Na setkání v Rovensku přijali memorandum o rozvoji Českého ráje

28.11.2013 16:30:16 | Autor: Pavel Charousek | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Rovensko pod Troskami,Český ráj

Český ráj - krajinný fenomén. Jakým směrem by se měl dál vyvíjet? Je možná dohoda tří krajů, na kterých tento region leží? A shodnou se obce a jejich obyvatelé? Proč nikdo neřeší v rozvojových plánech Český ráj jako celek? Jsou hranice nepřekonatelné, aby mohl vzniknout jednotný dokument pro jedinečnou oblast? Podle závěrů konference s názvem „Český ráj to na pohled", která se uskutečnila 21. listopadu v Rovensku pod Troskami, to vypadá, že by tyto bariéry mohly konečně padnout.

Účastníci setkání v Rovensku pod Troskami přijali memorandum, ve kterém jsou pojmenovány hlavní problémy regionu i nástin jejich řešení. „Sdílíme významné vnitřní vazby, odvíjející se od společné historie a přírodních a kulturních charakteristik. Území Českého ráje vykazuje všechny znaky regionu, avšak existuje zde roztříštěná veřejná správa, a to jak v oblasti faktického výkonu této správy, tak v oblasti tvorby rozvojových strategií - doposud žádným strategiím se nepodařilo plně postihnout územní specifika Českého ráje. Jak tuto situaci zlepšit? Především spoluprací a včasnou dohodou dotčených subjektů (krajů, obcí s rozšířenou působností, obcí, podnikatelského a neziskového sektoru) na společné vizi - představě dalšího rozvoje a na způsobu její realizace."

Vzniká přípravný výbor

S memorandem a vznikem společné iniciativy souhlasili přítomní zástupci obcí, Libereckého kraje, MAS (místních akčních skupin), SCHKO a Lesů ČR. Vzniká přípravný výbor, kde bude mít své zástupce co nejširší spektrum občanských aktivit v regionu, obcí, krajů a dalších institucí. „Podle mého názoru bude důležitý už samotný proces vzniku vize Českého ráje, protože ten ukáže na jednu stranu rozdílnost potřeb jednotlivých oblastí, které bude nutné pojmenovat, na druhou stranu i potřebu jisté koordinace na celém území. Sdružení Český ráj se do této doby zabývalo především podporou cestovního ruchu a propagací Českého ráje, nyní patrně nazrál čas, aby se stalo garantem rozvoje i dalších oblastí života, už proto, že funguje na území celého regionu, tedy všech tří krajů," uvedl ředitel Sdružení Český ráj Jiří Lukeš. Práce na společné vizi Českého ráje budou zahájeny bezprostředně, první výstupy by měly být známé postupně v příštích dvou letech. Mělo by se tak podařit překlenout i územní vymezení jednotlivých MAS.

Bylo slyšet různé názory a myšlenky

Na konferenci zazněla spousta zajímavých námětů, postřehů, skutečností a úvah, které by neměly jen tak zapadnout: „Jsme pouze krátkodobí správci daného území. Naším úkolem je předat Český ráj generacím, co přijdou po nás, a to v lepším stavu, než je dnes. Toho lze docílit pouze spojením všech aktivit, které se nebudou navzájem tříštit," připomněl předseda Sdružení Český ráj Jan Farský

„Je dobré si uvědomit, že název Český ráj byl původně používán pro oblast Litoměřicka, vznikl v hlavách českých Němců. Vlastenci potom hledali původní české území a našli ho na Turnovsku. Tady je název Český ráj používán nějakých 120 let a třeba Trosky jsou symbolem české krajiny vůbec. Vlastencům tedy jejich původní záměr, pozvednout české sebevědomí, vyšel. My bychom měli umět na ně navázat," řekla Lenka Jůnová, která je kulturním antropologem a současně také provozuje infocentrum v Malé Skále.

 Michal Semian z Přírodovědecké fakulty UK ve svém příspěvku nastínil především regionální identitu obyvatel Českého ráje. Ta je silná hlavně uvnitř trojúhelníku mezi Mnichovým Hradištěm, Železným Brodem a Jičínem. Jako symboly regionu jsou vnímány Trosky a hlavní skalní města.

Jaromír Gottlieb ve svém příspěvku kladl důraz na harmonii v propojení přírody a lidí, vše ve vzájemné symbióze. Obcím je nutné vdechnout nový život, důležité jsou spolky, podpora zájmových sdružení a dalších občanských aktivit.

