Krkonošskému národnímu parku je 61 let, obhájil certifikát FSC

19.05.2024 11:25:43 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Krkonoše

Při příležitosti 61. výročí založení Krkonošského národního parku, který připadá na 17. května, si připomeňme, že je to přesně 30 let, co lesy na území Krkonoš přešly od státního podniku Lesy České republiky pod správu Správy KRNAP. Ne náhodou tuto informaci doplňuje konstatování, že v minulých dnech Správa KRNAP opět obhájila prestižní certifikát FSC® potvrzující ekologické hospodaření v lesích.

„Před třiceti lety skončilo pro krkonošské lesy období odděleného přístupu, kdy lesy do té doby spravoval státní podnik Lesy České republiky a ochranu přírody měla na starosti Správa KRNAP," říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Tato změna souvisela s přijetím zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který stanovil převod práva hospodaření na správy jednotlivých národních parků. Tzv. delimitace, tedy převedením kompetencí k hospodaření v lesích z jedné instituce na druhou, proběhla k 1. lednu 1994. Tím začalo období hledání společného přístupu, období společné správy pod hlavičkou Správy Krkonošského národního parku," doplnil vedoucí odboru péče o národní park Václav Jansa.

Sjednocení přístupu k péči o lesy, ochraně lesních biotopů a nastavení procesů pro obnovu lesních ekosystémů vyžadovalo razantní změnu myšlení i lesníků samotných. V prvních letech po změně lesníci nastavovali zásady managementu a začali intenzivně zapojovat nové přístupy do praxe. Došlo ke změně těžebních a přibližovacích technologií. Šli jsme cestou maximálního využití šetrných technologií - lanovek, koní, přibližovacích traktorů...

Vyloučení v té době běžného přibližování v závěsu po zemi představovalo svým způsobem revoluci. Zásadním úkolem bylo dokončit zalesnění holin po imisních těžbách. Zde hrála nezastupitelnou úlohu podpora nizozemské Nadace FACE. Dodržení jedné z jejích podmínek, snížení stavu zvěře jako limitního faktoru pro obnovu lesa, bylo zpočátku docela náročné. V průběhu let jsme se zaměřili především na cílenou změnu struktury a stability lesů. Stejně tak neustále zvyšujeme podíl ponechané odumřelé dřevní hmoty v lesích. Toto mrtvé dřevo je nezbytné nejen pro biodiverzitu, ale také jako úložiště uhlíku, zdroj živin a minerálů a v neposlední řadě i jako prvek zadržující vodu v krajině. V roce 2010 vyšlo z dat biomonitoringu ponechávané množství cca 19 m3 ležícího odumřelého dřeva na hektar lesa, v roce 2014 to bylo již 25 m3/ha. Když připočteme objem stojících souší, dostáváme se k číslu 61 m3/ha, což je vysoko nad běžným průměrem.

Dosažené změny a správnost nastavení postupů je možné doložit i tím, že v roce 2009 Správa KRNAP získala prestižní certifikát FSC® (Licenční kód FSC-C005056) a každý rok jej úspěšně obhajuje. V letošním roce prošla náročným hodnocením již pošestnácté.

Krkonošský národní park má za dobu své existence za sebou řadu mezníků - výstavbu velkokapacitních rekreačních objektů, odborovou rekreaci, imisní kalamitu, rozvoj sjezdového lyžování, boom apartmánového bydlení. Přes tyto všechny negativní vlivy se ale odborníkům daří uchovávat vzácnou krkonošskou přírodu v dobrém stavu.

Krkonošský národní park byl vyhlášen především pro ochranu jedinečné arkto-alpínské tundry na hřebenech, výrazné stopy zalednění a drsného klimatu, subarktických rašelinišť, rozsáhlých lesních porostů a horských květnatých luk. Ochranu si zaslouží pozůstatky vlivu skandinávského ledovce (glaciální relikty), jako například všivec krkonošský, vrba laponská nebo endemity zvonek český či vřetenovka krkonošská. Unikátem je také například endemické společenstvo - morušková kleč.

