickou tkalcovnu. Po dobudování zaměstnával podnik na 1700 lidí. Součástí tohoto továrního areálu byly i obytné domy, škola, pošta, hotel a prodejny. Firma měla svého lékaře, svou nemocnici, požární sbor, tovární kapelu, sportovní střelnici, kuželník a plovárnu.

Výrobky firmy Schmitt získaly ve světě dobré jméno a řadu cen na mezinárodních výstavách. Obchodní zastoupení firma měla ve všech světadílech, hlavní sklady v Praze, Vídni a Budapešti. Celý podnik prosperoval také proto, že byl postaven v těsné blízkosti nově postavené železniční trati, tedy bylo možné sem dovážet potřebné suroviny a naopak vyvážet hotové výrobky. Po smrti F. Schmitta (1883) pečovali o podnik jeho následovníci až do roku 1940, kdy ho koupila firma Gebrüder Rudolph Eibau.

Za okupace byla tkalcovna v Řekách vystěhována pro potřebu zbrojní firmy Zittwerke, v přádelně zůstalo z původních 93 tisíc jen 10 tisíc vřeten, do tiskárny šátků byl umístěn sklad oděvů námořnictva a výzkumná stanice kotonizace z Berlína. Bývalé firmě Schmitt byly způsobeny válečné škody ve výši 34,6 milionu. V posledních dnech války bylo v objektu ubytováno německé vojsko a za revoluce sběrný tábor tisíců německých zajatců.

Po znárodnění v roce 1945 bylo v areálu firmy F. Schmitt v Řekách zařízeno podnikové ředitelství Pojizerských bavlnářských závodů Semily. V roce 1950 byla zřízena obrubovna plenek a postupně se podnik stává jediným výrobcem dětských plen pro celou republiku a část produkce je vyvážena i do zahraničí. V té době byl celý komplex výrazně modernizován.

Po reorganizaci československého průmyslu v roce 1958 se stal areál závodem národního podniku Kolora Semily. Do módy se dostaly pětiletky, Řády práce a metody sovětských textilaček. V roce 1982 bylo dostavěno rozsáhlé sídliště u Kolory, které je dnes největším sídlištěm v Semilech.

V 90. letech se v rámci Velké privatizace stal objekt majetkem akciové společnosti Hybler Textil, která v současné době využívá docela nepatrnou část celého komplexu. Hlavním akcionářem je Milan Kuršel, který nám dal svolení k tomu, zde projekt Site specific pořádat.

Naposledy jste spatřili prostory areálu Kolory na Našem Pojizeří:

FOTO: V Semilech hořelo v areálu bývalé tkalcovny

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Sbírka Krabice od bot prodlužuje provoz sběrných míst do 14. prosince

Diakonie ČCE se rozhodla prodloužit sbírku vánočních dárků Krabice od bot do 14. prosince. Pro štědré dárce tak bude ještě necelý týden otevřeno 66 sběrných míst, jejichž přehled je k dispozici na webu sbírky krabiceodbot.cz. V jejím patnáctém ročníku se během dvou týdnů na přelomu listopadu a prosince podařilo vybrat už 58 000 dárků pro děti z rodin ohrožených chudobou, stále však chybí dárky pro 7 000 dětí. Více podrobností

Silnice z Kuřívod na hranici kraje se dočkala rekonstrukce

Řidiči již mohou projet po 4,3 kilometru dlouhém zrekonstruovaném úseku silnice III/27235 od Kuřívod po hranici se Středočeským krajem. Stavbu za 53,5 milionu korun dokončila společnost Kuřívody SaM - COLAS, vzniklá spoluprací firem SaM silnice a mosty a COLAS CZ. Úsek je nyní bezpečný a připravený na každodenní provoz. „Jsem rád za další zrekonstruovanou silnici v Libereckém kraji. Naším cílem je zajistit bezpečné a plynulé silniční spojení v regionu. Letos kraj do oprav silnic a mostů investoval zhruba 1,27 miliardy korun, včetně prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury a evropských zdrojů," uvedl Jan Sviták, náměstek hejtmana pro resort dopravy.