Pláč rezervace Plakánek. Toto je Český ráj?!

19.09.2021 15:42:35 | Autor: Jan Piňos | Rubrika: NÁZORY | Obce: Český ráj

Pokácení a doprava pouhých 150 inertních, starých smrkových souší stojí za rozsáhlou devastací části turisticky vyhledávané rezervace Plakánek u hradu Kost v jižní části CHKO Český ráj.

Exemplární ukázka kolapsu politiky ministerstva zemědělství i životního prostředí: zbytečnou těžbou dřeva a špatným postupem CHKO byla zničena část vzácné, navštěvované rezervace.

Zcela nevhodný způsob dopravy vytěženého dřeva těžkou lesnickou technikou po zamokřeném dnu pískovcového „kaňonu" způsobil vážné, částečně nevratné poškození údolní nivy Veseckého potoka a nezákonné poškození vzácné chráněné přírody (1).

Harvestor zanechal na vlhké nivní louce a na úzkém údolním dnu v délce 800 metrů koleje hluboké cca 0,7 metru, místy i 1 metr (!), rozježděné opakovanými pojezdy, při nichž bylo vytěžené dřevo kladeno do kolejí, aby stroj neuvízl. Při zásahu místy zcela zmizela turistická stezka.

Nezákonný ničivý zásah do zvlášť chráněné přírody zjistil a fotograficky zdokumentoval 12. září ekolog Jan Piňos ze Zeleného kruhu a neprodleně informoval odpovědné vedoucí místních a krajských úřadů ochrany přírody. Dnes odeslal žádost o přešetření a vyvození důsledků nezákonného zásahu krajské České inspekci životního prostředí v Liberci a ředitelství Agentury ochrany přírody a krajiny v Praze, pod niž spadají naše CHKO. Dopis odeslal na vědomí dalším příslušným úřadům včetně ministerstva životního prostředí (v příloze). Požádal v něm mj. o sanaci území, finanční sankce a vyvození personální odpovědnosti.

Těžaři nevratně zničili těžkou technikou v chráněné přírodní rezervaci a v chráněné údolní nivě okrajovou část nivní louky před ústím Veseckého potoka a výše nad loukou úzké údolní dno zalesněného pískovcového „kaňonu". Zničili půdní kryt v celé délce odvozní trasy, extrémně hlubokými kolejemi vážně poškodili vodní režim území a lokálním zaházením koryta Veseckého potoka dřevním „odpadem" narušili jeho volný průtok.

Kácení proběhlo v lesích obce Libošovice a území v srpnu uzavřel pro návštěvníky odbor životního prostředí Městského úřadu Jičín.

Navíc se mimořádně ničivý zásah odehrál v turisticky velmi exponovaném území. Rezervací Plakánek u hradu Kost projdou ročně tisíce lidí. Státní ochrana přírody zde provozuje naučnou stezku. Niva Veseckého potoka zničená těžkou technikou je viditelná přímo z hlavní turistické cesty Plakánkem a budí pozornost a nelibost procházejících turistů, kteří zásah fotografují (včetně zahraničních).

Zásah byl proveden kvůli těžbě suchých, „vylétaných" smrkových souší na strmých svazích údolí, které nepředstavovaly z hlediska ekosystému rezervace ani okolních hospodářských lesů pražádné riziko. Pokud bylo podle sdělení vedoucího CHKO Český ráj skutečně nutné, údajně kvůli bezpečnosti turistů procházejících po údolní stezce, stromy na svazích i ve větší vzdálenosti od cesty (?!) pokácet, měly zůstat na místě, tak jako se děje v jiných chráněných územích. V krajním případě mohly být šetrně dopraveny krátkou lanovkou přímo ze svahů na zarovnané terény nad údolím mimo rezervaci.

Namísto toho byly stromy pokácené na dvou malých pasekách vzdálených 400, resp. 800 metrů od ústí údolí dopravovány harvestorem jeho zamokřenou údolní nivou. Takové chybné rozhodnutí muselo nutně vést k její destrukci. Navíc podle místních informací byla v okolních srovnatelně strmých terénech lanovka v nedávné minulosti využívána v lesích pana Kinského, přičemž její pořízení dotovala státní ochrana přírody.

Destrukce přírody v Plakánku kvůli těžbě inertních smrkových souší je mimořádná z řady důvodů, ale v našich chráněných územích v posledních letech zdaleka ne ojedinělá. Plošná těžba, kterou v nich povoluje Agentura ochrany přírody, potažmo Ministerstvo životního prostředí benevolentními výjimkami umožňujícími jinak protizákonné postupy, ničí řadu chráněných území, nyní nejvíce CHKO Lužické hory, CHKO Labské pískovce, CHKO Jeseníky, CHKO Železné hory a další.

Jan Piňos, ekolog a někdejší dlouholetý vedoucí CHKO Broumovsko, řekl:

„Za třicet let práce v ochraně přírody, krajiny a životního prostředí jsem viděl hodně ničivých zásahů do přírody, ale něco tak absurdního jako v rezervaci Plakánek v Českém ráji ještě ne. Absurditou myslím součet vzácnosti území, zbytečnosti zásahu, intenzity destrukce a turistické exponovanosti lokality. Státní ochrana přírody zde selhala na celé čáře, když povolila odvážet pokácené smrky nejhorším možným způsobem, těžkým harvestorem po zamokřeném dnu údolní nivy Veseckého potoka."

