Posledním dvanáctým živočichem letošní kampaně KRNAP je člověk

03.12.2013 06:39:44 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Krkonoše

Symbolicky posledním živočichem, kterého Správa KRNAP v prosinci představuje veřejnosti v kampani V Krkonoších jsem doma, je člověk rozumný. V porovnání s předchozími druhy není člověk v Krkonoších ani vzácný, ani zákonem chráněný, ale i tak má v krkonošské přírodě své místo, protože je s ní spjat již několik století.

Člověk rozumný (Homo sapiens sapiens) je jediným žijícím druhem rodu Homo. Je pro něj charakteristické vzpřímené držení těla, rozumová inteligence, schopnost mluvit a používat nástroje. Za tisíce let se díky svým schopnostem hojně rozšířil, svou stopu již zanechal na všech kontinentech světa, a pokračuje i mimo naši planetu. Člověk je znám svou schopností ničit ve velkém své životní prostředí, proto by měl být považován za druh ohrožený.

Pravěký člověk pronikal do Krkonoš ojediněle, nejspíš z důvodu lovu nebo sběru plodů. Každopádně do 13. století pokrýval Krkonoše a jejich podhůří souvislý prales. Během 13. a 14. století postupovalo slovanské osídlení pozvolna do nitra pralesa. Kolonisté klučili a žďářili lesy, vysušovali bažinatou půdu a přeměňovali rozsáhlé hvozdy v louky, pole a pastviny. Výše v horách hledali rudy a drahé kameny, začali hloubit doly.

Zprávy o nálezech začaly lákat cizince - hlavně Benátčany (Vlachy). Vlaši pronikali během 15. století do nejvyšších oblastí hor, kde prováděli drobné prospektorské práce (krátké štoly a povrchové odkryvy). Stopy po nich během století zanikly, zůstaly pouze písemné zprávy. Za vlády Ferdinanda I. (1526-1564) přicházeli do Čech šlechtici a odborníci z Rakouska a Itálie. V rámci těchto snah povolal král do svých služeb Kryštofa Gendorfa, který se stal nejvýznamnější osobností Krkonoš v 16. století.

V polovině 16. století vyvrcholila kritická situace ve stříbrných dolech v Kutné Hoře. Tento „nejdůležitější klenot království" byl závislý na přísunu velkého množství dřeva (na vlastní provoz, výdřevu, sázení ohněm, důlní zařízení a výrobu dřevěného uhlí pro hutě), kterého se v okolí začalo nedostávat. Na doporučení Kryštofa Gendorfa bylo potřebné dřevo těženo v královských lesích v Krkonoších, v povodí Velké a Malé Úpy, odkud ho bylo možné plavit až ke Kutné hoře. V této souvislosti byli povoláni odborníci na těžbu a plavení z Korutan, Štýrska a Tyrol. Dřevo se těžilo holosečně. Nedotčeny zůstávaly pouze méně přístupné partie a oblasti kolem horní hranice lesa. V roce 1609 doporučila komise kutnohorských dolů spolu s místním lesním personálem přenesení těžby do Orlických hor, kde těžba pro Kutnou horu pokračovala. Přestěhovala se tam i většina dělníků z Krkonoš.

Ti, kteří v Krkonoších zůstali, zavedli zde i svoji kulturu, nářečí a hlavně způsob života. Sáně rohačky, krosny, sněžnice, budní hospodářství, výroba sýrů - to jsou památky, které v Krkonoších na dlouhá léta zanechali. Chov dobytka si u nových osídlenců vynucovaly neutěšené sociální poměry. Horské partie byly odlehlé od bohatších zemědělských oblastí a pěstování plodin nebylo pro nepříznivé klimatické poměry možné. Peněz byl nedostatek, proto postupně rozšiřovali chov dobytka a na léto si přibírali za úplatu i dobytek z nížin, dokonce až od Hradce Králové. Vyrostly první boudy pro panský dobytek i jako lidská obydlí. Sklízení sena na horských loukách, pastva dobytka, výroba tvarohu, sýrů a másla, tak vypadalo v 17.-19. století budní hospodářství, které výrazně změnilo tvář Krkonoš.

V 18. století se staly módou toulky přírodou a poznávání divoké krásy hor. Toho využili podnikaví budaři. Začali poskytovat návštěvníkům přístřeší a pohostinství. Poznali také, že mohou při této příležitosti dobře zpeněžit zemědělské produkty a ostatní domácí výrobky. Do vývoje v Krkonoších zasáhla i druhá světová válka. V roce 1946 byla převážná část německého obyvatelstva odsunuta. Boudy, rekreační střediska, hotely i penziony přešly postupně do rukou státu, menší chalupy a usedlosti získali noví „horáci".

V následujících desetiletích po válce se Krkonoše staly oblastí cestovního ruchu první kategorie. Vznikaly sjezdovky, skokanské můstky, lanovky a vleky, vyrostlo mnoho hotelů. V konverzace se stala obligátní otázka „Jezdíte také na hory?" Ve spojitosti s tím se objevily obavy o zachování krkonošské přírody. Stále více vědců si uvědomovalo jedinečnost Krkonoš v krajině střední Evropy. Úsilí ochranářů, biologů a mnoha nadšenců vedlo 17. května 1963 k vyhlášení Krkonošského národního parku.

Krkonoše navzdory malé rozloze a nízké nadmořské výšce oplývají mimořádnou pestrostí krajiny, flóry a fauny, která zdaleka přesahuje přírodní rozmanitost okolních evropských středohor. Správa KRNAP se již 50 let snaží o zachování přírodních hodnot krajiny po staletí poznamenané činností člověka.

Kompletní kampaň V Krkonoších jsem doma:

Listopadovým živočichem kampaně KRNAP je vřetenovka krkonošská

Říjnovým živočichem kampaně KRNAP je slavík modráček tundrový

Kampaň KRNAP v září reprezentuje netopýr velký

Srpnovým živočichem kampaně KRNAP je vranka obecná

Červencovým živočichem kampaně Správy KRNAP je mlok skvrnitý

Červnovým živočichem kampaně KRNAP je čáp černý

Květnovým živočichem kampaně Správy KRNAP je vydra

Dubnovým živočichem kampaně KRNAP je sokol stěhovavý

Kampaň V Krkonoších jsem doma představuje v březnu jelena lesního

Únorovým živočichem kampaně Správy KRNAP je rys ostrovid

Tetřívek obecný odstartoval kampaň V Krkonoších jsem doma

Více článků i fotogalerií o zvířatech a přírodě v rubrice VOLNÝ ČAS - Příroda

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.

Krajský odbor silničního hospodářství bude od ledna řídit Frömelová

Rada Libereckého kraje obdržela v úterý 2. prosince návrh na jmenování Bc. Dominiky Frömelové, DiS. do funkce vedoucí odboru silničního hospodářství Krajského úřadu Libereckého kraje s účinností od 1. ledna 2026. Do výběrového řízení vypsaného 2. října 2025 se přihlásila jedna uchazečka. Dominika Frömelová dlouhodobě působí na daném odboru, kde zastává od roku 2024 pozici vedoucí oddělení dopravně správních agend, a tak byla doporučenou kandidátkou pro jmenování krajskou radou. Ve funkci nahradí odchodivšího Zdeňka Borovičku.