Poctu hejtmana Libereckého kraje za rok 2024 obdrželo deset osobností
27.09.2024 08:49:28 | Autor: Filip Trdla, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj
Deset jmen, deset významných osobností, deset jedinců, kteří se zasloužili o vynikající jméno Libereckého kraje doma i v zahraničí. V Oblastní galerii Liberec se ve čtvrtek 26. září konaly tradiční Pocty hejtmana Libereckého kraje, jejichž součástí bylo předání hejtmanského dukátu. Letošními laureáty jsou Helena Bušová, manželé Ludmila Chválová Trapková a Vladislav Chvála, Oldřich Palata, Radko Rys, Hana Seifertová, Otokar Simm, Tomáš Tichý a Jiří Urban. In memoriam byl oceněn Václav Leitensdorfer.
V tomto roce nominovala veřejnost na udělení Pocty hejtmana celkem 29 kandidátů, finálních deset osobností vybrala odborná porota. Pocty hejtmana se udělují od roku 2006.
„Zlatý hejtmanský dukát uděluji pravidelně osobnostem, které vykonaly mnoho dobrého nejen pro Liberecký kraj. Lidem, kteří svým mimořádným, výjimečným a úspěšným životem obohatili a obohacují všechny kolem sebe," uvedl hejtman Martin Půta.
Laureáti Poct hejtmana v roce 2024 a jejich medailonky (abecedně seřazeno):
1) Helena Bušová (* 2. 8. 1962, Liberec)
Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti záchrany historického dědictví.
Filantropka a zachránkyně historického dědictví. Více než dvacet let věnovala opravě a obnově zámku Vartenberk ve Stráži pod Ralskem, který za druhé světové války sloužil jako věznice. Po roce 1945 jej zabrala Rudá armáda a zřídila tam nemocnici a zotavovnu. Zámek postupně zdevastovala, načež v roce 1987 vyhořel. Helena Bušová prosadila myšlenku jeho opravy, uspořádala veřejnou sbírku a zorganizovala opravu celého objektu. Zámek se v květnu 2024 znovu podařilo zpřístupnit návštěvníkům.
2) PhDr. Ludmila Chválová Trapková (*4. 5. 1949, Praha) a MUDr. Vladislav Chvála (* 23. 9. 1952, Opava)
Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti rodinné terapie a psychosomatické medicíny.
Průkopníci psychosomatického přístupu v rodinné terapii, při níž léčba pacienta probíhá za přítomnosti lékaře a psychologa. Středisko komplexní terapie v Liberci, které MUDr. Chvála v roce 1992 spoluzakládal, je unikátním odborným pracovištěm. Od svého vzniku poskytlo péči tisícům pacientů v oblasti rodinné terapie, psychosomatiky, psychologie a sexuologie. V roce 2005 manželé založili Institut rodinné terapie a psychosomatické medicíny v Liberci, kde se oba angažují především jako lektoři a supervizoři. Jsou autory desítek publikací a přednášek. Vychovávají řadu nových odborníků v oboru.
3) mjr. Václav Leitensdorfer (* 6. 11. 1913, Rovensko pod Troskami - † 19. 5. 1984, Velká Británie)
Pocta hejtmana in memoriam za mimořádný přínos v boji proti nacismu.
Palubní radiooperátor, střelec 311. československé bombardovací perutě britských ozbrojených sil RAF ve 2. světové válce. Vykonal 53 letů v trvání 578 operačních hodin. Za svou činnost obdržel mnoho vyznamenání: Československý válečný kříž 1939, Československé medaile Za chrabrost a Za zásluhy I. stupně, Africa Star či Atlantic Star. Roku 1991 byl jmenován majorem in memoriam. Před válkou pracoval jako zástupce firmy Baťa v Britské Indii.
4) Mgr. Oldřich Palata (* 16. 4. 1943, Čáslav)
Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti historie umění.
Historik umění. Vystudoval dějiny a estetiku, dějiny uměleckých řemesel a muzeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1971 nastoupil na místo historika umění do Severočeského muzea v Liberci, kde je zaměstnaný doposud. Zpočátku se specializoval na textil, jeho celoživotní vášní se stalo sklo. S regionem je spojen také díky svým pedagogickým aktivitám na Technické univerzitě v Liberci, kde jako externí pedagog působí na katedře designu a historie.
5) Ing. Radko Rys (* 6. 1. 1954, Roudnice nad Labem)
Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti zemědělství a rozvoje venkova.
Se svou rodinou hospodaří od roku 1992 na zemědělském statku, jehož historie sahá do druhé poloviny 18. století. Věnuje se chovu dojnic s mléčnou produkcí a dalších hospodářských zvířat. Vybudoval fungující rodinnou farmu. Působí 30 let jako starosta obce Soběslavice.
6) PhDr. Hana Seifertová (* 12. 5. 1934, Tábor)
Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti galerijní činnosti.
Historička umění, kurátorka, galerijní pracovnice a také ředitelka Oblastní galerie Liberec v letech 1958 až 1970. Shromáždila sbírku nizozemského malířství 16. až 18. století, která v současné době patří k nejzajímavějším kolekcím vlámského umění v Česku. V liberecké galerii vybudovala v 60. letech oázu svobody a výstavní prostor věnovala autorům, kteří v Praze vystavovat nemohli. Díky její systematické akviziční politice má liberecká galerie rozsáhlou sbírku moderního českého výtvarného umění.