Jedinečnost krkonošské přírody si uvědomovali i naši předchůdci. Jan Nepomuk hrabě Harrach zřídil v roce 1904 první krkonošskou rezervaci na Strmé stráni v Labském dole. Aktivity dalších milovníků krkonošské přírody, mezi které lze zařadit například Josefa Šourka, Zdeňka Pilouse či Jindřicha Ambrože, vyvrcholily v roce 1963 právě vyhlášením Krkonošského národního parku.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

O víkendu se budou uklízet Krkonoše
Mapa republiky má ideální tvar
V Krkonoších se objevil los evropský
Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
Slavíme Den Země
Krkonošské Louky získaly Magnesii literu
Strážci Správy KRNAP se opět školí v první pomoci
Děti pečují o vzácné botanické lokality
Bobři se vracejí i do českých Krkonoš
Nyní lze žádat o finanční příspěvek na péči o trvalé travní porosty
8 metrů – letošní maximum na Mapě republiky
Slavíme světový den lesů a vody
S pomocí FlexiLogu budou krkonošské lesy stabilnější
Správa KRNAP dočasně uzavírá některé cesty v horách
Řidiči pozor! Začíná jarní migrace žab
Krkonoše nejsou skanzen. Rozvoj ale nesmí ohrozit vzácné horské louky
Muzeum Krkonoš láme rekordy
Krkonošské mokřady jsou unikátní a důležité nejen pro českou přírodu
Začíná Krkonošský rok Harrachů
V Krkonoších byl smrtelně postřelen vlk s GPS obojkem
V okolí přezimovacích obůrek v Krkonoších zavládne klid
Podzim v Krkonoších láká na Zapadlé vlastence i Pojizerský Pacifik
Průzkum: Důvěra místních i návštěvníků ke Správě KRNAP je vysoká
Zrušme KRNAP!
Muzeum Krkonoš otevře 1. listopadu
Jak to vypadá s vlky v Krkonoších?
Šumava má Smetanovu Vltavu, Krkonoše mají Vejnarovo Labe
V babím létě a na podzim vychutnáte krkonošskou přírodu v klidu
Krkonoše vyrazily do Prahy
Vrchlabskou louku zaplnily děti
Odešla Růžena Štěpánková, jedna ze zakladatelek Správy KRNAP
Letos jsou návštěvníci Krkonoš pořádnější než v minulosti
Strážci KRNAP opakovaně nachytali borůvkáře v klidovém území
Nenáročný krkonošský výšlap zavede k hrádku Aichelburg
Krásami Krkonoš provede turistická Harrachova cesta
Jak na bezpečný pohyb po krkonošských horách

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krajský stipendijní program podporuje žáky ve vybraných oborech

Rozhodování o studiu na střední škole není pro řadu žáků ani jejich rodičů jednoduché. Vedle zájmu a schopností často vstupují do hry i praktické otázky - dojíždění, náklady na studium nebo nejistota, zda má vybraný obor perspektivu. Právě v těchto situacích hrají roli stipendia, kterými Liberecký kraj dlouhodobě podporuje vzdělávání v důležitých oblastech. Rada kraje nyní schválila pokračování stipendií pro žáky středních škol ve vybraných oborech vzdělávání i pro druhou část školního roku 2025/2026. Jde o obory, které jsou pro region zásadní, ale dlouhodobě o ně není mezi uchazeči takový zájem - například technické, stavební, zemědělské, zdravotnické nebo tradiční řemeslné obory. „Stipendia vnímáme jako praktickou pomoc žákům i jasný signál, že si určitých oborů vážíme. Nejde jen o finanční podporu, ale také o podporu rozhodování v oblastech, které jsou pro Liberecký kraj dlouhodobě důležité," uvedla radní pro oblast školství a sportu Jitka Skalická.

Linka 112 slaví 22. výročí

Dne 11. 2. slaví tísňová linka 112 své výročí. Za 22 let provozu bylo v ČR přijato přes 64 milionů hovorů. V Libereckém kraji operátoři jen v roce 2025 na lince 112 odbavili více než 86 tisíc hovorů - průměrně 236 denně.