Světový den mokřadů slavíme i v Krkonoších

01.02.2018 17:05:42 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: VOLNÝ ČAS | Obce: Krkonoše

Rozsáhlé komplexy subalpínských mokřadů náleží mezi nejpozoruhodnější biotopy Krkonoš. Největší rašeliništní komplexy náhorní planiny východních a západních Krkonoš - Úpské rašeliniště a Pančavská louka - byly v roce 1993 zařazeny mezi nejvýznamnější mokřady světa v rámci tzv. Ramsarské úmluvy. Právě z iniciativy Ramsarské úmluvy (www.ramsar.org) se slaví 2. únor jako Světový den mokřadů.

„Téma mokřadů a jejich významu v krajině nabylo v poslední době na aktuálnosti, a to zejména ve spojení s tématem globálních změn klimatu," říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „My si význam tohoto ekosystému pro přírodu Krkonoš i pro lidi v Krkonoších i v podhůří, velmi dobře uvědomujeme. Jen v posledních letech jsme udělali dva veliké projekty na podporu mokřadů přímo v terénu a letos na ně navážeme dalším projektem," říká Böhnisch. Jednalo se o projekty Stabilizace významných lesních ekosystémů (2010-2014) a Stabilizace vodního režimu (2014-2015). Letos na ně naváže projekt Revitalizace mokřadů na vybraných plochách území KRNAP.

Tento projekt bude realizován od ledna 2018 do konce roku 2022. V první řadě vznikne podkladový materiál s aktuálními datovými a prostorovými údaji o mokřadních společenstvech. Na jeho základě vytipujeme plochy vhodné k revitalizaci poškozených ekosystémů a na nich následně vybudujeme přehrážky. Jejich zanášením a zarůstáním postupně dojde k likvidaci v minulosti nevhodně vybudovaných odvodňovacích systémů a k následné obnově mokřadního stanoviště. Ze zkušeností z předchozích projektů a znalosti situace předpokládáme, že vybudujeme až 3 000 přehrážek, které zpomalí odtok vody a přispějí tak ke zlepšení funkce koloběhu vody v krajině. V rámci revitalizovaných ploch budou také založena monitorovací místa pro sbírání dat, která nám umožní srovnání počátečního stavu ploch a jejich postupný vývoj po zásahu. Revitalizované mokřady budou významnou podporou při probíhající obnově lesních ekosystémů zejména v těch částech národního parku, které byly v minulosti poškozeny imisemi.

Projekt Revitalizace mokřadů na vybraných plochách území KRNAP bude realizován v letech 2018-2022 a je podpořen prostředky z programu Operační program životní prostřední.

Nejvýznamnějším typem mokřadů v Krkonoších jsou bezesporu rašeliniště. Rašeliniště na hřebenech Krkonoš jsou součástí krkonošské arkto-alpínské tundry a výrazně je ovlivňuje chladné klima. Roční průměrné teploty se pohybují kolem 0 °C, roční úhrn srážek dosahuje zhruba 1 500 mm a souvislá sněhová pokrývka zde leží od začátku listopadu do konce dubna. Takové klimatické podmínky jsou srovnatelné s horskými oblastmi Norska a Švédska. To vysvětluje, proč se v těchto polohách Krkonoš vyskytuje tolik severských a vysokohorských druhů. Největšími poklady krkonošských rašelinišť jsou například drobný keříček ostružiník moruška, malinký ptáček slavík modráček tundrový, suchopýry pochvatý a úzkolistý, šídlo horské známé jako létající drahokam nebo vyslanec severské tundry, bylina všivec sudetský.

V Krkonoších jsou k vidění dva typy rašelinišť. Úpskému nebo Pančavskému rašeliništi se říká vrchoviště. Lesní rašeliniště najdete na Černé hoře. Kromě jezírek s vodou jsou v rašeliništi taky kopečky - bulty, tvořené hustě narostlými rašeliníky.

Charakteristickou rostlinou rašelinišť jsou rašeliníky. V Krkonoších jich roste kolem 20 druhů. Bez rašeliníků by nebylo rašeliniště, ale tahle rostlinka je zajímavá ještě z několika dalších důvodů. Zatímco většina rostlin během svého života doroste do nějaké velikosti a pak ukončí svůj růst, rašeliník pořád přirůstá. Rašeliniště ale nevyroste až do nebe. Rašeliník totiž ze spodu zase uhnívá a vytváří tak mazlavou rašelinu. Kromě živin z hornin, na nichž rašeliniště vzniklo, a ze vzduchu, které sem vítr nafouká, přijímají rašeliníky potravu právě ze svých rozkládajících se těl. Druhou zvláštností je schopnost rašeliníků zadržovat vodu. Dokážou pojmout až dvacetinásobek svého objemu. Právě proto je v rašeliništích pořád vlhko a trvalo by opravdu dlouho, než by rašeliniště vyschlo.

Největší ohrožení pro tyto cenné lokality představují sami návštěvníci Krkonoš, jestliže nerespektují pravidlo pohybu pouze po turistických cestách v I. zóně, resp. zóně přírodní KRNAP.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Navrhněte, kdo by měl získat Cenu ředitele Správy KRNAP
V Krkonoších vznikne na jaře pět nových lávek. Navrhli je studenti ČVUT
Projekt Odpovědný skialpinista v Krkonoších se rozjíždí
Do škol zamířil rekordní počet Bodlinek
Nový ředitel Správy Krkonošského národního parku se ujal funkce

Krátké zprávy z regionu Semilska

Místní poplatek z pobytu v Turnově 2026

Městský úřad Turnov, odbor finanční informuje o výši a splatnosti místního poplatku z pobytu pro rok 2026. Od roku 2025 platí Obecně závazná vyhláška č. 7/2023 o místním poplatku z pobytu. Ubytovatel vybírá za osobu a noc 30 Kč za úplatný pobyt trvající nejvýše 60 po sobě jdoucích dnů u jednoho poskytovatele pobytu bez ohledu na to, kde je poskytnut nebo jaký má účel. Tedy vedle hotelů, motelů a penzionů se jedná také o soukromé domy, byty, ateliéry, karavany, stany apod. Ubytovatelé vybraný poplatek odvádí pololetně v hotovosti nebo na účet města, a to vždy do 15 dnů po skončení příslušného pololetí.

Obojživelníci se v Libereckém kraji opět dostanou k rybníkům bezpečně

Liberecký kraj bude i letos přenášet obojživelníky přes silnice na místa, kde se rozmnožují, aby nedocházelo k jejich hromadným úhynům. Krajská rada včera schválila podání žádosti o dotaci z programu Ministerstva životního prostředí, který podporuje péči o přírodu a chráněné druhy. „Projekt se osvědčil již v předchozích letech a díky němu se podařilo zachránit stovky žab a čolků. Každý rok sledujeme, jak se zvířata bezpečně dostávají na svá místa rozmnožování, a víme, že podobné akce veřejnost velmi oceňuje," uvedl Jiří Klápště, náměstek hejtmana pro resort životního prostředí a zemědělství.