Šperky z Křišťálového údolí nosí hraběnka z Wessexu i Zlatá slavice

22.02.2021 21:12:30 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

Řadu let se designérka Štěpánka Tóth Kurfiřtová zabývá výrobou šperků v kombinaci s přírodními kameny. Původně působila jako učitelka v mateřské škole, aby posléze přešla pod křídla svého otce Manfreda Lindnera, který jako zkušený brusič polodrahokamů položil základy malé rodinné firmy, která působí v Křišťálovém údolí.

V roce 1992 se vydala Kurfiřtová na cestu své vlastní autorské tvorby. Časem se jí podařilo vybudovat vlastní značku Stefany. Kus rodinné tradice předala Kurfiřtová své dceři Adéle, která ji dnes tvoří a rozvíjí společně s ní. Také s otcem Manfredem Lindnerem se schází dodnes.

„Až to situace dovolí, vydejte se do její dílny. Uvidíte celou plejádu drahých kamenů i hotových šperků. Zkušenost výtvarnice je znát na první pohled. Jakmile drží kámen v ruce, její představivost se rozeběhne a podle jeho tvaru, barevnosti a charakteru nastíní budoucí majitelce podobu šperku," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Šperky Stefany nosí ženy nejen v Čechách, ale po celém světě. Mezi známé osobnosti, které se jimi zdobí, patří například Sophie, Její královská Výsost hraběnka z Wessexu, bývalá první dáma České republiky Livie Klausová, zpěvačka Helena Vondráčková a mnoho dalších.

Zákazníci si mohou vybrat u Stefany ze široké škály ruční výroby nebo si objednat šperk na zakázku. Kámen lze zaslat poštou, firma posoudí možnost jeho zasazení, a pokud to bude možné, vytvoří z něj klenot. Šperky v pravých kovech nejprve vymodelují z kovu bižuterního, a pokud zákazník odsouhlasí jeho design, tvoří je ze zlata a stříbra. U drahých a luxusních šperků je vhodná osobní konzultace.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Název sklářského studia z Křišťálového údolí inspirovali ruští vojáci
Skleněné plastiky z Železnobrodska zamířily do Japonska, Dánska i USA
Sklárna Jílek drží tradici od dob secese. Vyrábí vitráže i ryté sklo
Firma TGK - Technika oblékla do skleněných šatů oceněné sídlo Lasvitu
Preciosa Lighting: z Křišťálového údolí do celého světa
Firma Perlex Bijoux se nežene po novinkách, ale ctí klasiku
Glass Pesničák vyrábí parfémové flakony i věštecké koule
Projekt Na zdraví řemeslu představí skláře Petra Novotného
Sklářská firma Rautis z Poniklé uspěla v zápisu do seznamu UNESCO
Pačinek láká na Skleněnou zahradu i Křišťálový chrám
Moderní rodinná firma LUCID nabízí šperky i praktické předměty
Evans Atelier vytváří skleněné vázy, mísy i umývadla
Na zdraví řemeslu: Křišťálové údolí představí série krátkých videí

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kraj daruje obcím a městům pozemky. Podpoří tak rozvoj a bezpečí obyvatel

Téměř 31 tisíc čtverečných pozemků převedl letos Liberecký kraj bezúplatně na obce. Obce a města na nich vybudují chodníky a cyklostezky podél silnic, čímž zvýší bezpečnost chodců a cyklistů na jejich území. Kraj zároveň pracuje na majetkoprávním vypořádání pozemků včetně komunikací, které do budoucna vyřadí z krajské silniční sítě. „Během letošního roku převedl kraj pozemky v účetní hodnotě 2,6 milionu korun na deset obcí a třináct měst v regionu," upřesnil náměstek hejtmana pro řízení rezortu ekonomiky, majetku, investic, veřejných zakázek a informatiky Zbyněk Miklík. „Kraj sice za tyto pozemky peníze nedostane, obce a města v kraji však mohou ušetřené finanční prostředky za nákup pozemků investovat do svého dalšího rozvoje, což je i prioritou Libereckého kraje."

Vodárna Trkač je opravena

Technická památka vodárna v Obřím dole nedaleko Rudného potoka, známá jako Trkač, prošla letos na podzim opravou. Opravili samotnou stavbu, její střechu, venkovní fasádu i vnitřní omítky, které kvůli vlhkosti a drsnému klimatu na tomto místě velmi trpí. Zvláštní péči věnovali samotné turbíně, kterou natřeli. Opravy a nátěru se dočkaly i původní dveře a mříže. Vodárna a 700 metrů dlouhý vodovod sloužily k dopravě vody na Sněžku do České boudy. Postavit ji nechat v roce 1912 hrabě Rudolf Czernin-Morzin. Ukončil tím éru vynášení vody na Sněžku na bedrech nosičů. Toto zařízení sloužilo až do 50. let minulého století, kdy kvůli nedbalé údržbě přestalo fungovat.