Příběh zelené aerovky

31.10.2015 11:43:14 | Autor: Veverkovi | Rubrika: NÁZORY | Obce: Jilemnice,Harrachov

Psal se rok 1969, když si tehdy pětadvacetiletý absolvent strojní fakulty ČVUT Pepa VEVERKA, rodák z Jindřichova Hradce, vypůjčil od kolegyně celých 5.000 korun československých a koupil si za ně krásné bílé AERO 662, takzvaný "cinkáč", rok výroby 1932.

Pepa měl čerstvě po vojně, v Českých Budějovicích vážnou známost a, jak později často v žertu říkával, jakmile se stal majitelem vozu, dozvěděl se od své nastávající datum svatby. 4. července 1970 vezla bílá aerovka novomanžele Veverkovi z Českých Budějovic do nového domova v Pelhřimově.

Po první renovaci, kterou si tělem i duší strojař Veverka prováděl sám, změnila aerovka barvu a byla z ní typická "... cink cink a ratata, aerovka červená ... ". Po několik let pak sloužila jako jediné rodinné auto a vozila spolehlivě svou čtyřčlennou posádku všude, kam bylo potřeba. Několikrát absolvovala i cestu do hor na lyže, na dovolenou na Slovensko a samozřejmě i na návštěvy babiček z Pelhřimova do J. Hradce a do Č. Budějovic.

V létě 1987 s ní Blanka s Pepou vyrazili na proslulé závody veteránů do Kutné Hory. Pepovi v žilách kolovala závodnická krev a vyhrát chtěl za každou cenu. Proto si pro závod zvolil nejvyšší možný rychlostní průměr a aby ho Blanka při jízdě do kopce "netížila", oznámil jí, že závod pojede bez ní. Stoupla si mezi diváky, aby svému muži a jeho stroji držela palce, a stala se tak nechtěným svědkem toho, jak se aerovka v zatáčce u lihovaru převrací, kutálí se přes střechu a dopadá zpátky na kola.

Mnoha přihlížejícím musela při takové podívané tuhnout krev v žilách a Blance spadl ze srdce obrovský kámen, když z rozbitého auta její manžel jako zázrakem vystoupil jen s několika odřeninami a roztrženým obočím. Lékaři v kutnohorské nemocnici, kam Pepíka odvezli na ošetření, se nestačili divit, kde mohli tak rychle udělat pacientovi na nohu sádru. Nikoho totiž ani ve snu nenapadlo, že by se našel blázen, který pojede automobilový závod se zlomenou nohou a sádrou od kolene dolů.

Bohužel, supi a chamtivci jsou všude a tak zatímco Pepovi v nemocnici zašívali čelo, šokovaná a otřesená Blanka se snažila zachránit, co se dalo. Na místo nehody se začali sbíhat nenechavci a sbírali všechno, co z nebohé aerovky odpadlo; kousky blinkrů, různé součástky, šroubky a podobně. Těžko říct, jestli si mysleli, že získají zajímavý suvenýr nebo si chtěli lacino pořídit kousek krásně zrenovovaného auta pro vylepšení vlastního vozu ... Z této představy opravdu mrazí.

Od toho osudného dne stála polámaná aerovka v garáži a sedal na ni prach. Ani když obě dcery Veverky získaly řidičský průkaz, nemohly se autíčkem svého dětství svézt. Do sbírky přibývaly další veterány a na kompletní renovaci pořád nebyl čas.

Blížil se rok 2012 a aerovčiny 80. narozeniny. Navíc do rodiny přibylo pár vnoučat, ale když se někdo zajímal, kdy bude i svatba, mladší z dcer vždycky odpověděla, že bez aerovky se vdávat rozhodně nebude.

Během zhruba tří let prošla aerovka kompletní renovací, byla do posledního šroubku rozebrána, co chybělo, to si Pepa většinou sám vyrobil, karosérii dokonale připravil k lakování a když si 1.8. 2012 vyzvedl po dlouhých letech registrační značky z depozitu, měla už v technickém průkazu uvedenou zelenou barvu. 8.9.2012 mě v ní tatínek skutečně vezl na svatbu a po obřadu předal volant svému novopečenému zeti.

Za tři roky od svého "znovuzrození" už zelená aerovka posbírala několik pohárů a cen za nejkrásnější automobil.

Bohužel, anděl strážný, který nad Pepou létal mnohokrát, byl minulé léto zřejmě na dovolené. Život nadaného konstruktéra a báječného člověka ukončila fatální autonehoda 31.7.2014.

Já, moje sestra Lucie a maminka Blanka jsme se dohodly, že auta musí jezdit, protože taťka by si to tak určitě přál. Proto se teď snažím naučit všechno, co jsem se nestihla o aerovce dozvědět od tatínka.

Když jsem se dočetla o 34. celoevropském setkání přátel AERO v Harrachově na konci srpna tohoto roku, nerozhodovala jsem se ani okamžik. Tam přeci nemůže ta naše zelená chybět!

Celé setkání byl neskutečný, neopakovatelný a neuvěřitelně nádherný zážitek! Krkonoše máme moc rády, v zimě i v létě, a vidět tam tolik překrásných opečovávaných aerovek z celé Evropy pohromadě, spolu s tolika milými a přátelskými lidmi, byl opravdový balzám na duši. Přestože jsme nikoho z účastníků osobně neznaly, dostalo se nám tak vřelého přijetí, jako bychom byly mezi dávnými přáteli. Náš veliký dík patří všem organizátorům i účastníkům setkání, kteří nám ochotně pomáhali, když zlobila spojka.

Jmenovitě bychom rády poděkovaly bratrům Pavlovi a Frantovi Jindříškovým z Jilemnice, kteří nás posledních 20 kilometrů do Harrachova dopravili na vleku, když bylo pro naší spojku poslední stoupání příliš tvrdým oříškem. Náš dík letí také všem divákům, kteří nám dali svůj hlas v anketě o nejkrásnější malou aerovku a nejhezčí dobový kostým. Díky vám všem jsme se v Krkonoších cítily jako princezny.

Věřím, že Pepa Veverka to shora všechno viděl a vlastně tam byl spolu s námi. Určitě si takové ocenění zaslouží a měl by z něj velikou radost!

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

FOTO: Loučení s létem v Jilemnici proběhlo za asistence Aerovek
FOTO: V Harrachově zakončili prázdniny srazem Aerovek
Setkání příznivců vozů Aero objektivem Oldy Johana
Do Harrachova o víkendu míří majitelé legendárních Aerovek

Krátké zprávy z regionu Semilska

S podporou kraje bude i letos probíhat vyšetření včelích nákaz

Liberecký kraj i letos pokračuje v podpoře monitoringu výskytu závažných onemocnění včel - moru a hniloby včelího plodu. Včasná lokalizace a likvidace ohniska totiž zamezuje šíření těchto velmi nebezpečných nákaz. Krajští radní proto na svém jednání schválili dotaci ve výši 450 tisíc korun pro Český svaz včelařů, okresní organizaci Liberec, která zastupuje včelaře z celého Libereckého kraje. Její členové vyšetření včelstev na území Libereckého kraje opět zajistí ve spolupráci s Krajskou veterinární správou.

Návrat starých jabloní do jabloneckých zahrad

Jablonec nad Nisou nabídne svým obyvatelům 160 jabloní starých českých odrůd za symbolických 160 korun. O stromy určené pro výsadbu na pozemcích v katastru města se mohou zájemci přihlásit od května do konce června 2026. O přidělení stromu rozhodne pořadí doručení žádosti. Další informace na Našem Jablonecku