Připomeňme si základní pravidla Krkonošského národního parku

29.06.2023 07:36:08 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Krkonoše

Se začátkem letních prázdnin začne i zvýšený nápor na krásy Krkonošského národního parku. Není od věci si připomenout, jaká pravidla platí v tomto cenném a křehkém území.

Základní pravidlo - zákaz vstupu mimo značené cesty - se týká jen klidových území KRNAP. Těch je osm a zjednodušeně řečeno se jedná o hřebenové partie Krkonoš, převážně nad horní hranicí lesa. Klidová území mají chránit nejzranitelnější biotopy a druhy před nadměrnou a neusměrněnou návštěvností. V terénu jsou klidová území vyznačena dvojím způsobem - červeným pásovým značením na stojících stromech (horní pruh kolem celého kmene a druhý spodní jen poloviční.

Přijde-li návštěvník ke stromu označenému dvěma vodorovnými červenými pruhy, je vše v pořádku a nepřekračuje zákon. Vidí-li pouze jeden pruh, ocitl se v klidovém území a musí je neprodleně opustit) a smaltovanými cedulemi na sloupcích u cest procházejících daným územím. V Krkonoších jsou nejproblematičtějšími místy vrchol Sněžky a sedlo u bývalé Obří boudy. Vzhledem k obrovskému počtu přestupků v těchto lokalitách jsme tam již čtvrtým rokem museli instalovat ochranné sítě oddělující prostor pro návštěvníky od divoké přírody. Podobně problematickým místem je vyhlídka na Pančavský vodopád. I zde návštěvníci často nerespektují vyhrazený prostor a chodí se fotit na žulové skály.

Dalším pravidlem, které by mělo platit nejenom v národních parcích, ale všude v přírodě je, že co si do přírody přinesu, to si z ní také odnesu. Hovoříme tedy o problematice pohozených či zapomenutých odpadků - platových či kovových obalů od potravin, papírových či vlhčených ubrousků a v nedávné minulosti také roušek a respirátorů. V přírodě se odpadky rozkládají jen velmi pomalu. Například papírový kapesníček se rozkládá čtyři týdny, igelitová taška 25 let a PET lahev 100 let. V horách proto více než kde jinde platí, že co si s sebou do přírody přineseme, musíme také zase odnést.

Speciální kapitolou jsou vjezdy motorových vozidel na území KRNAP. Zákon o ochraně přírody a krajiny přesně definuje, kdo po národním parku může jezdit. Jsou to mj. složky integrovaného záchranného systému, policie, správci a provozovatelé sítí, vlastníci a nájemci nemovitostí a někteří ubytovaní hosté. Vjezd do klidových území je ještě omezenější a není povolen např. ubytovaným hostům.

Podobně je to s cykloturistikou, kdy cyklisté mohou v národním parku jet jen po cyklotrase, která je k tomu vysloveně vyhrazena. Těchto cyklotras je dnes 461,5 km a bližší informace o možnostech cykloturistiky v KRNAP najdete zde: https://www.krnap.cz/cyklotrasy-krnap/. Stojí za to vyzdvihnout základní pravidla bezpečné jízdy (zejména z kopce) a nutnost ohleduplnosti k ostatním návštěvníkům. Dodržujte proto, prosíme, přiměřenou rychlost. Není totiž umění jet rychle, ale je uměním včas bezpečně zastavit a neohrozit ostatní ani sebe.

Návštěvníkům Krkonoš, zejména mladé generaci, je třeba připomenout, že na celém území KRNAP je zakázáno létat s drony. Důvodem je rušení hnízdících ptáků a jiných živočichů.

Češi patří k velkým milovníkům psů, a tak si je s sebou obvykle berou i na cesty do přírody, národní parky nevyjímaje. Zatímco v české části Krkonošského národního parku platí „pouze" povinnost mít psa pod jednoznačnou kontrolou, na polské straně státní hranice jsou pravidla striktnější. Tam pes musí být v národním parku vždy na vodítku a s náhubkem. Apelujeme na majitele psů, aby si uvědomili, že jsou i lidé, kteří ze psů mají strach. Zejména vůči svým dětem jsou pak rodiče velmi citliví. Ujištění majitele psa, že zrovna jeho pes je hodný, v takovém případě nefunguje. Problémem jsou psi také na pastvinách a v jejich blízkosti. Psa mějte v takovém případě vždy na vodítku. Vběhne-li do ohrady, je o problém postaráno.

