Před 35 lety zahrozil Česku blackout. Přispěly k tomu extrémní mrazy

06.01.2020 15:33:39 | Autor: Soňa Holingerová | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj,Pojizeří

V lednu i únoru roku 1985 došlo zatím naposledy ke kritickému stavu energetické sítě, kdy musely být řízeně omezovány dodávky elektřiny části zákazníků včetně domácností, aby nedošlo k rozsáhlému výpadku energetického systému, dnes nazývanému blackout.

Energetickou soustavu ČR tehdy ohrozily prudké mrazy překračující hranici 25 stupňů pod nulou, které způsobily problémy jak v distribuční síti, tak především v samotných elektrárnách. Silné mrazy vedly také k extrémně vysokým požadavkům na odběr elektrické energie domácností i podniků kvůli elektrickému vytápění.

Kritický stav v energetice v důsledku neobvykle silných mrazů nastal v druhém lednovém týdnu (7. - 12. 1.) a následně ještě v druhém únorovém týdnu (11. - 13. 2.). Byty a kancelářské prostory měly tehdy dimenzované vytápění, s uvažovanou maximální venkovní teplotou do -12 °C. Dimenzovat topné systémy na nižší venkovní teploty by totiž bylo příliš nákladné. V elektrických topných spotřebičích pak bylo v Česku instalováno zhruba 7 000 MW, z toho 4 000 MW v domácnostech. Tyto spotřebiče představovaly málo předvídatelnou a kontrolovatelnou zátěž. Mrazy byly navíc tak silné, že se topilo i v prostorách, které to za normálních podmínek nevyžadovaly. Například ve skladech potravin a v některých zemědělských objektech.

Vzpomínky energetiků na mrazy v roce 1985

„V lokalitě Krásný Les směrem na Adolfov nám pod tíhou námrazy popadalo vedení. Námraza vážila 18 až 20 kilo na metr vedení, podobné problémy jsme řešili i na Měděnci. Museli jsme vypínat jednotlivé úseky vedení a rozvodny ve městech. Na dvě hodiny se bez elektřiny ocitla jedna část města, na další dvě hodiny jiná. Omezení se netýkalo nemocnic a národních výborů," vzpomínal tehdejší zaměstnanec Severočeské energetiky Milan Fink.

„Tehdy jsem to byl kromě jiných i já, kdo v Tušimicích absolvoval dvě noční směny u bubnu kotle a hlídal jeho hladinu vody. Plováky a potrubí zamrzaly. Všude hořely koksáky. Kromě koksu jsme pálili vše, co hořelo, jen abychom udrželi v kotelně nějakou teplotu. Prakticky všechno dřevo, co jsme našli, vzalo za své. Nestandardně jsme zahřívali i potrubí. Trubky jsme obalili hadry, ty se polily naftou a zapálily. K rozmrazování vody, například na toaletě, se také používaly kabely od autogenu. Stejně jsme ale všechno neuhlídali a spousta armatur a čerpadel popraskala. Byli jsme jak v krápníkové jeskyni a teprve s oblevou jsme přicházeli na to, kde je jaká díra či prasklina," vzpomínal Martin Novák na situaci v roce 1985.

„Po ranním příchodu do práce mi tehdejší vedoucí provozu nařídil, abych pomohl při opravě vysokého napětí v Ústí nad Orlicí. Byla ještě tma, ale protože byla postižena tzv. venkovská linka, tak v samotném městě osvětlení fungovalo. Nemuseli jsme proto zajišťovat osvětlovací techniku. Společně s dalšími pracovníky obvodových služeben Česká Třebová a Ústí nad Orlicí jsem pomáhal při přípravných pracích i při dopravě materiálu nahoru, šponování vodiče pomocí napínáku. Všechno to byla kovová zařízení, což v těch mrazech nebylo nic příjemného. Velký problém byl na straně výroby elektrické energie, ale největší na dispečerských zařízeních na všech úrovních od centrálního státního dispečinku až po poslední dispečerské pracoviště nebo tzv. síťovou službu, případně rozvodny," vzpomínal Jan Šeda, tehdy zaměstnanec Východočeské energetiky.

Nebezpečí blackoutu

Tehdejší Československo dokázalo pokrýt zatížení maximálně 12 000 MW. Nebezpečí blackoutu se ještě zvýšilo poruchami na uhelných elektrárnách a problémy se zásobováním uhlím. Přechod mrazivé vlny způsobil v některých hodinách výpadek až 2000 MW výkonu elektráren. V dokončené elektrárně Dukovany se teprve připravoval první blok ke spuštění a stavba elektrárny Temelín byla ve fázi příprav, výroba elektřiny v Česku tak závisela z naprosté většiny právě na uhelných elektrárnách.

