Přehrážky – cesta, jak zadržet vodu v krajině

15.09.2022 07:12:50 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Krkonoše

Téma mokřadů a jejich významu v krajině nabylo v poslední době na aktuálnosti, a to zejména ve spojení s probíhající změnou klimatu. Zachování nebo obnova ploch mokřadů v krajině má své opodstatnění. Jejich význam nespočívá pouze v zadržování vody a snižování rychlého odtoku z krajiny v době maximálních průtoků, výraznou měrou také pomáhají regulovat místní klima a pozitivně ovlivňují cyklus uhlíku (proces jeho ukládaní).

Mokřadní ekosystémy výrazně zvyšují strukturovanost přírodního prostředí. Vznikají nové plochy, na kterých žije řada specializovaných druhů flóry a fauny, což přispívá k udržování biodiverzity v krajině. Ze všech těchto důvodů Správa KRNAP v posledních letech intenzivně buduje přepážky, které udrží vodu v krajině.

Obnova v minulosti odvodněných lesních stanovišť a nastartování jejich obnovných procesů se řadí mezi úkoly, které si Správa Krkonošského národního parku vytyčila v Plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo. Odvodňování samotných rašelinišť bylo v Krkonoších v minulosti uskutečňováno pouze výjimečně a v menším rozsahu. Naopak okolní lesy byly v minulosti intenzivně využívány jako zdroj dřevní hmoty pro důlní činnost, později pro sklářství a další potřeby rozvoje průmyslových odvětví. A protože neposkytovaly kvalitní dřevo, docházelo k jejich odvodňování.

Rozsáhlejší úpravy vodního režimu začaly v Krkonoších na přelomu 18. a 19. století. Tyto postupy byly v lesnické praxi v Krkonoších využívány i v 20. století. Tvořily významnou složku komplexu lesotechnických meliorací, jejichž tehdejším posláním bylo „zlepšení půdních, vodních a mikroklimatických poměrů porostů". Odvodněním se snižuje hladina podzemní vody, na mokřadních plochách dochází ke změně chemizmu půdy a rychle odtékající voda navíc přispívá k odnosu organických částí půdy z území. Zmíněné procesy vedou zároveň k výrazným změnám ve vegetaci, fauně, půdním prostředí a také v celkové struktuře krajiny. Je to dáno především nedostatkem vody v prostředí, protože v mokřadech žijí druhy, které jsou existenčně závislé na jejím stabilním přísunu.

Naše pozornost se soustřeďuje na rozlohou menší rašeliniště, zejména na rašelinné a podmáčené plochy v lesních společenstvech. V první části projektu revitalizace vodního režimu jsme přesně zaznamenali plochy vhodné k revitalizaci a byl vypracován materiál obsahující detailní popis každé plochy spolu s konkrétními postupy revitalizačních opatření. V průběhu druhé části projektu provádíme revitalizační opatření na jednotlivých plochách. Na odvodňovacích příkopech jednotlivých ploch budujeme systém malých a velkých přehrážek. Na některých místech zahrnujeme dříve vybudované kanály. Přehrážky slouží zejména ke zpomalení, či eliminaci odtoku vody z mokřadu. Jejich zanášením a zarůstáním postupně dochází k likvidaci celého odvodňovacího systému a k následné obnově mokřadního stanoviště.

Z průběžných výsledků měření změn hladiny podzemní vody je na odvodněných plochách však již možné sledovat výrazné zvýšení hladiny podzemní vody po vydatných srážkách a její rychlý odtok z místa spadu. Naproti tomu v místech, kde je dopad odvodnění menší, hladina podzemní vody tak výrazně nekolísá a nejsou zde patrné ani rychlé odtoky vody z místa spadu srážek. Zadržení vody pomocí přehrážek vede ke vzniku drobných tůní a blízké okolí odvodňovacích kanálů je ve srovnání s původním stavem výrazně vlhčí a získává mokřadní charakter. V těchto tůních se již následující rok rozmnožují obojživelníci. Pokud se na ploše vyskytovala místa s mokřadní vegetací, tato vegetace se šíří do blízkého okolí.

