Krajská knihovna otevřela Literární minimuzeum autorů Liberecka

15.11.2024 16:41:55 | Autor: Kateřina Šidlofová | Rubrika: KULTURA | Obce: Liberecký kraj

Znáte-li živého autora, asi vás to tolik neudiví, ale u autorů dávno zesnulých někdy zapomínáme, že psaní představovalo jen část jejich životů a že také pracovali, cestovali, jedli a pili, spali, milovali nebo třeba zahradničili. A že tyto činnosti a předměty s nimi spojené jsou často minimálně stejně zajímavé jako autoři a jejich díla. A proto se pracovníci Krajské vědecké knihovny v Liberci rozhodli založit a vystavit sbírku Literárního minimuzea autorů Liberecka.

„Pro nás vše začalo díky daru Otokara Simma, razítku předválečného německého autora Gustava Funkeho, jednoho ze spisovatelů z naší antologie Ještědské květy, díky kterému nás napadlo vytvořit sbírku předmětů autorů Liberecka," vysvětluje autor výstavy Marek Sekyra, v liberecké knihovně vedoucí oddělení Všeobecná knihovna.

Výstava byla veřejnosti poprvé představena u příležitosti konání festivalu Den poezie v úterý 12. listopadu 2024 ve spolupráci s Libereckým autorským kruhem LAK, jehož členové Martin Trdla a Julius Benko večer doprovodili svými básnickými texty a spolu s dalšími členy LAKu Štěpánem Kučerou a Miroslavem Stuchlým se významně podíleli na obsahu a podobě samotné výstavy.

„Literární provoz a kritiku stále trápí, a pořád budou, spory, zda oddělit autora od jeho díla a číst ho autonomně, nebo ho v něm vnímat a na základě toho k věci přistupovat. To rozlouskávat nechci, ale troufám si tvrdit, že na toto téma se můžeme dívat i jinak a do debaty nad ním může, s nadsázkou řečeno, přispět snad i toto minimuzeum. V době, kdy průměrnou knihu brzy napíše umělá inteligence, je dobré se podívat a ujistit, že ten a ten autor je opravdu z masa a kostí, chodí do práce, nakupuje, má své neřesti, do něčeho své dílo vyťukává a tak podobně. Navíc si myslíme, že expozice může návštěvníky, které regionální autoři míjejí, k jejich tvorbě přivést. A literáti, na něž třeba tolik nemíří záře velkých reflektorů, budou za kousek slávy vděční. Jsme proto rozhodně rádi, že nás knihovna s tímto skvělým projektem oslovila a že jsme se mohli zamyslet, co bychom tak do toho muzea coby kousek nás poskytli," říká předseda Libereckého autorského kruhu Martin Trdla, který do expozice přispěl svým sakem, v němž napsal několik básní.

Sbírka se postupně rozrůstala a dnes si v ní můžete prohlédnout např. grafický list k románu Krabat od Otfrieda Preußlera, vlastnoručně opoznámkovanou knihu Jak poznám ptáky v přírodě Miloslava Nevrlého, psací stroj Milana Hrabala, dýmku Stanislava Kubína, počítač Jana Šebelky, náramky a prsteny Věry Vohlídalové nebo tenisky Pavla Brycze.

Literárních muzeí či památníků nalezneme v kraji pramálo. Díky nim se můžeme seznámit jen s velmi malou částí autorů Liberecka. Literární historie našeho kraje je však rozsáhlá - od 19. století do současnosti je tvořena již více než 500 autory, ženami i muži, Němci, Čechy, Židy, Romy i dalšími, autory mnoha různých žánrů pro děti i dospělé. Jedním z nejvýznamnějších představitelů je Miloslav Nevrlý, autor Knihy o Jizerských horách a Karpatských her, či např. Otfried Preußler, spisovatel, který světové literatuře daroval Čarodějova učně (v německé originále vyšlo jako Krabat) a dětem Malou čarodějnici.

Přímo v Liberci působí po roce 2000 dvě zásadní literární sdružení - Kruh autorů Liberecka a jeho nástupce Liberecký autorský kruh - a s nimi řada dalších spisovatelů více či méně sdružených, mezi nimi např. autoři spjatí s Technickou univerzitou, s festivalem Literární pozdravy, se samotnou knihovnou a časopisem Světlik, s Jizersko-ještědským horským spolkem, s Veletrhy dětské knihy, dále skautští spisovatelé a autoři spjatí s různými nakladatelstvími a mnozí další.
Společnou snahou těchto autorů, institucí a sdružení je mimo jiné uchovávat a zpřítomňovat naši regionální literární tradici, byť např. prostřednictvím civilních předmětů všedního lidského života. Výstava Literárního minimuzea je v tomto kontextu tedy zatím jen malou ukázkou a ochutnávkou, jak bohatá a různorodá je literární historie Libereckého kraje. Budeme ale rádi, když se stane zároveň i výzvou pro další autory, kteří by se chtěli připojit k naší sbírce a podílet se na jejím rozšiřování. Neváhejte a doneste... třeba formu na bábovku!

Sbírka bude v knihovně vystavena až do konce roku 2024. Najdete ji uprostřed Všeobecné půjčovny pod schodištěm, tam kde do země vrůstá Žíla Lukáše Rittsteina. Do budoucna se počítá s jejím opakovaným vystavováním v rozšířené podobě.

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 6 fotek)

Sdílet s přáteli na facebooku

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2026 2027
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Setkání turnovského starosty se seniory

Setkání se starostou města Tomášem Hockem proběhne ve čtvrtek 19. března 2026 od 13 hodin v Klubu aktivních seniorů v penzionu v ulici Žižkova. Připravte si dotazy, připomínky k tomu, co vás zajímá, těší i trápí. Určeno pro pravidelné návštěvníky klubu o další zájemce z řad veřejnosti.

Individuálními dotacemi podpoří kraj projekty v oblasti životního prostředí

Liberecký kraj poskytne individuální dotace na pět projektů v celkové výši 1.550.000 korun. Podpora z rozpočtu odboru životního prostředí a zemědělství je určena například pro Geopark Ralsko, Globální geopark UNESCO Český ráj, Nadaci Ivana Dejmala pro ochranu přírody, Správu Krkonošského národního parku nebo organizaci Hnutí DUHA Šelmy. Projekty budou uskutečněny v období od ledna do listopadu roku 2026. „Individuálními dotacemi podpoříme aktivity, které přispívají k ochraně přírody, rozvoji šetrného turismu i environmentálnímu vzdělávání. Důležité je také zapojování veřejnosti a dětí do aktivit, které posilují vztah k přírodě a krajině našeho regionu," uvedl náměstek hejtmana pro životní prostředí a zemědělství Jiří Klápště.