Krkonoše jsou po roce příprav blíž návratu motýlího krále

03.09.2022 18:16:34 | Autor: redakce | Rubrika: VOLNÝ ČAS | Obce: Krkonoše

Již déle než rok trvají přípravy pro návrat vzácného motýla jasoně červenookého do Krkonoš, který je pro svou majestátnost přezdívaný králem motýlů. Podařilo se ho rozmnožit v chovatelské stanici a nyní přichází čas na neméně důležitou část.

„Celý chov by byl úplně zbytečný, pokud bychom nedokázali obnovit vhodné podmínky pro život jasoně v Krkonoších. Hlavním důvodem proč tento motýl na řadě lokalit v Evropě vymírá, je zarůstání skalnatých míst, které nejen tento motýl bezpodmínečně potřebuje ke svému životu," vysvětlil chovatel motýlů Miloš Andres z ochranářské Skupiny JARO.

„V minulosti probíhaly v divočině přírodní procesy daleko dynamičtěji než dnes. Dřeviny, trávu i byliny spásaly různé druhy kopytníků a čas od času některá plocha vyhořela vlivem požáru, jehož rozsah mohl být i daleko větší než tomu aktuálně bylo v Českosaském Švýcarsku. Přirozené bezlesí dále udržovaly i rozvodňující se řeky, větrné polomy a kůrovcové "kalamity". Dnes je navíc vlivem znečištění v prostředí mnohem více živin, které fungují jako hnojivo a to pomáhá dřevinám šířit se na místech, kde v minulosti přežít nedokázaly. A proto dnes zarůstají i skály, které byly od pravěku holé," vysvětlila krajinná ekoložka Gita Matlášková, která pomáhá koordinovat část projektu Apollo zaměřeného na aktivní ochranu jasoně červenookého v Evropě.

Aby se podařilo obnovit podmínky pro jasoně, musí se teď ochránci přírody chopit řetězových pil, seker i křovinořezů. Skalnaté části je nutné vyřezat na vytipovaných místech natolik, aby je mohl v budoucnu motýlí král jasoň znovu osídlit. Ten potřebuje ke svému životu pestrobarevný koberec tvořený hlavně načervenalými stonky rozchodníků nebo rozchodnice růžové, kde se pasou jeho housenky. Dospělí motýli zase potřebují květy chrp, hvozdíků, chrastavců nebo třeba jetelu.

Vyřezávání dřevin probíhá pod odborným dozorem pracovníků ochranářské skupiny JARO tak, aby nedošlo k poškození přírody a jejích obyvatel. „Snažíme se, aby tyto zásahy co nejvíce pomohly obnovit prostředí, které bude vhodné nejen pro motýly, včely, pestřenky a další opylovače, ale i pro ještěrky včetně slepýšů, žáby, nebo některé ptáky jako největší evropskou sovu - majestátního výra velkého. Současně na vše bedlivě dohlížejí i botanici Krkonošského národního parku, aby práce ochránců přírody probíhaly bezchybně i z tohoto hlediska. Snaha o návrat krále motýlů díky tomu pomůže zlepšit podmínky pro život celé jeho družiny od rostlin až po živočichy," vysvětlila koordinátorka projektu Tereza Macečková.

Misi za návrat krále motýlů do Krkonoš, oficiálně projekt LifeApollo2020, realizují členové Skupiny JARO ve spolupráci se Správou Krkonošského národního parku, Agenturou ochrany přírody a krajiny, členy České společnosti entomologické, pracovníky Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a celou řadou zahraničních organizací.

Více informací o projektu, včetně možnosti jak přispět na záchranu tohoto druhu v regionu celé střední Evropy, je k nalezení na stránkách adrese https://pomaham-prirode.cz/apollo.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Mise za návrat krále motýlů Apolla do Krkonoš právě začíná!

Krátké zprávy z regionu Semilska

Měření prachu v okolí Turów pokračují. Loni nedošlo k překročení limitů

Součástí vloni podepsané mezistátní dohody mezi Českou republikou a Polskem bylo i pravidelné měření koncentrací prachových částic PM10 na deseti vybraných bodech v okolí dolu Turów na území Polska. Z měření vyplývá, že hodnoty nepřekročily limity stanovené legislativou. „V rámci provedeného měření byly sledovány průměrné denní koncentrace prachových částic PM10, přičemž na každém bodě bylo 24hodinové měření provedeno opakovaně vždy ve 2 po sobě jdoucích dnech. Celé měření probíhalo na jednotlivých bodech postupně od 23. května do 12. června 2022. Dle výsledků provedeného měření se průměrné denní koncentrace prachových částic PM10 v blízkém okolí dolu Turów v době měření pohybovaly v rozmezí cca 9-43 μg/m3 a ve sledovaném období tak nebyla překročena hodnota stanovená legislativou pro denní imisní limit 50 μg/m3," uvedl Václav Židek, člen rady kraje pro resort životního prostředí a zemědělství.

Oba sledované turnovské prameny jsou aktuálně pitné

Odbor životního prostředí informuje o kvalitě vody v pramenech Boží voda a pod Valdštejnem. Oba prameny jsou v současné době pitné. Výsledky rozboru pramene pod Valdštejnem ze dne 16. ledna vyhovují hygienickým limitům požadovaným vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 252/2004 Sb., v platném znění. Voda je pitná. Výsledky rozboru pramene Boží voda ze dne 19. ledna také vyhovují hygienickým limitům.