Slavomír Říman, jeden z iniciátorů celého záměru, nastínil vývoj správního členění oblasti, kde se za posledních 145 let uskutečnilo 11 reforem, v nichž byl Český ráj vesměs rozdělen minimálně do dvou krajů či pěti okresů. „Jako příklad problematiky rozdělení regionu mezi kraje může dobře posloužit kamenný mostek v Podsemíně. Zahrál si v několika českých filmech, v současné době mu hrozí zřícení. Leží na hranici dvou krajů a dvou obcí, jeho opravu již roky znemožňují administrativní bariéry," přiblížil Říman.

Zajímavé bylo i vystoupení Michaela Otty z odboru regionálního rozvoje a evropských projektů Krajského úřadu Libereckého kraje. Přiblížil možnosti dotací EU pro regiony v plánovacím období 2014-2020. Nově se v tomto období bude objevovat také územní soudržnost regionů přesahujících jednotlivé krajské celky, tedy situace, která přesně odpovídá argumentaci společné vize Českého ráje.

Podle náměstkyně hejtmana Libereckého kraje Hany Maierové se zde stále opakují problémy v komunikaci. „Důležitá je nějaká společná platforma, která zohlední potřeby regionu, a kterou potom převezmou i příslušné kraje do svých dokumentů. To je cesta!" uvedla Maierová.

Vzorem jsou v tomto směru Krkonoše 

Krkonoše podobný dokument již mají. Jeho tvorbu přiblížil starosta Vrchlabí Jan Sobotka, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše. „Nebojte se někomu svěřit své kompetence, ono to v konečném výsledku bude vše do sebe lépe zapadat," vzkázal především přítomným zástupcům regionálních MAS. „Naší prvotní motivací bylo dát lidem v Krkonoších práci. Továrny jim ji budou s postupující automatizací dávat v budoucnu málo, hledali jsme cesty, jak zaměstnanost zvýšit i mimo oblast cestovního ruchu. Strategii jsme schválili letos v červnu, nyní se budeme snažit ji uvádět do života. Víme ale, co chceme a jak toho dosáhnout, a to je důležitý vzkaz krajům a dalším institucím," doplnil Sobotka.

Helena Červová, starostka Libuně, zástupce MAS Brána Českého ráje: „V minulosti jsme byli svědky vzniku různých strategií a akčních plánů, které měly jediný cíl - získat dotace. Proto bych se přimlouvala, aby nyní vznikla strategie, nebo chcete-li vize, pěkně odspoda, od skutečných potřeb lidí z regionu!"

Vznik tvorby vize Českého ráje na místě podpořili i starostové Turnova Tomáš Hocke a Mnichova Hradiště Arnošt Vajzr, náměstkyně hejtmana Libereckého kraje Hana Maierová, radní Libereckého kraje Ivana Hujerová, místostarosta Jičína Vlastislav Matucha, vedoucí Správy CHKO Český ráj Jan Mocek, zástupci Lesů České republiky, zástupci jednotlivých MAS i další. Setkání moderovala Blažena Hušková.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

V Rovensku budou diskutovat o budoucnosti Českého ráje
Přátelé kulturního dědictví jednali v Koberovech
Letní sezona skončila, turnovské infocentrum už hodnotí

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 8 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2026 2027
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krajský stipendijní program podporuje žáky ve vybraných oborech

Rozhodování o studiu na střední škole není pro řadu žáků ani jejich rodičů jednoduché. Vedle zájmu a schopností často vstupují do hry i praktické otázky - dojíždění, náklady na studium nebo nejistota, zda má vybraný obor perspektivu. Právě v těchto situacích hrají roli stipendia, kterými Liberecký kraj dlouhodobě podporuje vzdělávání v důležitých oblastech. Rada kraje nyní schválila pokračování stipendií pro žáky středních škol ve vybraných oborech vzdělávání i pro druhou část školního roku 2025/2026. Jde o obory, které jsou pro region zásadní, ale dlouhodobě o ně není mezi uchazeči takový zájem - například technické, stavební, zemědělské, zdravotnické nebo tradiční řemeslné obory. „Stipendia vnímáme jako praktickou pomoc žákům i jasný signál, že si určitých oborů vážíme. Nejde jen o finanční podporu, ale také o podporu rozhodování v oblastech, které jsou pro Liberecký kraj dlouhodobě důležité," uvedla radní pro oblast školství a sportu Jitka Skalická.

Linka 112 slaví 22. výročí

Dne 11. 2. slaví tísňová linka 112 své výročí. Za 22 let provozu bylo v ČR přijato přes 64 milionů hovorů. V Libereckém kraji operátoři jen v roce 2025 na lince 112 odbavili více než 86 tisíc hovorů - průměrně 236 denně.