Dalším nešvarem jsou na kamenných mořích či v korytech říček turisty budované kamenné pyramidy. V krkonošské tundře půda zamrzá - rozmrzá - zamrzá - rozmrzá... už nějakých dvacet tisíc let. Tím se tady (a v Česku jen a pouze v Krkonoších) kameny v půdě a na jejím povrchu uspořádaly do mnohoúhelníků a dalších forem. Uvidíte je z výšky, pokud víte, na co se dívat. Stavbou kamenných pyramid návštěvníci vzácné tvary rozebírají. Poklad, který příroda tvoří desetitisíce let, mohou lidé zničit za pár okamžiků. Podobnou landartovou či stonebalancingovou aktivitu registrujeme v korytech krkonošských potoků a řek. Pod kameny v řece žije spousta vodních živočichů (třeba larvy chrostíků), které jsou součástí fauny národního parku. Tím, že návštěvníci staví z říčního kamení mužíky, ničí těmto živáčkům domov.

Naše zkušenosti ukazují, že valná většina návštěvníků Krkonošského národního parku si váží zdejší cenné přírody. Přesto je při obrovské návštěvnosti jeho území i malé procento neukázněných návštěvníků velkým problémem. Rádi bychom proto na návštěvníky apelovali, aby se ve zdejší přírodě chovali jako hosté, s respektem k jejím obyvatelům. Jenom tak je možné, aby zdejší jedinečná příroda přežila.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Krkonoše budou mít nové lávky, postavili je studenti architektury
Vrchlabští skauti pomohli vzácným modráskům
Nebezpečnou šelmou Krkonoš je i vlčí bob!
Krkonoše jsou opět čistější
Nekrmte krkavce!
Správa KRNAP vaří pivní narozeninový speciál
Přírodu na Sněžce budou opět chránit sítě
Evropský den chráněných území: Stavíme na našich kořenech
Slavíme pestrost přírody. I té krkonošské
Návštěvníci se po covidové pauze vrátili do Krkonoš
Krkonošský národní park slaví 60. výročí založení
Vznikla dohoda o Zásadách péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo
Správa KRNAP vyhodnotila zimní spolupráci s Policií ČR
Vstupné do Krkonošských muzeí bude v květnu zdarma
Poslední rok programu obnovy krkonošských luk je před námi!
Nekrmte v Krkonoších vlky!
Správa KRNAP začíná vyřezávat dřeviny na krkonošských loukách
Dnes je Světový den vody. Budeme kolibříky změny?
Oslavujeme lesy! Bez nich by to nešlo
Správa KRNAP dočasně uzavírá některé cesty v horách
Cena vstupného do polského Krkonošského národního parku se zvyšuje
Světový den mokřadů slavíme i v Krkonoších
Krakonošovy zahrádky podpoří projekty na ochranu biodiverzity
Rok 2023 je rokem 60. výročí založení Krkonošského národního parku
Navrhněte, kdo by měl získat Cenu ředitele Správy KRNAP
Pyrotechnika do národního parku nepatří
V roce 2022 pomáhaly v Krkonoších dvě tisícovky dobrovolníků
FOTO: Děti i dospělí vyráběli keramiku v dílně s Bosorkou
Stromům ve vrchlabském zámeckém parku se dostává odborné péče
Lávky a útulny získaly Krkonošskou cenu za architekturu
Správa KRNAP má nové slavnostní uniformy
Co si z louky vezmeš, to tam také vrať
21. říjen je Den jablek
Na Den stromů je v Krkonoších 18 milionů oslavenců
Sezona na krkonošských loukách pro letošek končí
Mokřady nad Valteřicemi jsou pokoseny a dostaly novou šanci

Krátké zprávy z regionu Semilska

Již pátým rokem podporuje Liberecký kraj aktivity pro rodiny s dětmi

Od roku 2020 mohou nestátní neziskové organizace získat od Libereckého kraje finanční podporu na aktivity pro rodiny s dětmi. Žádost o individuální dotaci v oblasti rodinné politiky je možné podávat od 30. dubna do 20. května letošního roku prostřednictvím internetových stránek Libereckého kraje. Celkem kraj na tyto účely vyčlenil 800 000 korun. „Organizace budou moci finanční prostředky použít na vzdělávací aktivity zaměřené na posílení partnerských a manželských vztahů, na zvyšování rodičovských kompetencí a na podporu slaďování rodinného a pracovního života," uvedl Petr Tulpa, náměstek pro resort sociálních věcí.

Zdravotnické memorandum umožní spolupráci na simulační výuce

Cvičení za pomoci modelů a využití nahraných situací v praxi - to je simulační výuka. Fakulta zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci, Krajská nemocnice Liberec a Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje podepsaly memorandum, v němž se zavazují ke spolupráci v této oblasti. Záštitu memorandu udělili rektor Technické univerzity Miroslav Brzezina a hejtman Libereckého kraje Martin Půta. „Je to další krok k tomu, aby byli absolventi univerzity a pracovníci v nemocnici a na záchrance ještě lépe připravení a vyškolení na řadu situací, jež mohou v jejich praxi nastat. Díky zkušenostem, které nasbírají při simulační výuce, budou schopni poskytnout odbornou a účinnou pomoc tam, kde to bude potřeba," vysvětlil hejtman Martin Půta.