Semily nemají charakter

13.03.2011 16:34:32 | Autor: Petra Luňáková | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Semily

To i mnohé další měli Semiláci možnost vyslechnout z úst odborníků v kině Jitřenka ve veřejné debatě „Aby malé město nebylo maloměsto" v pátek 11. března 2011.

Program diskuze, kterou před nabitým sálem zahájil starosta Jan Farský, na plakátu sliboval otevřít témata dlouhodobě v městě rezonující. Přizváni byli také odborníci z oblasti ekonomie, architektury a geografie, aby se podělili o svůj dojem z města Semily a pomohli najít cestu k zlepšení. Na pódiu se tak sešla čtveřice poutavých osobností: Tomáš Sedláček, Jana Kostelecká, Adam Gebrian a Václav Cílek. Setkání bylo rozděleno do tří částí: prvním úkolem hostů bylo identifikovat problematické a slabé stránky města, následně navrhnout vlastní řešení a poslední část byla prostorem pro otevřenou diskuzi s publikem.

Málo zalidněné město

Hodnocení profesionálů, kteří měli možnost strávit v Semilech celý den a seznámit se s charakterem města a jeho životem, bylo zcela neúprosné. Město Semily vidí jako málo zalidněné (Gebrian demonstroval demografický údaj 6 osob/ hektar na příkladu fotbalového hřiště, kde proti sobě hrají pouze dvě trojice hráčů), a přesto tu funguje nepochopitelných 5 supermarketů. Postavení administrativního města označili za výhodu a spatřují v tom jistý potenciál (pracovní příležitosti, příliv občanů, kteří si přijedou vyřídit své úřední záležitosti a mohou při té příležitosti využít i jiných služeb); velkou nevýhodou je však chaotické rozmístění administrativních budov po celém městě, počínaje budovou soudu pod nádražím, konče policejním ústředím kdesi v lesích. Celkový dojem z města vyjádřili slovem roztříštěnost.

„Toto město nemá žádný charakter," konstatoval architekt Gebrian. „Ale i absence charakteru je svým způsobem charakter," dodal. Jako další významné minus vnímá pan Gebrian dopravní situaci ve městě, kde se provoz především přes náměstí svou hustotou rovná provozu v tranzitním městě s důležitými výpadovkami.

„Pokud nemusíte, nejezděte zbytečně po městě autem," navrhuje Adam Gebrian. Zároveň kritizuje absenci MHD, která by výrazně pomohla tuto situaci upravit.

Velký potenciál tuší odborníci v nevyužitých městských pozemcích. Zde doporučili, aby město pozemky například pronajalo. Prodej sice hovoří pro městský rozpočet, ale pouze krátkodobě. Pronájem je tedy z dlouhodobé perspektivy výhodnější.

Areály bývalých továren lze využít jinak

Co s chátrajícími stavbami, například s objekty bývalých továren apod.? Zajímavým doporučením bylo nabídnout tyto budovy (např. prostřednictvím webu) k pronájmu za nízké ceny. Je zde možnost, že pro budovy, nad nimiž krčíme rameny, najde využití někdo jiný, nezbytně nemusí být přeci ze Semil. Nízký nájem je přitom lákavý a nájemníci budou objekty zajisté udržovat už z vlastní potřeby.

Na dotaz z publika, co míní architekti o našem novém náměstí, odpověděl Gebrian, že je strašné. Prostor se španělskými schody nazval amfiteátrem, za nešťastnou volbu označil i prosklené zábradlí. V neposlední řadě zpochybnil ideu umístění takového „zátiší" v bezprostředním sousedství kruhového objezdu při frekventované komunikaci.

Město na odborníky působilo - slušně řečeno -  statickým, ospalým dojmem. Václav Cílek poněkud rozšafně prohlásil, že je tu tak mrtvo, že nemáme dokonce ani Vietnamce (to jste se, pane, špatně na svém špacíru po Semilech díval!), žádné billboardy si tu firmy neplatí (zase vedle!), a dokonce ani graffiti tu ta naše líná mládež po zdech nečmárá.

Všechno za den nejde obejít

Co se týče místní komunity, trefili se profesionálové pouze v jediné věci: stejně jako město je roztříštěna i komunita, jinými slovy - nefunguje pospolu. Spolupráce inteligence s kulturou, vydávání periodik, a tak dále. Tak nějak si to představují. Ostatní však bylo pouhé tápání ve tmě: není tu kavárna (a co v budově nové Jitřenky?), není tu pořádná restaurace (stihli navštívit všechny? Klobouk dolů!), kdybychom tu aspoň měli malý festival (OstrovArt se letos koná po čtvrté!) nebo se drželi Podkrkonošské  tradice jako třeba Nová Paka se svým spiritistickým muzeem (tradiční řemesla v Semilech reprezentuje mimo jiné Galerie XY, i oficiální městská událost Semilský Pecen)... a tak by se dalo pokračovat.

Nápadů bylo skutečně mnoho, ale svědčily pouze o tom, že životem města jako takového se hosté příliš nezaobírali. Je pochopitelné, že za jediný den se nedá pokrýt všechno, ale pak není radno se pouštět na tenký led. V letmém pohledu zpět na loňský rok mohu namátkou jmenovat množství akcí, ať už městských stálic - pouť, Pecen, Paroháč, Jazz pod Kozákovým nebo doplňujících alternativ místních spolků - muzeum pilníků, letní program M.E.D. pro maminky a děti v zelené roubence, program komunity pro postižené Zrnko naděje, o. s., hudební pátky na Ostrově, řemeslné pátky v XY, nemluvě o všech těch výstavách v archivu, muzeu, XY, , nesčíslných divadelních představeních v KC Golf, apod. A možnosti se postupně množí, letos přibude hned několik nových akcí, počínaje třeba masopustem. Pes bude zakopaný někde jinde...