7) Otokar Simm (* 25. 9. 1946, Jablonec nad Nisou)
Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti dokumentární tvorby o Jizerských horách.
Autor knih, které připomínají minulost Jizerských hor svázanou především s německými obyvateli. Stojí za dvěma díly knihy Jizerské hory včera a dnes či publikacemi Připomínky zašlých časů - Pomníčky Jizerských hor, Ještědské květy nebo Poezie jizerské žuly. Spolupracoval s fotografy Janem Pikousem či Siegfriedem Weissem, spisovatelem Miloslavem Nevrlým, horolezcem Wolfgangem Ginzelem, Markem Řeháčkem nebo Markem Sekyrou.
8) RNDr. Tomáš Tichý (* 18. 12. 1962, Roudnice nad Labem)
Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti podpory veřejného kulturního života.
Majitel novoborské společnosti, která desítky let vyvíjí a po celé zemi úspěšně prodává známý účetní program. Úspěch v podnikání využívá pro významnou a kontinuální podporu kulturních akcí a neziskových organizací po celé republice. Z významných hudebních festivalů se jedná o Mezinárodní hudební festivaly Lípa Musica, Smetanova Litomyšl a mnoho dalších.
9) Mistr uměleckého řemesla Jiří Urban (* 23. 3. 1954, Jilemnice)
Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti zlatnictví, šperkařství a klenotnictví.
Jeden z nejvýznamnějších českých zlatníků a šperkařů posledních dvou dekád. Proslul především kopiemi historických klenotů, ale je celosvětově uznávaný také svým autorským šperkem. V roce 1990 navrhl a zhotovil kříž pro papeže Jana Pavla II. Roku 2006 navrhl a zhotovil granátovou soupravu pro britskou královnu Alžbětu II. Přednáší, účastní se šperkařských a malířských workshopů a výstav. Spolupracuje s Muzeem Českého ráje v Turnově.
Předchozí udělení poct hejtmana:
2023: Poctu hejtmana Libereckého kraje za rok 2023 obdrželo osm osobností
2022: Poctu hejtmana Libereckého kraje za rok 2022 obdrželo osm osobností
2021: Poctu hejtmana obdrželo osm osobností, dvě ceny uděleny in memoriam
2020: Mezi sedmi osobnostmi s Poctou hejtmana 2020 letec, matematik i kněz
2019: Poctu hejtmana obdrželo osm osobností, jedna z nich in memoriam
2018: Poctu hejtmana obdrželo osm osobností, jedna udělena in memoriam
2017: Poctu hejtmana obdrželo sedm osobností, jedna z cen in memoriam
2016: Poctu hejtmana obdrželo šest osobností, další tři mají zvláštní ocenění
2015: Poctu hejtmana získalo šest osobností, jedna z cen udělena in memoriam
2014: Poctu hejtmana získalo šest osobností, je mezi nimi i starosta Bělé
2013: Poctu hejtmana převzalo šest osobností, vyznamenáni byli i záchranáři
2012: Poctu hejtmana obdrželi i Jan Patočka, Ivan Šolc a Bohumil Žloutek
Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT qwqw
Události dle data
Stalo se | Připravuje se
Krátké zprávy z regionu Semilska
63. Podještědské derby: Jablonec rekordně popravil Liberec
Nejvíce motivoval jablonecký tým před vzájemným derby liberecký Slovan na čele se svým novým majitelem Kaniou: ten nejdříve vyhlásil, že neuznává jabloneckého šéfa Peltu, potom se dopustil názoru, že Jablonec není pro Liberec soupeř, pokračovalo to umístěním bilbordu Slovanu v Jablonci u Střelnice a nakonec před sezonou vyhodil současného jabloneckého lodivoda. Podrobnosti k zápasu na Našem Jablonecku
Vysoušeče, které pomáhají po povodních, nabídne kraj i jinam
Přes 200 vysoušečů má k dispozici Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje. Nyní míří 100 kusů do Olomouckého kraje, a to konkrétně do města Jeseník, aby pomáhaly zmírnit následky po tamních povodních. Celkem 58 vysoušečů již hasiči využili v Libereckém kraji, a to zejména na Frýdlantsku. Skladem jich zůstává přes 40. „V roce 2021 jsme darovali Hasičskému záchrannému sboru Libereckého kraje 25 kondenzačních vysoušečů a na začátku roku 2022 přispěli z krizového fondu milionem a půl. Z těch hasiči pořídili dalších 150 kusů. Samozřejmě mají ještě dalších několik desítek za peníze vyčleněné ve svém rozpočtu," uvedl hejtman Martin Půta.
Nejnovější články
Ve Studenci se popadesátésedmé bojovalo o koláče
V Krkonošském muzeu otevřou výstavu k 70. výročí ZUŠ Jilemnice
Podzim v Jizerských horách láká na skaliska, zvířenu i Járu Cimrmana
Turnovská MŠ 28. října obhájila stříbrný certifikát zdravé školky
Bilance léta a práce Horské služby v posledních týdnech
Nejčtenější články
10.10.: Ve Studenci se popadesátésedmé bojovalo o koláče
09.10.: Bilance léta a práce Horské služby v posledních týdnech
08.10.: Akce Kulturního centra Golf Semily v říjnu
Infomail
https://www.instagram.com/nasepojizeri
Odkazy
© 2010 Naše Jablonecko, s.r.o. | redakce@nasepojizeri.cz | xweb byxx VisionWorks |
RSSJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování veškerého obsahu (články, fotografie) je bez souhlasu vydavatele zakázáno.