Krkonošské louky díky projektu Life Corcontica opět žijí!

14.09.2017 14:12:06 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj,Krkonoše,Pojizeří

Celkem 48 hospodářů spolupracovalo při obnově 490 hektarů krkonošských luk. To jsou hlavní výsledky projektu Life Corcontica. Od roku 2012 jej realizovala Správa Krkonošského národního parku spolu s Institutem aplikované ekologie DAPHNE a Ministerstvem životního prostředí. Právě končí jeho poslední sezona.

Horské smilkové louky v Krkonoších jsou jedinečné nejen v České republice. Díky endemickým druhům jako například zvonek český nebo violka žlutá sudetská jsou to společenstva unikátní pro celý svět! Ohrožuje je celá řada faktorů: zástavba, nepůvodní druhy rostlin, expanze plevelů a přeměna luk na lesy. V rámci projektu jsme realizovali několik desítek aktivit na podporu těchto vzácných horských smilkových luk a krkonošských hospodářů, kteří se o ně starají.

Na 360 hektarech správci obnovili hospodářskou péči - seč, pastvu, na dalších 130 ha, již obhospodařovaných, došlo k nadstavbovým zásahům na podporu květnatosti luk. Obnovit hospodaření se podařilo i na nejvýše položených loukách v České Republice. Ze 48 lučních ostrůvků mezi lesy s roztroušenými chalupami (tzv. lučních enkláv) jich 28 leží v nadmořské výšce nad 1 000 m, 6 z nich dokonce výše než 1 200 m n. m. (např. Růžohorky 1 240 m n. m., Černá Bouda 1 245 m n. m., Zadní Rennerovky 1 250 m n. m.).

Aby se na loukách, které byly 60 let opuštěné, dalo znovu hospodařit, museli jsme vykácet 40 hektarů náletových dřevin, zlikvidovat 50 hektarů invazních rostlin, pročistit a obnovit 18,5 km stružek a vysbírat 200 tun kamení z luk. Louky jsou nyní přístupné pro pastvu zvířat a část z nich nově i pro sekačky. Kromě tohoto byly více jak tři desítky hektarů luk citlivě přihnojeny nebo povápněny. Hospodaření bylo podpořeno nákupem nové techniky na senoseč, přepravního vozíku na hospodářská zvířata a několika sadami mobilních ohrad pro ovce, kdy vše bylo zdarma zapůjčeno hospodářům. V přírodní památce Sklenářovice bylo vystavěno 16 km oplocení pro usnadnění pastvy. Na Brádlerových Boudách a ve Sklenářovicích byly postaveny tři přístřešky pro ovce, skot a kozy a dva malé seníky.

Díky projektu vznikly i „Krkonošské farmářské stezky" (louky.krnap.cz) propojující tři důležité fenomény života v Krkonoších - vzácné krkonošské louky, pečující hospodáře a návštěvníky Krkonoš. Jednotlivé stezky se jmenují podle význačných lučních druhů: Arniková, Hořcová, Orchidejová a Smilková. Na farmách je pak možné zakoupit výrobky z krkonošských luk.

Kromě luk se projekt zabýval také ohroženou rybkou vrankou obecnou. Aby mohla v krkonošských potocích volně migrovat, zpřístupněli více jak 5 km toků, upravili 14 příčných překážek - tzv. stupňů, některé byly přeměněny na balvanité skluzy a některé byly zcela odstraněny.

Speciální intenzivní péče se dostalo kriticky ohroženému hořečku mnohotvarému českému s pouhými dvěma lok. výskytu v celých Krkonoších.

V rámci osvěty jsme v projektu vydali několik tiskovin. Pestrolučník krkonošský se zabývá hospodařením na horských loukách; sada pohlednic srovnává luční enklávy v 1. polovině 19. století a nyní; brožura Vranka obecná a péče o vodní toky v Krkonoších upřesňuje nároky vranky na kvalitu biotopu a způsoby využití vodních toků bez jejího ohrožení. Samostatnou aktivitou byl vývoj softwarové aplikace pro sdružování dat a zejména pak pro plánování péče výše zmíněné.

