Přes nový informační systém IZS již prošlo 100 milionů datových vět

11.08.2016 09:07:30 | Autor: Zdenka Štrauchová | Rubrika: KRIMI | Obce: Liberecký kraj,Pojizeří

Nový informační systém IZS funguje bezpečně a spolehlivě. Za první polovinu letošního roku vyjížděli hasiči k 49 321 událostem, z toho 34 678 událostí bylo v součinnosti s ostatními složkami IZS. Celkem hasiči poskytli pomoc 32 836 osobám.

Na začátku každé pomoci stojí volání na tísňovou linku. Přibližně každých 10 sekund odbaví operátor tísňové linky hovor. Ročně je takových hovorů přes 3 miliony. Informací, které pak musí operátor od volajícího získat a hlavně předat dál všem záchranářům je ale daleko víc. Na jednu mimořádnou událost připadá průměrně 450 takzvaných „datových vět". Tedy informací, které je potřeba zadat do systému a distribuovat všem, kteří na pomoc vyjíždějí. Jedná se o informace dvojího druhu. Těmi prvními jsou informace o samotné události, tedy co se stalo, kde se to stalo, zda jsou na místě ranění nebo které složky na místě zasahují apod. Další, doplňující informace, kterých je ale výrazně větší množství, jsou informace o typu zasahujících vozidel a poloze vozidel, takže operátor v každý okamžik vidí, kde dané vozidlo jedoucí k zásahu je.

Každá tato informace má svou důležitost a její zdržení by mohlo znamenat ohrožení zdraví a života. Nový informační systém IZS umožňuje předat jakoukoliv informaci kterékoliv složce IZS do 4 sekund. Hasičům se tak například promítne plán nejkratší cesty k místu zásahu v autě na tabletech. Zdravotnická záchranná služba se také okamžitě dozvídá o tom, zda je na místě někdo, kdo potřebuje lékařskou pomoc a může neprodleně vyrazit. Dispečink policie vidí, kde má nejbližší hlídku, která bude na místě nejrychleji.

Nový informační a komunikační systém s názvem Národní informační systém integrovaného záchranného systému (NIS IZS) byl do ostrého provozu uveden v prosinci loňského roku. Od té doby již prošlo 100 000 000 datových vět. V rámci tohoto projektu, který byl spolufinancován ze strukturálních fondů Evropské unie, konkrétně z Integrovaného operačního programu, byly pořízeny nové technologie pro všestranný tok operačních dat, pro jednotné mapové a datové podklady a pro vizualizaci společné operační situace. Tento systém využívají všechna operační střediska základních složek IZS (zatím mimo ZZS hl. m. Prahy), jejichž technologie byly také s využitím strukturálních fondů Evropské unie modernizovány. Modernizace operačních středisek základních složek IZS byla realizována prostřednictvím 45 projektů.

Modernizace stála 2 miliardy

„Celá modernizace operačních středisek základních složek IZS stála necelé dvě miliardy a technologie, které pořídil Hasičský záchranný sbor ČR pro spolupráci operačních středisek v projektu NIS IZS, stála přibližně 360 mililionů korun. Protože se jednalo o evropský projekt, 85% z nákladů hradila Evropská unie," popsal generální ředitel HZS ČR genmjr. Drahoslav Ryba. A v čem vidí hlavní přínos? „Hlavní přínos vnímám ve zkvalitnění příjmu tísňového volání, lepší a rychlejší komunikaci mezi složkami IZS, což v konečném důsledku znamená i rychlejší pomoc občanovi v tísni."

Zpravidla je do systému NIS IZS vkládána nová událost při volání na tísňovou linku. Do nového NIS IZS nejvíce událostí vkládají hasiči, je to 56 % událostí. Důvodem je zejména to, že HZS ČR obsluhuje tísňovou linku 112, na kterou občané ročně uskuteční cca 3 miliony hovorů (tedy zhruba každých 10 sekund jeden hovor). Nejdříve se do systému vkládají informace o mimořádné události - tedy co se stalo, kde se to stalo, zda jsou na místě zranění nebo které složky na místě jsou potřeba. Následně systém přenáší informace o činnosti složek IZS - druzích vozidel a jejich poloze a o situaci v místě zásahu.

U jedné události přenese systém NIS IZS mezi operačními středisky průměrně 300 datových vět (většina datových vět generována automaticky a týkají se polohy vozidel). Všechna operační střediska základních složek IZS tak vidí polohu události i její případnou změnu, polohu vozidel, které k události jedou nebo již na místě zasahují. Operační střediska tak mohla mezi sebou výrazně omezit telefonní komunikaci a došlo tak rychlejšímu nasazování sil a prostředků k řešení mimořádné události. Tyto informace jsou také přenášeny veliteli zásahu na místo události, který se tak dokáže rychleji a lépe rozhodovat.