Nastartovaná revitalizační opatření by měla pomoct zlepšit stav původně podmáčených či rašelinných smrčin, realizovaná opatření povedou ke stabilizaci a větší strukturovanosti přírodního prostředí a k zadržování vody v krajině spojeným se zlepšením místního mikroklimatu.

Realizace projektu byla umožněna díky přidělení finančních prostředků Operačního programu životního prostředí (CZ.05.4.27/0.0/0.0/17_078/0005869; CZ.05.4.27/0.0/0.0/20_142/0014092). Projekt probíhá v letech 2017-2023

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Skládky dřeva nejsou dětské prolézačky!
Krkonoše jsou po roce příprav blíž návratu motýlího krále
Energetikům v Krkonošském národním parku pomáhal vrtulník
Správa KRNAP spouští novou kampaň: Nešlap vedle, ublížíš nám hnedle!
Toužíte po kytici do vázy? Natrhejte si lupinu! Pomůžete tím přírodě
Přírodu na Sněžce ochrání sítě i letos
Tahové zkoušky prověří stav krkonošských velikánů
Nové Muttichovy němé značky jsou už v terénu
Horská pastva začíná!
Slavíme Evropský den chráněných území
Krkonoše jsou opět čistější, na skládce skončí 5 tun odpadu
Krkonošskému národnímu parku je 59 let
Federace Europarc ocenila české národní parky
Začíná další sezona na krkonošských loukách
Správa KRNAP přijímá žádosti o příspěvek na péči o travní porosty
Cenu ředitele Správy KRNAP za rok 2021 získalo osm oceněných
Probouzíme krkonošské louky
Řidiči pozor, začíná jarní migrace žab!
Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les… aneb světové oslavy
Správa KRNAP dočasně uzavírá některé cesty v horách
Strážci KRNAP absolvovali školení sebeobrany
Opustil nás profesor Jan Jeník, pedagog a vědec spjatý s Krkonošemi
Jaká byla návštěvnost Krkonoš v roce 2021?
Slavíme světový den mokřadů
Ve školách zimuje čtrnáct Bodlinek
Muttichovy němé značky brzy uvidíte v novém kabátě
Správa KRNAP vydala interiérové turistické mapy
Online otevřený Krkonošský národní park pro školy
Hnojení je hostina pro krkonošské louky
Krkonoše mají své unikátní dobročinné suvenýry
Mokřady nad Valteřicemi jsou pokoseny a dostaly novou šanci
Krkonoše jsou opět čisté, nasbíralo se 3,5 tuny odpadu
Les u Harrachova uklízeli dobrovolníci a zaměstnanci Škoda Auto
Novým prezidentem Federace EUROPARC je Michael Hošek
Ohlédnutí za letní turistickou sezonou v Krkonoších
Data ze sčítačů potvrzují výjimečnost turistického roku 2020

Krátké zprávy z regionu Semilska

Rok české hudby podpoří kraj téměř osmi sty tisíci korun

Téměř osm set tisíc korun věnuje Liberecký kraj na podporu české hudby: Děje se tak prostřednictvím speciálně zaměřeného dotačního programu 7.11 Rok české hudby. Celkem si pořadatelé kulturních akcí z oblasti klasické hudby rozdělí 769 015 korun. „Liberecký kraj se připojil tímto dotačním programem k oslavám české hudby, které Rok české hudby přináší. Jsem ráda, že v kraji vznikají kvalitní hudební projekty, které si podporu zaslouží a přinesou posluchačům a divákům radost a krásný kulturní zážitek," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Výkonná rada ODS v Liberci zrušila členství dvěma členům

Výkonná rada ODS v pátek 12. dubna 2024 v návaznosti na závažné pochybnosti a podezření z korupčního jednání v Liberci rozhodla přijatým usnesením o ukončení členství Petru Židkovi a Petru Syrovátkovi. „Petr Židek byl vyzván, aby z věci vyvodil patřičné důsledky, a rezignoval na své funkce, nicméně výzvu odmítl. Ve stejné věci byl Petr Syrovátko vyzván k pozastavení členství. Oba pánové výzev neakceptovali, proto Výkonná rada ODS využila těchto mimořádných nástrojů. Výkonná rada zároveň rozhodla o zrušení Místního sdružení Liberec, čímž došlo k jeho zániku," uvedl tiskový mluvčí ODS Jakub Skyva.