Krkonoše jsou po roce příprav blíž návratu motýlího krále

03.09.2022 18:16:34 | Autor: redakce | Rubrika: VOLNÝ ČAS | Obce: Krkonoše

Již déle než rok trvají přípravy pro návrat vzácného motýla jasoně červenookého do Krkonoš, který je pro svou majestátnost přezdívaný králem motýlů. Podařilo se ho rozmnožit v chovatelské stanici a nyní přichází čas na neméně důležitou část.

„Celý chov by byl úplně zbytečný, pokud bychom nedokázali obnovit vhodné podmínky pro život jasoně v Krkonoších. Hlavním důvodem proč tento motýl na řadě lokalit v Evropě vymírá, je zarůstání skalnatých míst, které nejen tento motýl bezpodmínečně potřebuje ke svému životu," vysvětlil chovatel motýlů Miloš Andres z ochranářské Skupiny JARO.

„V minulosti probíhaly v divočině přírodní procesy daleko dynamičtěji než dnes. Dřeviny, trávu i byliny spásaly různé druhy kopytníků a čas od času některá plocha vyhořela vlivem požáru, jehož rozsah mohl být i daleko větší než tomu aktuálně bylo v Českosaském Švýcarsku. Přirozené bezlesí dále udržovaly i rozvodňující se řeky, větrné polomy a kůrovcové "kalamity". Dnes je navíc vlivem znečištění v prostředí mnohem více živin, které fungují jako hnojivo a to pomáhá dřevinám šířit se na místech, kde v minulosti přežít nedokázaly. A proto dnes zarůstají i skály, které byly od pravěku holé," vysvětlila krajinná ekoložka Gita Matlášková, která pomáhá koordinovat část projektu Apollo zaměřeného na aktivní ochranu jasoně červenookého v Evropě.

Aby se podařilo obnovit podmínky pro jasoně, musí se teď ochránci přírody chopit řetězových pil, seker i křovinořezů. Skalnaté části je nutné vyřezat na vytipovaných místech natolik, aby je mohl v budoucnu motýlí král jasoň znovu osídlit. Ten potřebuje ke svému životu pestrobarevný koberec tvořený hlavně načervenalými stonky rozchodníků nebo rozchodnice růžové, kde se pasou jeho housenky. Dospělí motýli zase potřebují květy chrp, hvozdíků, chrastavců nebo třeba jetelu.

Vyřezávání dřevin probíhá pod odborným dozorem pracovníků ochranářské skupiny JARO tak, aby nedošlo k poškození přírody a jejích obyvatel. „Snažíme se, aby tyto zásahy co nejvíce pomohly obnovit prostředí, které bude vhodné nejen pro motýly, včely, pestřenky a další opylovače, ale i pro ještěrky včetně slepýšů, žáby, nebo některé ptáky jako největší evropskou sovu - majestátního výra velkého. Současně na vše bedlivě dohlížejí i botanici Krkonošského národního parku, aby práce ochránců přírody probíhaly bezchybně i z tohoto hlediska. Snaha o návrat krále motýlů díky tomu pomůže zlepšit podmínky pro život celé jeho družiny od rostlin až po živočichy," vysvětlila koordinátorka projektu Tereza Macečková.

Misi za návrat krále motýlů do Krkonoš, oficiálně projekt LifeApollo2020, realizují členové Skupiny JARO ve spolupráci se Správou Krkonošského národního parku, Agenturou ochrany přírody a krajiny, členy České společnosti entomologické, pracovníky Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a celou řadou zahraničních organizací.

Více informací o projektu, včetně možnosti jak přispět na záchranu tohoto druhu v regionu celé střední Evropy, je k nalezení na stránkách adrese https://pomaham-prirode.cz/apollo.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Mise za návrat krále motýlů Apolla do Krkonoš právě začíná!

Krátké zprávy z regionu Semilska

Linka 112 slaví 22. výročí

Dne 11. 2. slaví tísňová linka 112 své výročí. Za 22 let provozu bylo v ČR přijato přes 64 milionů hovorů. V Libereckém kraji operátoři jen v roce 2025 na lince 112 odbavili více než 86 tisíc hovorů - průměrně 236 denně.

Mezinárodní den bezpečnějšího internetu připomíná i Liberecký kraj

Mezinárodní den bezpečnějšího internetu připadá letos na úterý 10. února 2026. Každoročně upozorňuje na význam bezpečného a odpovědného chování v online prostředí a připomíná, že internet je přirozenou součástí každodenního života dětí i dospělých. Jeho mezinárodním heslem je Společně pro lepší internet. Liberecký kraj se k tomuto dni dlouhodobě připojuje podporou aktivit zaměřených na prevenci rizikového chování na internetu a rozvoj digitální gramotnosti dětí a žáků. Vnímá ho jako příležitost připomenout, že bezpečnost v online prostředí není jednorázové téma, ale součást každodenní výchovy a vzdělávání.