„Zjednodušeně řečeno, tento systém přinesl dokonalejší příjem tísňových volání, efektivní vysílání sil a prostředků a hlavně koordinaci a rychlou komunikaci mezi jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému," dodal plk. Luděk Prudil, vedoucí projektu.

Konkrétně v Libereckém kraji bylo od ledna do konce července 2016 prostřednictvím NIS IZS řešeno 8 442 událostí, tj. průměrně 1 206 událostí za měsíc, průměrně 40 událostí za den. Pro potřebu řešení těchto událostí bylo systémem přeneseno 3,783 mil. datových vět, tj. 540 450 měsíčně, 17 845 denně.

A jak to vypadá v praxi?

Dřív, pokud jste se stali účastníkem dopravní nehody s vážně zraněnou osobou, která byla zaklíněna v havarovaném voze, a zavolali na linku 155, pak dispečer tísňové linky vám telefonicky poradil při neodkladné resuscitaci, událost zaznamenal do svého informačního systému a vyslal na místo vozidlo s posádkou zdravotnické záchranné služby. Dispečer dále telefonicky předal informaci o vážné dopravní nehodě na operační střediska Policie ČR a následně i Hasičského záchranného sboru ČR. Jednotka hasičů vyjela na místo dopravní nehody zhruba o 4 minuty později než vozidlo zdravotnické záchranné služby.

Posádka zdravotnické záchranné služby ale po příjezdu zjistila, že nemůže zraněného vyprostit z vozidla, poskytování pomoci zraněnému řidiči bylo značně komplikované a bylo nutné vyčkat na příjezd hasičů. Hasiči na místo přijeli 6 minut po příjezdu sanitky, protože s hasičským vozem nebylo možné jet tak rychle jako se sanitkou. Na místo následně přijela také hlídka Policie ČR. Hasiči vyprostili zraněného řidiče a policisté řídili dopravu v místě nehody. Havarované vozidlo naštěstí nezačalo hořet. Toto byla běžná praxe až doposud.

V čem přinesl zlepšení nový systém?

Při stejné události voláte dnes linku tísňového volání 155. Dispečer tísňové linky telefonicky radí při neodkladné resuscitaci, zaznamená informace o nehodě do svého informačního systému a jednoduchým úkonem vyžádá součinnost ostatních složek IZS. Místo dopravní nehody je automaticky a okamžitě zobrazeno na mapách a v informačních systémech u všech tří základních složek integrovaného záchranného systému, které na místo vyjíždějí současně a téměř současně také k dopravní nehodě přijíždějí a zasahují.

Jak vyplývá z uvedeného příkladu, celý systém pomáhá jak samotným záchranářům, a to v tom, že jim umožní efektivní výměnu a sdílení dat a informací a následnou lepší koordinaci, tak to hlavně pociťují občané, pokud se ocitnou v nouzi. Rychlejší a provázanější zásahy všech složek IZS pomáhají při záchraně životů, zdraví i majetku.

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 6 fotek)

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Hasíci v Libereckém kraji nespí, sbírají síly na nový školní rok
Cvičení prověřilo připravenost krajského krizového štábu
Hasiči se představili na Dnech IZS v Železném Brodě a Jablonci
Operační středisko krajských hasičů zahájilo provoz s novinkami

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2024 2025
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Webové stránky kraje získaly novou podobu

Přívětivější vizuální zpracování, snadnější dostupnost informací, strukturované stránky krajských odborů, formuláře na jednom místě či přehledné aktuality. To vše a mnoho dalšího přináší nová podoba webových stránek Libereckého kraje. Adresa zůstává neměnná, a to https://www.kraj-lbc.cz/. „Vzhled, funkčnost a přehlednost webu kraje již potřebovaly výraznou změnu. Jsem rád, že můžeme nyní spustit novou verzi stránek. Běžný uživatel samozřejmě najde veškeré informace stále na stejném místě tak, jak je zvyklý, a to na https://www.kraj-lbc.cz/," uvedl Zbyněk Miklík, náměstek pro resort ekonomiky, majetku, investic, veřejných zakázek a informatiky.

Kraj hledá Památku roku pro letošek. Nominace přijímá do 30. dubna

Již jen několik dní je možné přihlásit se do devátého ročníku soutěže Památka roku 2023 Libereckého kraje; termín vyprší 30. dubna. Soutěž, jejímž cílem je upozornit na úspěšné obnovy kulturních památek a poukázat na ojedinělé stavby v našem regionu, vypisuje Liberecký kraj. „Skutečně velice stojíme o to, aby se nám hlásilo co nejvíce majitelů úspěšných obnov památek. Jejich obnovy jsou inspirací příkladem pro ostatní majitele," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovního ruchu Libereckého kraje. Předchozí článek