Poznámka: Jak jsem čekal parodii a pak ani nechtěl odejít

04.10.2011 09:34:42 | Autor: Petr Ježek | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Semily

Přiznám se, že projekt studentů Kolora 01 ve mně předem vzbuzoval obavy. Projekt totiž šlo snadno „pohnojit" hned na několik způsobů. Co to vlastně bude? Divadlo, parodie, fraška nebo prohlídka prázdnými sály?

Obavy umocňovaly těžko uchopitelné věty v propagačních materiálech - site specifik projekt, památník semilských předků i zad(eč)ků nebo unikátní industriální projekt.

Bylo hned několik úskalí

Prvním úskalím byla především rozlehlost areálu. Vždyť přece v obrovských sálech, kde v době rozkvětu pracovalo až 1500 lidí se musí jakákoliv skupinka návštěvníků i účinkujících díky volnému prostoru ztratit. Za další úskalí jsem považoval to, jak si mladí umělci vůbec budou představovat, jak to tu chodilo. Valná část jich tu dobu nemůže pamatovat, většina jich má být navíc z Prahy. Budou plácat blbiny ve smyslu, jak si dnes mladí představují socialismus? Starší návštěvníky - bývalé zaměstance by tím přístupem jedině popudili.

Čtvrtým zádrhelem mohlo být avizované řešení areálu Kolory/ Hybler, chtějí tu snad řešit budoucnost za majitele areálu? Na tyto obavy jsem měl plné právo z pozice bývalého zaměstnance závodu, ve kterém jsem při svém prvním zaměstnání strávil téměř 9 let!

Výsledek pozitivně překvapil

Výsledek mě ale upřímně překvapil, odcházel jsem spokojený, pobavený a nostalgie mě jen pomalu pouštěla za další prací na fotbalový stadion. Proč ta změna názoru? Jednoduchá věc, studenti a organizátoři zvládli svůj projekt se ctí a rozptýlili postupně všechny mé obavy.

Hned počáteční „kramářská fraška" Jak pan Schmitt k továrně přišel všechny diváky dokonale odrovnala a naladila na to, co mohou čekat dál. S prostorem si  pořadatelé poradili skvěle tím, že návštěvníky nevodili po celém areálu, ale zhruba po jedné pětině - původní nové budově přádelny. Z toho důvodu ani nevadilo, že na těchto sálech se nevyráběly pleny, ale příze.

Neodbyli přípravu a věděli co ztvárňují

Největším osobním překvapením pro mě bylo, že pořadatelé v žádném případě neodbyli přípravu a zpovídali několik bývalých zaměstnanců, aby zjistili, „jak to tu doopravdy probíhalo".

 Zřejmě více byly zpovídané ženy (projekt zašťiťovaly především autorky), což se možná trochu projevilo v některých představeních. Přitom po roce 1990 zde byla až třetina zaměstnanců muži. Také jakoby nikdo nevěděl, že zdejší provoz jel ještě v roce 2005, takže ne vždy muselo jít o dávnou minulost. Jako jedinou ze všech jsem pak ne zcela pochopil „umývárkovou" scénku, což je ale výborná bilance z deseti zastavení.

Dohromady vše ladilo

To vše jsou pouze malé výtky, celé to vše dohromady ladilo a fungovalo. Připomněl jsem si své první zaměstnání, poznal svou skříňku v šatně a na svém místě stále byl „Temelín",  zásobovač mykacích strojů, kam jsem každý den až ke stropu lezl vybírat bavlněný prach.

I ty velké budovy vypadaly zvenčí přes svou oprýskanost najednou docela pěkně. Sám jsem se přistihl, že se mi nechce odejít z posledního sálu a radši bych zůstal déle. V baru u Dvou přadlen Mária a Fidel bude jistě zásob dost...

PS: Co pro mě nejvíce připomínalo staré časy? Když si hezké holky v tmavých tričkách oblékly nevzhledné a nepraktické pracovní zástěry a staly se z nich tančící přadlenky!

Fotogalerie z akce v semilské továrně: Kolora ožila zábavou i nostalgií

Režisérka projektu Kolora 01: Předáváme nyní štafetu lidem

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Web kraje nabízí komunikaci pro klienty se sluchovým postižením

Klienti se sluchovým postižením, kteří navštíví webové stránky Libereckého kraje, mají možnost nově využít tlačítko Tiché linky. Díky němu se mohou snadno spojit s tlumočníkem českého znakového jazyka či přepisovatelem mluvené češtiny a domluvit si vše, co je potřeba. Nemusí se tedy fyzicky dostavit, což bývá komfortnější a méně stresující.

Liberecký kraj opět podpoří mateřská centra. Připravil pro ně dva miliony

Dva miliony korun. Přesně takovou částkou podpoří Liberecký kraj činnost mateřských center v regionu prostřednictvím dotačního programu. O příspěvek mohou žádat zástupci mateřských center od 15. do 30. ledna příštího roku. „Díky tomuto programu opět podpoříme základní činnost mateřských center, a to především komunitní setkávání s různými programy, vzdělávání pracovníků center i jejich návštěvníků, přípravu a pořádání mezigeneračních programů či poradenství a konzultace. Chceme tyto organizace, kterých je v našem kraji celá řada, podpořit v jejich práci a v tom, co nabízí rodinám. Jejich práce si já osobně velice vážím," uvedl Jiří Ulvr, radní pro resort hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů, územního plánování a rozvoje venkova.