Kromě zvýšení přírodovědné hodnoty luk a vodních toků projekt za 6 let svého fungování umožnil získat mnoho nových zkušeností jak pracovníkům Správy KRNAP, tak místním hospodářům, kterým během několika málo let v podstatné míře narostla výměra jejich farem.

Mnoho tradičních horských luk v Krkonoších zůstalo po odsunu místních obyvatel po 2. světové válce opuštěno. Ustalo zde tradiční hospodaření, které od 16. století dávalo loukám jejich podobu a díky kterému byly květnaté a plné života. Od té doby se na nich pomalu začal rozpínat les a mnoho lučních enkláv částečně nebo zcela zaniklo. Louky procházely změnami i při pohledu „dovnitř" - mnoho rostlin, dnes vzácných a ohrožených, bylo vytlačováno několika málo běžnými, konkurenčně silnými druhy. Louky tak pomalu začaly ztrácet význam jak pro ochranáře, tak pro místní zemědělce.

Projekt Life Corcontica si klade za cíl zlepšit péči o nejcennější horské louky. Vedle stanovišť luk a pastvin projekt podporuje i jednotlivé druhy - hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica), který se v současnosti vyskytuje pouze v Albeřicích, a rybku vranku obecnou (Cottus gobio), jejíž populace v krkonošských tocích stagnuje. Life Corcontica je realizován a spolufinancován třemi partnery - Správou KRNAP, Institutem aplikované ekologie DAPHNE a Ministerstvem životního prostředí ČR. Dárcem 75 % prostředků je Evropská komise v rámci programu LIFE+.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

V Krkonoších vytvořili zbrusu nové farmářské stezky
Na horských loukách v Krkonoších se opět hnojí
Krkonošské „luční komando“ Life Corcontica opět zasahuje!

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 2 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2026 2027
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Zákaz návštěv v turnovském Domově důchodců Pohoda

Z důvodu vysokého výskytu akutních respiračních infekcí včetně chřipky platí od 28. 1. 2026 zákaz návštěv v Domově důchodců Pohoda. „Děkujeme, že nám pomůžete učinit maximum pro to, aby nynější zákaz trval pouze po nezbytně nutnou dobu. Výjimku ze zákazu návštěv může být povolen zdravotním personálem, a to z důvodu zvláštního zřetele, který se bude týkat zdravotního stavu klienta, jako například terminálního stavu či prudkého zhoršení zdravotního stavu. Věříme, že situaci s vaší podporou a pochopením úspěšně zvládneme," sdělila Jana Maříková, ředitelka Zdravotně sociálních služeb Turnov.

Přihlášky na střední školy: Klíčové jsou priority, ne rychlost

Období podávání přihlášek na střední školy se blíží. Od 1. do 20. února 2026 budou moci žáci 9. tříd podávat přihlášky ke studiu a pro mnoho rodin to znamená zvýšenou nejistotu a tlak na rozhodování. Kraj proto shrnuje základní informace k přijímacímu řízení a zároveň chce uklidnit rodiče i žáky, že není potřeba spěchat ani zbytečně taktizovat. Přihlášky není nutné podávat hned první den. Pořadí odeslání přihlášek nemá vliv na přijetí, rozhodující jsou správně zvolené priority škol. Každý uchazeč může podat až tři přihlášky na střední školy a dvě na střední školy s talentovou zkouškou. U každé z nich je pak nezbytné stanovit pořadí (tzv. prioritu) podle toho, kam chce skutečně nastoupit. Toto pořadí je po podání přihlášek neměnné a má přímý vliv na výsledek přijímacího řízení. Systém přijímacího řízení je nastaven tak, aby co nejvíce respektoval skutečné preference žáků. Doporučujeme tedy řadit školy podle opravdového zájmu, nikoli podle obav, zda má žák „dostatečnou šanci". Taktizování s pořadím přihlášek se může naopak obrátit proti původnímu záměru.