Kudlanky nábožné míří na sever. Jednu už potkali na Liberecku

03.11.2022 11:48:54 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

Globální oteplování má zřejmě vliv na migraci zvířat. Týká se to i hmyzu - konkrétně kudlanky nábožné. Ta se v České republice nalézala v těch nejteplejších oblastech, avšak nyní míří stále více k severu. Letos začátkem září byla nalezena i na Liberecku u Osečné.

„Pro mnoho z nás je výskyt kudlanky nábožné v bezprostředním okolí nejspíš velkým překvapením. A právě entomologové, třeba z našich muzeí, nám dokáží přiblížit život různých druhů hmyzu, včetně těch, které jsme vždy řadili k těm exotickým a u nás nežijícím," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

„Kudlanka nábožná, latinsky Mantis religiosa, je zařazena v červeném seznamu ohrožených živočichů. Dlouhodobě se vyskytovala jen na stepních lokalitách v nejteplejších částech jižní Moravy, ale přibližně od 90. let minulého století se začala objevovat i v severnějších oblastech. Dnes už je téměř na celém území Moravy i ve Slezsku," řekl Pavel Vonička, entomolog ze Severočeského muzea v Liberci. „Zhruba na přelomu tisíciletí se kudlanky začaly objevovat i v Čechách, nejdříve v teplých oblastech: na Kolínsku, Nymbursku, Mělnicku, Mladoboleslavsku a v Praze. V souvislosti s pokračujícím oteplováním se šíří dále na sever a v posledních letech byly pozorovány v Českém středohoří, na Českolipsku, Děčínsku nebo v Podkrkonoší."

Až osmicentimetrové dospělé samičky jsou k nepřehlédnutí. Oproti samcům dorůstajícím zhruba do velikosti 5,5 centimetru jsou celkově robustnější. Samečci se mohou pochlubit jen delšími tykadly, dosahujícími téměř do poloviny těla. Člověku kudlanky nijak nebezpečné nejsou, přestože jejich nápadným znakem jsou takzvané loupeživé končetiny prvního páru, kterými loví svoji kořist, což jsou většinou sarančata, kobylky nebo cvrčci.

Pokud jde o zbarvení, kudlanky nábožné se ve zdejších končinách většinou halí do různých odstínů zelené barvy. Díky tomu se dokážou téměř dokonale skrýt ve vegetaci a splynout s prostředím. Ukryjí se tak nejen před možnými predátory, ale stávají se nenápadné i pro kořist. Potkat lze ale i hnědě nebo žlutě zbarvené kudlanky.

„Kudy a jak se kudlanky šíří, není zcela jasné. Ačkoliv mají dobře vyvinutá křídla, zdá se, že nepatří mezi zdatné dálkové letce. Někdy je zanese vítr při letních bouřkách, lidé je nevědomky také převáží dopravními prostředky. Tím by bylo možné vysvětlit i občasný výskyt jedinců v okolí železničních tratí či dálnic," dodal Pavel Vonička.

Podobně jako se kudlanka šíří na sever, objevuje se i ve vyšších nadmořských výškách. Nedávno tak byla kudlanka nábožná zjištěna na lučním stanovišti nedaleko vrcholu Radhoště, ale také třeba u Rudníku v Krkonoších. Vzhledem k postupnému oteplování lze do budoucna očekávat i na Liberecku více nálezů.

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Jeden a půl milionem podpoří Liberecký kraj vědomostní soutěže žáků

Částkou 1 605 000 korun podpořil v letošní roce Liberecký kraj konání vědomostních olympiád žáků základních a středních škol. Okresní a krajská kola se konají již od začátku roku. Další finanční prostředky na soutěže ve výši 630.000 korun čerpá kraj ze státního rozpočtu. „Organizaci vědomostních soutěží zajišťuje na základě příspěvku zřizovatele ve výši 1 200 000 korun Střední škola a Mateřská škola Na Bojišti, Liberec. Jedná se o krajská a okresní kola vědomostních soutěží a klání ve středoškolské odborné činnosti. Na organizaci okresních kol mimo Liberec se podílejí příspěvkové organizace obcí. Jedná se například o domy dětí a mládeže či střediska volného času," uvedl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti.

Přednáška Léčitelské příběhy znovu v semilském muzeu

Opakování přednášky Léčitelské příběhy se uskuteční v semilském muzeu ve středu 24. dubna v 17:00. V našem regionu v rámci léčitelské výstavy nalezli více jak 30 velmi zajímavých a mnohdy i různorodých osobností. Jací to byli lidé? Jaké byly jejich motivace k léčení potřebných? Z jakých zdrojů čerpali své znalosti? O tom bude vyprávět autor výstavy, náš muzejní historik Tomáš Chvátal.