„Přitom šlo jen o přibližně 150 už dříve uschlých smrků, které nebyly nebezpečné pro šíření kůrovce. Suché stromy bylo možno ponechat na místě a ty nejbližší k turistické stezce pokácet, zkrátit a případně šetrně přiblížit krátkou lanovkou nad údolí mimo rezervaci."

„Zásah je exemplární odstrašující „vizitkou" státní ochrany přírody. Jak chce stát vést návštěvníky chráněných území k citlivému, ohleduplnému chování k vzácné přírodě, když státní úřady opakovaně schvalují a dovolují průmyslové ničivé zásahy s nesrovnatelně větším dopadem na přírodu, než mohou mít návštěvníci? Tabule v Plakánku upozorňující na zákaz vstupu jen zvyšují zájem kolemjdoucích a posilují oprávněné odsouzení zásahu - vyvolávají dojem z úřady skrývaného neřádu."

„Podmínky státní ochrany přírody udělené těžaři k dopravě dřeva údolím za sucha a pásovou technikou byly od začátku chybné. Niva na zastíněném dnu strmého, zalesněného, hluboce zařízlého údolí je sotva kdy zcela suchá i v suchých letech, natož v letošním deštivějším roce, a pásový stroj by nivu zdevastoval tak jako tak. Nedovedu si ani ve snu představit, že bych jako někdejší vedoucí CHKO něco takového připustil."

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:

„Zmasakrování lesní půdy těžkými stroji v přírodní rezervaci kvůli odtažení několika desítek souší je exemplární ukázka kolapsu, do kterého dovedla naše lesy politika Ministerstva zemědělství, díky které se místo včasných zásahů proti kůrovci v hospodářských lesích těží už suché vylétané stromy, které by lépe posloužily, kdyby se ponechaly na místě zetlít. Zároveň ale ukazuje také selhání státní ochrany přírody, která vůbec neměla vyvezení dřeva z rezervace povolit."

Skalany, Vyskeř, 15. září 2021:
RNDr. Jan Piňos, Zelený kruh, 720 552 888, jan.pinos@zelenykruh.cz
MVDr. Jaromír Bláha, Hnutí DUHA, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz

Poznámky:
(1) Došlo k vážnému poškození/lokálnímu zničení přírodní rezervace chráněné podle par. 33 a 34 zákona 114/92 o ochraně přírody a krajiny a dále významného krajinného prvku údolní nivy a vodního toku chráněných podle par. 3 a 4 téhož zákona, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114#cast2

Příloha:
Podnět k šetření a žádost České inspekci životního prostředí v Liberci a na vědomí dalším odpovědným úřadům

Článek je zveřejněn v rubrice Došlo do redakce, která je určena pro články a názory čtenářů a nemusí se shodovat s názory redakce.

Sdílet s přáteli na facebooku

Ke stažení

Plakánek - podnět ČIŽP

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 37 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2022 2023
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kraj daruje obcím a městům pozemky. Podpoří tak rozvoj a bezpečí obyvatel

Téměř 31 tisíc čtverečných pozemků převedl letos Liberecký kraj bezúplatně na obce. Obce a města na nich vybudují chodníky a cyklostezky podél silnic, čímž zvýší bezpečnost chodců a cyklistů na jejich území. Kraj zároveň pracuje na majetkoprávním vypořádání pozemků včetně komunikací, které do budoucna vyřadí z krajské silniční sítě. „Během letošního roku převedl kraj pozemky v účetní hodnotě 2,6 milionu korun na deset obcí a třináct měst v regionu," upřesnil náměstek hejtmana pro řízení rezortu ekonomiky, majetku, investic, veřejných zakázek a informatiky Zbyněk Miklík. „Kraj sice za tyto pozemky peníze nedostane, obce a města v kraji však mohou ušetřené finanční prostředky za nákup pozemků investovat do svého dalšího rozvoje, což je i prioritou Libereckého kraje."

Vodárna Trkač je opravena

Technická památka vodárna v Obřím dole nedaleko Rudného potoka, známá jako Trkač, prošla letos na podzim opravou. Opravili samotnou stavbu, její střechu, venkovní fasádu i vnitřní omítky, které kvůli vlhkosti a drsnému klimatu na tomto místě velmi trpí. Zvláštní péči věnovali samotné turbíně, kterou natřeli. Opravy a nátěru se dočkaly i původní dveře a mříže. Vodárna a 700 metrů dlouhý vodovod sloužily k dopravě vody na Sněžku do České boudy. Postavit ji nechat v roce 1912 hrabě Rudolf Czernin-Morzin. Ukončil tím éru vynášení vody na Sněžku na bedrech nosičů. Toto zařízení sloužilo až do 50. let minulého století, kdy kvůli nedbalé údržbě přestalo fungovat.