Na diskuzi zbylo málo času

Jev nízké návštěvnosti akcí budící dojem „mrtvolnosti" městečka má mnohé styčné body společné s problémem odlivu mladých vzdělaných lidí z města. Otázka „lze zabránit odlivu mladých vzdělaných lidí z města?" byla zběžně vysvětlena jako „běžná migrace", mladí se prostě stěhují, máme tu globalizaci... Dovolím si otázku: A nebude to hlavně tím, že v Semilech nenacházejí uplatnění, a tedy primárně zdroj obživy a sekundárně též prostředky umožňující společenský a kulturní život?

Dychtivě očekávaná témata jako je „kolonka a co s ní" nebo „co udělat proto, aby se ve městě lépe žilo", zůstala k velké škodě pouze příslibem na plakátě. Na diskuzi zbylo skutečně velmi málo času, v programu od 20 hodin totiž následovala inscenace Listování Ekonomií dobra a zla (T. Sedláček). Ze strany publika se tedy stihly pouhé čtyři příspěvky, které víceméně pouze komentovaly vyřčené (i rozhořčeně) nebo kladly dotazy doplňujícího charakteru.

Je na každém, aby posoudil, do jaké míry splnila debata jeho očekávání a zda byla přínosem. Lze však s jistotou konstatovat dva pozitivní závěry: naše město vedou lidé, kteří mají zájem na jeho kultivaci a čilém životě a nebojí se vyslechnout kritiku a doporučení jiných, přičemž nabídnou prostor pro vyjádření i svým občanům. Za druhé, máme tu dobrou stovku lidí, kteří zaplnili sál kina, protože chtějí jednat namísto pouhého pasivního a nic neřešícího lamentování.

Osobnosti na besedě v semilském kině:

Tomáš Sedláček (*1977) vystudoval teoretickou ekonomii, z níž získal titul PhDr. Přednáší filosofii, ekonomii a dějiny ekonomických teorií na filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 2001 - 2003 pracoval jako ekonomický poradce Václava Havla. Od roku 2009 je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Je autorem knihy Ekonomie dobra a zla, která se těší velké čtenářské oblibě. http://www.tomassedlacek.cz

Adam Gebrian (*1979) je architekt, který své zkušenosti sbíral po celém světě (Paříž, Rotterdam, Londýn, Praha apod.), značně jej ovlivnil stipendijní pobyt v Kalifornii. V současnosti vede ateliér architektury na Technické univerzitě v Liberci, již vystudoval s vyznamenáním roku 2006, vytváří také seriál o současné architektuře Lidových novin, svůj pořad o architektuře moderoval na Radiu Wave a je výkonným ředitelem projektu AG-ENT. Zpracoval urbanistický klastr pro Ostravu v rámci projektu Evropské hlavní město kultury v roce 2015. Je o něm známo, že je nekonvenčním mužem, který chce bourat klišé. Další info: http://ag-ent.blogspot.com/

Jana Kostelecká (*1975) vystudovala dějiny umění a češtinu na filosofické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně. Spolupracuje s Adamem Gebrianem v projektu AG-ENT. Podílí se na pořádání PechaKucha Nights v Praze. Záměrem tohoto projektu, který vznikl v Tokiu roku 2003, a jeho záměrem je vytvořit prostor pro vzájemné setkávání lidí, kteří se jakýmkoli způsobem věnují architektuře. První akce tohoto druhu se v České republice uskutečnila roku 2007. Další info: www.pechakucha.cz

Václav Cílek (*1955) je český geolog, klimatolog, spisovatel, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy. Spolupracoval zhruba na třiceti titulech, své texty publikuje v časopisech Vesmír a Respekt. Spolupracuje též s Českým rozhlasem a Českou televizí. Je držitelem několika významných ocenění: Cena Toma Stopparda (za literární eseje) 2004; Cena ministra životního prostředí „za výrazný přínos k popularizaci české vědy, zejména geologie a klimatologie" 2007 nebo Cenu Nadace VIZE v roce 2009. Další info: http://www.vilemwalter.cz/cilek.htm

Pozdější debata v semilském kině:

Semily: Kráter nebo ráj?

Sdílet s přáteli na facebooku

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 4 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2024 2025
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Jeden a půl milionem podpoří Liberecký kraj vědomostní soutěže žáků

Částkou 1 605 000 korun podpořil v letošní roce Liberecký kraj konání vědomostních olympiád žáků základních a středních škol. Okresní a krajská kola se konají již od začátku roku. Další finanční prostředky na soutěže ve výši 630.000 korun čerpá kraj ze státního rozpočtu. „Organizaci vědomostních soutěží zajišťuje na základě příspěvku zřizovatele ve výši 1 200 000 korun Střední škola a Mateřská škola Na Bojišti, Liberec. Jedná se o krajská a okresní kola vědomostních soutěží a klání ve středoškolské odborné činnosti. Na organizaci okresních kol mimo Liberec se podílejí příspěvkové organizace obcí. Jedná se například o domy dětí a mládeže či střediska volného času," uvedl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti.

Přednáška Léčitelské příběhy znovu v semilském muzeu

Opakování přednášky Léčitelské příběhy se uskuteční v semilském muzeu ve středu 24. dubna v 17:00. V našem regionu v rámci léčitelské výstavy nalezli více jak 30 velmi zajímavých a mnohdy i různorodých osobností. Jací to byli lidé? Jaké byly jejich motivace k léčení potřebných? Z jakých zdrojů čerpali své znalosti? O tom bude vyprávět autor výstavy, náš muzejní historik Tomáš Chvátal.