Nejvážnější komplikace nastala v Elektrárně Mělník III. s tehdy největším výrobním blokem o výkonu 500 MW. Exploze transformátoru si vyžádala odstavení elektrárny. „Vzniklý požár transformátoru sice hasiči zlikvidovali, ale vše bylo v dezolátním stavu. Trvalo 21 dní, než se podařilo odstranit následky havárie a výrobní blok znovu zprovoznit," vzpomínal Jiří Pelák o situaci v roce 1985 v mělnické elektrárně. Provoz dalších uhelných elektráren ochromily mimo jiné potíže se zamrzáním vtoků chladící vody, problémy s přepravou uhlí, strusky a popílku. Kvůli mrazu museli horníci omezovat i samotnou těžbu uhlí.

Energetikům nezbývalo než použít vypínací havarijní plán, aby hrozícímu blackoutu zabránili. V republice tak byly některé regiony operativně odpojovány od přísunu elektrické energie. Tento stav trval 19 hodin, následně se dosáhlo snížení spotřeby v domácnostech i podnicích prostřednictvím pokynů z vysílání Českého rozhlasu. Tehdy se ukázalo, že československá energetika není schopná čelit prudkému nárůstu spotřeby a potížím v elektrárnách při extrémních mrazech, proto po kritických měsících roku 1985 následovala rozsáhlá řada opatření a nákladných investic, aby se podobná situace neopakovala.

Ani dnes není hrozba blackoutu zcela zažehnána, problém však spočívá jinde. „Česká republika sama o sobě má silnou a stabilní energetickou síť. V současné době však vlivem dekarbonizace dochází ke snižování instalovaného výkonu v centrálních zdrojích a nezanedbatelné hledisko je i rostoucí ohrožení v oblasti kybernetické bezpečnosti. To by v kombinaci s dalšími okolnostmi, například havárií v přenosové síti mohlo kolaps energetické soustavy přivodit. Taková situace by pak mohla mít vážné a rozsáhlé dopady do všech oblastí našeho života," upozornil Radim Černý, místopředseda představenstva a ředitel úseku Řízení sítí ČEZ Distribuce.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Na 100. výročí přehrady Les Království byl zájem o prohlídku elektrárny
Energetici opět vyjádřili podporu lidem s autismem
Orkán Eberhard: 2400 poruch, škody za 30 milionů korun
Při opravách vedení vysokého napětí v Pasekách pomáhal vrtulník
Uplynul přesně rok od ničivého orkánu Herwart
Silný vítr přinesl výpadky proudu i kácí stromy. Přesně 11 let po Kyrillu

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 6 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2025 2026
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Advaita v Turnově rozšiřuje provozní dobu

Advaita, z. ú., bude nově služby v Turnově poskytovat také ve čtvrtek v čase od 9 do 17 hodin. Poradna má prostor v budově na ulici Žižkova 2031, Turnov. Na poradny se mohou obracet lidé, kteří řeší problémy související se závislostí na drogách, včetně alkoholu. Nabízí pomoc také lidem, kteří se dostali do problémů kvůli hazardnímu hráčství či sázení nebo kteří ztrácejí kontrolu nad hraním počítačových her či užíváním internetu. Objednat se můžete na e-mailu: turnov@advaitaliberec.cz nebo telefonicky na recepci Centra adiktologických služeb 603 829 730 nebo u terapeutky Bc. Blanky Budinské, tel. 720 158 739.

Kraj opět podpořil hospodaření v lesích a myslivost

Liberecký kraj dlouhodobě podporuje hospodaření v lesích a od roku 2023 také myslivost. Letos rozdělí dohromady 3.107.197 korun. Celkem 18 dotací míří k zájemcům v rámci dotačního programu Podpora hospodaření v lesích (2.795.972 korun) a 11 dotací z programu Podpora myslivosti (311 225 korun). Rozhodli o tom na svém květnovém jednání krajští radní. „Lesnický fond Libereckého kraje patří k nejstarším peněžním fondům Libereckého kraje vůbec. Dlouhodobě vyhlašujeme program Podpora hospodaření v lesích, díky němuž chceme zejména podpořit opatření ke zlepšování stavu lesních porostů, ochránit lesy proti škůdcům pokládáním a asanací lapáků a ochranou porostů nátěrem repelenty. Chceme také podpořit rekonstrukce lesních cest a zabezpečit mladé lesní porosty, podporujeme také výstavbu nového oplocení," uvedl Jiří Klápště, náměstek pro životní prostředí a zemědělství.