Krajský hejtman Martin Půta zavítal do Poniklé

17.01.2014 17:56:21 | Autor: Jiří Langer, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Poniklá

Je třeba upustit páru, trochu vydechnout, se zřejmě rozhodl krajský hejtman Martin Půta, když v nabitém minulém týdnu přijal pozvání starosty Poniklé Tomáše Hájka na přátelskou návštěvu jedné z nejstarších obcí Libereckého kraje.

Na obecním úřadě jej přivítal rychtář Kabinetu krkonošské slovesnosti, tedy starosta, který hodlal spolu s hejtmanem v průběhu tří hodin také navštívit Ponikelskou bábu - kořenářku.

„Náš kabinet je jednou ze sedmnácti společenských organizací, které u nás působí," pochlubil se hned v úvodu rychtář vlastenecko obrozeneckého spolku ustaveného roku 2010 k velebení staroslavné historie Poniklé (dříve též Poniklá nad Jizerou, za II. sv. války Pinklau) a Krkonoš. Na prvním místě jmenoval Divadelní spolek Josef Jiří Kolár, pak SDH Poniklá a SDH Přívlaka (obec připojená v roce 1961), Sokol, Sojčata, Muzeum krkonošských řemesel, TJ Poniklá - fotbal, dále zde pracují Včelaři, Jeskyňáři, Autoklub, Matice Tuláčkova, Červený kříž, Svaz žen, myslivci, a mohli bychom pokračovat takřka do nekonečna.

„A právě ochotníci a místní hasiči oslaví letos slavná výročí - divadelníci mají 150. narozeniny a hasiči jsou jen o dvacet let mladší," upozornil starosta a pozval hejtmana a všechny obyvatele Libereckého kraje a okolí na 24. května do Poniklé, kde se k těmto významným kulatým jubileím obou spolků uskuteční řádné „kerkonošské" slavnosti.

Než hejtman vyrazil do současnosti, stačil si ještě prohlédnout barokní kostel sv. Jakuba Většího, vysvěcený roku 1682, vyšplhat na jeho věž a obdivovat stoletý hodinový stroj, o který se vzorně stará Zdeněk Jirouš, a také tři věžní zvony. „Je to takřka neuvěřitelné, jak jednoduchý a důmyslný stroj pracuje bez poruch. Naši předci toho hodně uměli," chválil Martin Půta, který si se stejným zájmem prohlédl vedle stojící sochu Jana Nepomuckého, budovy bývalých divadelních sálů, Krkonošské muzeum řemesel a další zdejší neuvěřitelné historické památky.

Hejtman se také prošel po Tuláčkově návsi, což je další místní rarita. Ponikelský rodák Jiří Václav Tuláček (1813-1867) je nazýván "herdina vojny prajsko - rakouský, písmák a muderlant, vozdoba pantheonu uznešenejch Ponikeláku". „Chtěl totiž v roce 1866 během prusko-rakouské války na kopci za vesnicí bojovat proti pruskému vojsku, sousedi jej však odzbrojili, a tak na vojáky nevystřelil," popsal mimořádnou historickou událost starosta s tím, že náves, na které stojí i místní základní škola a malý krámek neboli Obchod se zbožím smíchaným, tedy nese jeho vznešené jméno.

V hasičárně hosty přivítala jedna z duší dobrovolných hasičů (SDH Poniklá skvěle reprezentuje kraj a Českou republiku v požárním sportu), člen výboru Tomáš Klikorka. Údajně každý den věnuje práci ve zbrojnici, kde je umístěna i historická stříkačka, nejméně dvě hodiny. „Máme problém, vloni na podzim se neopravitelně rozbila stařičká cisterna ponikelské výjezdové jednotky, která má tak sníženou akceschopnost. Doufáme, že by se mohlo podařit získat čas od času vyřazovanou techniku od profesionálů, která je minimálně o generaci mladší, než ta naše původní. Nyní se bude rozhodovat, zda nějakou vyřazenou dostaneme," posteskl si Klikorka a s úsměvem prozradil, že na prázdné místo mu zatím kamarádi pořídili jiné hasičské vozidlo - hračku.

Obec Poniklou zviditelnila nejen Ponikelská bába, ale velkou tradici tu má i výroba skleněných vánočních ozdob firmy Rautis, kam se hejtman rovněž vypravil. Foukají se zde skleněné perle různých tvarů a velikostí a obchod nese název Třpytivá krása.

„Náš dům funguje i jako muzeum a tvůrčí dílna pro děti i dospělé. Po exkurzi nabízíme ještě možnost umontovat si vlastní ozdobu v naší kreativní dílně," zve majitel perlařské manufaktury Marek Kulhavý s manželkou Barborou.

Martin Půta ještě stihl navštívit čerstvě opravenou mateřskou školu, kde jej provedla ředitelka Lenka Scholzová, která má na starosti 32 dětí, a podiskutovat s občany.

Obec byla úspěšná i v nejrůznějších soutěžích, například v roce 2008 zvítězila v krajském kole Vesnice roku, předtím v letech 1999 a 2007 získala modré stuhy, za co jiného než za bohatý společenský život. „V převážně české vesnici zde za války bohužel obec také získala v roce 1944 i nelichotivý titul vzorná obec Velkoněmecké říše. Na to nejsme hrdi," doplnil kvůli historické pravdě starosta.

Podle něj ale obec ve světě reprezentuje vedle perlařů či ozdůbkářů ještě hlavně firma Singing Rock svým horolezeckým vybavením. Doma pak proslavila obec ona Ponikelská bába z Krkonošských pohádek Marie Kubátové, kterou zde návštěvníci vyhlížejí a hledají. Jak se dalo čekat, v chalupě ani u ní nebyla.

„Kuba, Anče a hajný od kořenářky z Poniklé přinesli zázračné koření, které Trautenberkovi vyléčilo bolavý zub," připomíná starosta s tím, že někdy se jí někde, možná jinde, taky říkalo Babička Krakonoška. „Jestli ale bydlela v Poniklé, se přesně neví, i když na požádání každému zájemci onu chalupu ukážu. Je ale jisté, že žila v Krkonoších," směje se starosta a ukazuje na naklánějící se stavení u silnice, v níž navíc kdysi bydlel další místní rodák jménem Karel Tuláček - muzikant, kterého paní Kubátová navštěvovala, když čerpala inspiraci pro své knihy.

„Oceňuji, jak zde lidé mají zájem o společenské dění, každý snad musí být nejméně v pěti spolcích, poznamenal hejtman, když se dozvěděl, že tu žije „jen" 1151 obyvatel. „Každému doporučuji se zde stavit a trochu zbrzdit životní běh. Určitě se sem vrátím buď na jubilejní oslavy, nebo v prosinci se podívat na místní vyhlášený padesátičlenný živý betlém, který, jak jsem slyšel, prý stavějí hlavně děti," přislíbil Martin Půta, který darem dostal od starosty dvě publikace místních autorů - Von je ještě živej - vyprávění legionáře Františka Doška z Jilmu, které zapsala Hana Tomešová, a básnickou sbírku Františka Jerie Kam nedohodíš kamenem... s ilustracemi Václava Horáčka, a také stolní kalendář Poniklá na starých pohlednicích od Miroslava Holubce.

Předchozí návštěvy hejtmana v Pojizeří:

Hejtman Martin Půta navštívil Turnov

Jilemnice se hejtmanovi pochlubila nemocnicí, Dětským centrem i muzeem

FOTO: Semiláci besedovali s hejtmanem Martinem Půtou

Sdílet s přáteli na facebooku

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 9 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2025 2026
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.