Telemetrické obojky mají zjistit, jestli krkonošští jeleni překračují hranice
06.03.2014 15:24:47 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: VOLNÝ ČAS | Obce: Krkonoše
Celkem 50 krkonošských jelenů a laní na české i polské straně Krkonoš v tyto dny dostává obojky, díky nimž se zjistí údaje o jejich celoročním pohybu a o celodenní aktivitě.
Vzhledem k nekonečným diskusím na téma odkud a kam chodí krkonošští jeleni, zda z polské strany na českou nebo naopak, nebo zda snad vůbec nedochází k významné migraci přes hranice, se Správa KRNAP ve spolupráci s kolegy z polského národního parku rozhodla monitorovat takto pohyb vybraných jedinců.
„Jelen evropský je největší krkonošský savec. Jako takový hraje významnou roli v proměně krkonošských ekosystémů, a to zejména okusem mladých odrůstajících sazenic a semenáčků stromů. Z tohoto důvodu představuje kontrola početnosti jelení populace pomocí sčítání a lovu významnou část našich každoročních aktivit," řekl ředitel Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka.
„Management vysoké zvěře probíhá odlišně v české a polské části Krkonoš. Na polské straně není v zimním období jelení zvěř uzavírána do přezimovacích obůrek tak jako v KRNAP, proto na podzim migruje za potravou do podhůří a na jaře zpět do hor. Část zvěře, jak z polské, tak z české strany, však přechází na druhou stranu pohoří, kde ovlivňuje početnost tamní populace a tím i negativní působení na tamní lesní ekosystémy. Objektivní informace o přeshraniční migraci vysoké zvěře jsou proto zásadním předpokladem pro optimální a koordinovaný management zvěře v obou sousedících národních parcích tak, aby byly minimalizovány působené škody," vysvětlil náměstek ředitele, vedoucí Odboru péče o národní park, Otakar Schwarz.
V KRNAP žije 635 kusů jelení zvěře a chybí zde velcí predátoři, kteří by mohli ovlivňovat její stavy přirozeným způsobem. „Naší snahou je management na obou stranách hranice sjednotit a postupovat i v této problematice stejně," dodal Schwarz.
Přesné údaje o pohybu a chování zvířat lze získat pomocí takzvané telemetrie, tedy jejich sledováním na dálku. Její princip spočívá v umístění přístroje, zaznamenávajícího v pravidelných intervalech geografickou polohu a případně i další parametry, na tělo sledovaného zvířete. Získaná data jsou automaticky odesílána do počítače. Výhodou telemetrického sledování je možnost sledovat dostatečně velký vzorek zvířat nezbytný pro statistické zpracování dat a získat reprezentativní množství dat od jednotlivých zvířat, to vše bez nutnosti opakovaného odchytu zvířat a s relativně malými nároky na personální zajištění.
Pro nasazení obojků je nutné zvířata individuálně imobilizovat pomocí narkotizační střely. V Krkonoších bude v příštích měsících obojek nosit 50 jelenů a laní a to jak z české strany, tak z polské. Obojky jsou vybaveny zařízením pro dálkové rozepínání (drop off), takže jeleny nebudeme muset po dvou letech životnosti baterie znovu uspávat.
Výzkum migračních tras, životních nároků a chování krkonošské populace jelena lesního je součástí projektu Fauna Krkonoš, který je realizován od února 2013 do června 2015. Celý projekt je podpořen ve výši 698 890,22 € z prostředků Operačního programu Přeshraniční spolupráce ČR-Polsko.
Související články
Obrazem: Kroužkování u krmítka v zámeckém parku
Názvoslovná komise má stanovit krkonošské místopisné názvy
Podle nových měření je Sněžka téměř o metr a půl vyšší
Ptákem roku 2014 je zvolen čáp černý a čáp bílý
Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT